Koudelkova rada nad zlato
Muž, který je označován za spoluautora Klausovy amnestie, radil poslancům, jak se vyhnout výslechu
PRAHA Mlha nad činností sněmovní vyšetřovací komise houstne. Lidové noviny zjistily, že poslancům při pátrání po pozadí policejní reorganizace pomáhal Zdeněk Koudelka – spolutvůrce kontroverzní Klausovy amnestie. Ta ukončila vyšetřování několika stovek závažných hospodářských kauz. Někteří členové vyšetřovací komise k reformě policie Koudelkovu aktivitu potvrzují, jiní mlží a odkazují na sekretariát sněmovny.
V čem přesně spočíval Koudelkův přínos? Podle zjištění LN, které včera upozornily na totožný odstavec na jeho blogu s textem závěrečné zprávy komise, si u něj poslanci objednali analýzu. Ta měla říci, zda zákonodárce může či nemůže vyslechnout Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS). Inspektoři totiž na pokyn Vrchního státního zastupitelství v Praze prověřovali, kudy z tajného jednání sněmovní komise utíkají citlivé informace do médií. Byli to dokonce sami členové komise, kteří žalobce a GIBS o vyšetření úniku požádali. „Pokud GIBS měla za úkol vyšetřit únik informací, dává smysl, aby prověřila všechny osoby, které s dokumenty přišly do styku – tedy i členy komise. Jenže nikdo z nás si nebyl jistý, jestli si to můžeme rozhodnout sami, nebo jestli o tom má hlasovat sněmovna, nebo zda byla žádost GIBS správně formulovaná či adresovaná,“popsal LN Martin Lank (Úsvit), který byl místopředsedou sněmovní komise.
Na scéně se poprvé objevuje jméno Koudelka. „To byl moment, kdy jsem zaznamenal zmínku o Zdeňku Koudelkovi. Předseda komise Pavel Blažek řekl, že se ho zeptá, zda analýzu vypracuje, protože je prý na tuto problematiku odborník. Já jsem ale pana Koudelku v životě neviděl,“uvedl Lank. Koudelka podle něj vypracoval zhruba třístránkový dokument, v němž popsal, jak vůči GIBS postupovat.
„Dle Koudelkova stanoviska byla žádost o výslech špatně adresována. Bylo nám řečeno, že žádost má byt adresovaná na Poslaneckou sněmovnu, která byla zřizovatelem vyšetřovací komise,“řekl místopředseda Lank. O tom, zda in- Napište si, co chcete, a já si budu psát, co chci,
spektoři nakonec o výslech někoho z poslanců požádali, nevěděl.
Pavel Blažek (ODS) se odpovědi na otázku, jak se Koudelkovo jméno na jednání komise objevilo, vyhýbá. „Opakovaně odpovídám, že jsem vypracování žádných posudků nenavrhoval. Vše jistě dosvědčí zvukový záznam z jednání komise. Komisi pomáhaly ještě jiné osoby, taktéž ne na můj návrh,“řekl LN exministr spravedlnosti.
Světlo do případu nevnesl ani tiskový odbor Poslanecké sněmovny, kterému LN zaslaly sadu otázek již v úterý. Dosud na ně úředníci neodpověděli.
Vyšetřování úniku informací z jednání vyšetřovací komise dozoruje pražské vrchní státní zastupitelství vedené Lenkou Bradáčovou. K důvodům, proč chtěla vyslýchat členy komise, už loni uvedla: „Je logické, že policejní orgán potřebuje členy komise k jejich oznámení vyslechnout.“
Půjdou na výslech?
Inspekce průběh vyšetřování nechce komentovat. „Nemůže uvol- ňovat informace ani komentáře k probíhajícím trestním řízením, jednotlivým úkonům, postupům ani metodám práce,“napsala LN Radka Sandorová, mluvčí GIBS.
Podobné stanovisko zaujala i Bradáčová. Na Koudelkovu adresu nicméně dodala: „Pana Koudelku znám z dob jeho působení na státním zastupitelství coby náměstka doktorky Vesecké. Ani tehdy, ani nyní ho nepovažuji za člověka, k němuž bych se vůbec chtěla vyjadřovat.“
Oslabit žalobce
LN se o Koudelku začaly zajímat na základě analýzy závěrečné zprávy vyšetřovací komise, která měla vyšetřit, zda policejní reorganizace z loňského léta nebyla účelová s cílem zbavit se šéfa protimafiánského útvaru Roberta Šlachty. LNpřišly na to, že v Koudelkově soukromém textu je identický odstavec jako v oficiálním závěru komise, jejíž verdikt rozhádal vládní koalici.
Pojednání s názvem Sen o právním státě se na webu někdejšího poslance za ČSSD objevilo minulý čtvrtek, kdy s výsledky své práce vyšla ven i komise. Otázka tak zní, kdo od koho opisoval. „Prosím vás, jsem teď na horách. Co je na internetu, teď nečtu,“řekl LN Koudelka, někdejší poslanec ČSSD. Že by se podílel na tvorbě textu komise, popřel. „Napište si, co chcete, a já si budu psát, co chci,“prohlásil.
Podobně jako v případě Klausovy amnestie se Koudelkovo jmé- no pojí s nejproblematičtějším odstavcem zprávy vyšetřovací komise. U Klausova „pardonu“šlo o článek dva, jehož účinkem vyklouzli justici například tři manažeři vytunelované společnosti H-System. Koudelka popírá, že by byl autorem takzvané abolice, nicméně ji podporoval.
Ve zprávě komise se odstavec shodný s Koudelkovým blogem objevil zrovna v té části odůvodnění, která navrhuje okleštit pravomoci žalobcům. Komise navrhla, aby sněmovna vyzvala vládu k předložení novely zákona. Podle ní by už případy, v nichž je podezřelým žalobce, neměl vyšetřovat státní zástupce.
Odůvodnění tohoto požadavku je pozoruhodné. Argumentuje se, že žalobci nemají vyšetřovat žalobce kvůli tomu, aby si například nenadržovali. Paradoxní je, že zrovna v posledních letech dochází k vyšetřování a stíhání vlivných státních zástupců – například Dagmar Máchové či Libora Grygárka. V kauze soudce Havlína byl před rokem státní zástupce František Fiala dokonce odsouzen.
Předseda komise Pavel Blažek řekl, že se Koudelky zeptá, zda analýzu vypracuje, protože je prý na tuto problematiku odborník