Okleštit žalobce: politici hazardují s justicí

Podle šéfky Soudcovské unie chtějí politici oslabit státní zástupce z důvodu, že jim v některých kauzách začali žalobci šlapat na paty

PRAHA Tři čtvrtě roku před volbami se čeští poslanci pustili do riskantního podniku. Jedním z výsledků vyšetřovací komise, která se primárně měla zabývat pozadím loňské policejní reorganizace, je žádost o změnu zákona, který by „okleštil“pravomoci státních zástupců.

Jedním z požadavků například je, aby žalobci nemohli vyšetřovat žalobce – a to z důvodu, aby si údajně nemohli nadržovat. Podle poslanců by vyšetřování podezřelých státních zástupců mohl nově dozorovat takzvaný vyšetřující soudce.

ANALÝZA

Zákonodárci si však pravděpodobně neuvědomili, jak citelný dopad jejich záměr může mít na chod justice. Lidové noviny hovořily s několika soudci a odborníky, dle nichž změny kolem státního zastupitelství představují veliký zásah do vyšetřovacího proce- su a dokonce i do ústavy. Prezidentka Soudcovské unie ČR Daniela Zemanová se dokonce domnívá, že snaha politiků může být jakousi odvetou za kauzy, v nichž si žalobci vyšlápli na politiky – jako třeba případ Nagygate. „Jsem velmi znepokojena. Vnímám to jako politický apel, který si lze těžko nevykládat tak, že je vyvolaný aktivitou státních zástupců vůči politikům,“řekla LN šéfka unie soudců Zemanová.

Stěžejní systémovou komplikací žádosti poslanců je možné zavedení institutu vyšetřujícího soudce. V ústavě se totiž píše, že „státní zastupitelství zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení“. Jinými slovy: tím, kdo k soudu přichází s žalobou, je pouze a jen státní zástupce. Zavedení institutu vyšetřujícího soudce by tento ústavní pořádek mohlo narušit.

„Ve filozofické rovině asi intuitivně přikývneme tomu, že státní zástupce by neměl stíhat státní zástupce. Na druhou stranu nevěřím na výrobu nových institucí. Zavedením institutu vyšetřujícího soud- ce bychom šli hluboko do ústavy a fungování trestního řízení. Celé by se muselo přenastavit, potřebovali bychom zcela nový trestní řád, zákon o soudech a soudcích, o státním zastupitelství. Nemáme ponětí, co by odborníci, které by si politici najali, začali pod pojmem vyšetřujícího soudce vytvářet,“řekl LN Libor Vávra, předseda Městského soudu v Praze.

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman přitakává. „Podle ústavy mají žalobci monopol na to, aby v našem systému vykonávali do-

Instituce vyšetřujícího soudce se využívá zejména v zemích kontinentální Evropy. Známá je tím například Francie, která však od tohoto institutu ustupuje. Podobně jako Rakousko, které tak už učinilo. Tuto speciální funkci zná však i historie České republiky.

Podle experta na trestní právo Jiřího Jelínka lze zjednodušeně říci, že vyšetřující soudce byl čestný zor v trestním řízení, a aby podávali k soudu žalobu. Takže pokud by vláda chtěla usnesení sněmovny schválit, muselo by dojít ke změně ústavy a celé koncepce státního zastupitelství,“řekl LN šéf Nejvyššího státního zastupitelství.

Naopak ústavní právník Jan Kysela míní, že roli vyšetřujícího soudce by šlo nastavit tak, aby do současné podoby ústavy nezasahovala. „Mně se nezdá, že by vyšetřující soudce měl být konkurencí státním zástupcům. Jeho rolí není zastupovat veřejnou žalobu, vyšetřovatel. Nebyl součástí policie, ale justice.

Vyšetřující soudce se využíval v Československu v éře první republiky. Šlo o relikt rakouského trestního řádu. Byl zrušen až v roce 1950.

Podle právníka Jelínka však tato instituce v současnosti není ideální vzhledem k sofistikovanosti trestné činnosti a nutnosti operativně konat proto si nemyslím, že by muselo dojít ke střetu s ústavou. Bude ale záležet na tom, jak v zákoně vymezíte roli vyšetřujícího soudce,“řekl LN Kysela.

Pozice není potřeba

Oslovení experti navíc nevidí důvod k tomu, aby došlo k vytvoření pozice vyšetřujících soudců. Podle Vávry, předsedy největšího tuzemského soudu, se dosud neukázalo, že by žalobci byli měkcí na své stavovské kolegy a nevyšetřovali by v řadách státního zastupitelství. „Pohledem do minulosti nevidím kauzy, které by zpochybňovaly státní zastupitelství tím, že žalobci neférově vyšetřují státní zástupce. Naopak státní zástupci byli odsouzeni,“řekl LN předseda pražského městského soudu Vávra, a dodává: „Pokud by státní zastupitelství nebylo schopné usvědčit ve svých řadách pacholky a lumpy, pak je nezdravé státní zastupitelství jako celek. Kvůli tomu nemusím vymýšlet novou instituci, ale naopak učinit změny uvnitř zastupitelství.“

Vedoucí Katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jiří Jelínek s tímto argumentem souhlasí. „Masovou trestnou činnost státních zastupitelství tu nemáme, takže bych tuto úpravu teď nechal být. Co se týká aktuálních návrhů vyšetřovací komise, parlament by je nestihl ani připravit, ani projednat. V úvahu je může vzít ministr spravedlnosti v nové vládě, což, doufám, bude někdo jiný než ministr Pelikán. To je ale zbožné přání,“řekl LN profesor Jelínek.

Prezidentce Soudcovské unie nejvíce vadí, že politici chtějí připravit státní zástupce o pozici dominantního pána trestního řízení. „Hodnotím to jako nevhodný politický apel. Státní zástupce musí mít možnost určité úkony provést místo policie. O tom, jak by mělo probíhat trestní řízení, by se měla vést debata a příprava, která je z různých důvodů přerušována. Změny týkající se státního zastupitelství náleží do úvah odborníků při přípravě nového procesního kodexu,“dodala Zemanová.