Konec jistoty

Když byl Adolf Hitler 30. ledna 1933 jmenován říšským kancléřem, zorganizoval Joseph Goebbels narychlo oslavný pochod SS a SA centrem Berlína. Podle britského velvyslance se jej zúčastnilo maximálně 50 tisíc lidí, britský vojenský přidělenec odhadoval, že jen 15 tisíc. Nacistický tisk druhý den přinesl cifru půl milionu a Goebbels trval na tom, že vstup nacistů do vlády slavil s pochodněmi v rukou na milion lidí. Nepřipomíná vám to něco?

Jistě, paralelu mezi Adolfem Hitlerem a Donaldem Trumpem bychom neměli stavět na vnějších okolnostech, jakou nesporně je nadsazování podpory, které se těšili. Nelze ale nevidět i paralely mnohem zásadnější. Oba se k moci dostali díky hlasům loserů, lidí otřesených ve svých jistotách, často bigotně náboženských a rozčarovaných z bezmoci a korupce dosavadní politiky. Tak jako Hitler v téměř každém projevu pranýřoval neschopnou výmarskou demokracii a „marxisty“(rozuměj levici), tak Trump tepe washingtonský establishment a ilegální přistěhovalce či muslimské teroristy. Hitlerův a Trumpův inaugurační projev vykazují pozoruhodné shody: oba chtějí vrátit lidu moc, o kterou ho údajně připravily předchozí vládní garnitury.

Trump i Hitler obdivují armádu, kterou považují za hlavní prostředek své politi- ky. Trump chce s její pomocí „úplně vyhladit z povrchu zemského“radikální islámský terorismus. „My již nebudeme akceptovat politiky, kteří jen mluví a nic nedělají... Čas prázdných slov je u konce. Nyní přichází čas činů.“Který z nich dvou to řekl? – Nakonec je jedno, že to řekl Trump, protože by to jistě podepsali oba. Stejně jako Trumpova slova, že základem jeho politiky bude „absolutní věrnost Spojeným státům“. Hitler by si tam jen dosadil Německo. Oba se na oponenty své politiky dívají jako na nepřátele, které je třeba zničit. Hitler nechal opoziční novináře zavřít nebo zabít, Trump je zatím jen vyhazuje z tiskovek, obviňuje ze zaujatosti a neinformování o terorismu.

Jistě, dnešní Amerika má nesrovnatelně silnější demokratické instituce, ale skutečně je proti autoritářství imunní? První týdny Trumpovy vlády těžko vidět jinak než jako revoluci: náhlé a nečekané opuštění zásad, kterými se Amerika řídila celá desetiletí, například podpory volného obchodu. Následky budou nedozírné.

Američtí spojenci jako Česko se dostávají do nelehké situace. Nejde jen o to, že budeme nuceni dávat na armádu více. Ale třeba si časem budeme muset položit otázku, zda chceme být spojencem země, která zahájila preventivní jadernou válku proti Íránu nebo Severní Koreji s tisíci mrtvých civilistů. Protože to jsou reálné vyhlídky směřování Trumpovy politiky.

Zvolení Trumpa znamená pro Čechy to samé co nástup Hitlera: konec jistoty. Naši předkové ve 30. letech recept na přežití nenašli. Snad v tom budeme úspěšnější. Máme dnes přinejmenším tu výhodu, že nejsme bezprostředně ohroženi.

Tak jako Hitler v téměř každém projevu pranýřoval neschopnou výmarskou demokracii a „marxisty“(rozuměj levici), tak Trump tepe washingtonský establishment a ilegální přistěhovalce či muslimské teroristy