Katalánci zbrojí na další plebiscit
BARCELONA/PRAHA S úsměvem na tváři a za kynutí tisícihlavému davu podporovatelů – tak mířil na lavici obžalovaných
bývalý katalánský premiér Artur Mas.
Garde mu na cestě z úřadu vlády až do soudní síně dělali jeho čelní straničtí kolegové.
Tak vypadal začátek ostře sledovaného procesu, v němž v těchto dnech katalánský expremiér spolu s dalšími dvěma členy svého kabinetu čelí obviněním z porušení zákona, když dovolili konání referenda o nezávislosti autonomního regionu v roce 2014.
Pro Mase a současné katalánské špičky se však zdá být proces především pečlivě připravenou demonstrací jednoty. A také nejlepší formou publicity před plánovaným dalším plebiscitem v září, nevoli centrální vlády v Madridu navzdory.
Katalánský parlament, v němž předloni získali většinu stoupenci nezávislosti, konání dalšího referenda odhlasoval v říjnu. Současný katalánský vicepremiér Oriol Junqueras ale varoval, že se může konat i dříve, pokud španělská justice potrestá také předsedkyni katalánského parlamentu Carme Forcadellovou za to, že přes soudní zákaz povolila poslancům inkriminované hlasování.
Úřadující katalánský premiér Carles Puigdemont se pak v předvečer procesu nechal slyšet, že začalo „odpočítávání do nezávislého španělského státu v Katalánsku“.
„Může to zmrazit naše politické kariéry na několik let,“připustil jeho obviněný předchůdce Mas ve světle hrozby desetiletého zákazu výkonu veřejné funkce. „Pro onen projekt – vytvoření suverénního státu – to je ale pozitivní, protože to mobilizuje lidi. Mobilizuje to dokonce ty, kteří nejsou nezávislosti nakloněni,“namítal někdejší šéf katalánské vlády v rozhovoru pro The Financial Times před prvním pondělním slyšením.
Za plebiscit, v němž se před dvěma a půl lety nejbohatší a také jeden z nejvíce industrializovaných regionů Španělska pokusil vyjádřit vůli odtrhnout se, hrozí devítiletý zákaz výkonu veřejné funkce také někdejší vicepremiérce Joaně Ortegové a exministryni školství Ireně Rigauové. Očekává se, že verdikt zazní do konce tohoto týdne.
Referendum se tehdy uskutečnilo navzdory tomu, že ho španělský ústavní soud zamítl jako protiústavní. Katalánská vláda pak plebiscit uskutečněný i přes tento zákaz prezentovala jako nezávazný. Jak také v pondělí tlumočil v soudní síni Masův právník, katalánský expremiér prý neměl v úmyslu porušit zákon, ale chtěl jen zjistit názor občanů. Pro nezávislost regionu se tehdy sice vyslovilo přes 80 procent hlasujících, k urnám ale přišly jen zhruba dva miliony z 5,4 milionu voličů.
Ostře sledovaný proces s předními katalánskými politiky včetně expremiéra Artura Mase rozdmýchává emoce před dalším referendem, jež plánují v září stoupenci nezávislosti.
Rajoy: O nezávislosti nebudeme diskutovat
Z průzkumů opakovaně vyplývá, že jsou Katalánci ve věci odtržení od zbytku monarchie názorově rozdělení zhruba půl napůl. Stoupenci nezávislosti argumentují vedle svébytné identity i tím, že bohatý region notně táhne zadluženou španělskou ekonomiku. Mnozí z těch, kteří v listopadu 2014 vyrazili se žlutočervenými katalánskými vlajkami slavit do ulic Barcelony, se vydali na pochod i nyní na začátku procesu. V pondělí v katalánské metropoli podpořilo expremiéra Mase a vyjádřilo vůli odtrhnout se na 40 tisíc lidí. Staronový španělský premiér Mariano Rajoy, jenž předsedá menšinové vládě, se nechal slyšet, že je připraven diskutovat s Katalánci o změně financování regionu či dalších aspektech, nikoliv však o nezávislosti jako takové. Katalánsko, jež získalo autonomii v roce 1979 a má stejně jako dalších 16 regionů svou vládu a parlament, spravuje autonomně zdravotnictví nebo školství a do jisté míry má volnou ruku i v oblasti daní.