Schváleno. Brity zajímá, co dál
LONDÝN/PRAHA Pro Theresu Mayovou to nevypadalo vůbec dobře, když počátkem loňského listopadu nejvyšší soud rozhodl, že pro aktivaci článku 50 o vystoupení z EU je nutný souhlas parlamentu. Čekalo se, že bude přibývat kritiků, kteří se pokusí proces zablokovat. Akcie stoupenců brexitu klesaly.
Přišel ale pravý opak. Premiérka Mayová dokázala přetavit rozhodnutí soudu ve své vítězství.
Pro návrh zákona, jenž umožní aktivovat článek 50 Lisabonské smlouvy, se ve středu vyslovilo 494 poslanců, proti jich bylo 122.
V souladu s výsledkem loňského referenda hlasoval také bývalý šéf britských financí za konzervativce George Osborne, jinak rozhodný odpůrce brexitu. „V této největší zkoušce demokracie v naší historii nešlo hlasovat proti výsledku referenda, znamenalo by to postavit parlament proti voličům,“vysvětlil Osborne v londýnských Timesech.
Také šéf labouristů Jeremy Corbyn vyzval své poslance, aby zákon podpořili, jeho apel nevyslyšelo jen 52 labouristických zákonodárců.
Poslední slovo má královna
Co nyní následuje? Předloha poputuje do horní komory parlamentu – Sněmovny lordů, která by ji měla podle očekávání rovněž odsouhlasit. Schvalování zákona by mělo být hotovo nejpozději do 7. března. Posledním krokem má být souhlas královny Alžběty II.
Mayová chce článek 50 Lisabonské smlouvy aktivovat nejpoz- ději na konci března. Podle některých informací by tak ale mohla učinit již 9. března na summitu EU v Bruselu.
Jedním z důvodů, proč schvalování zákona o brexitu proběhlo tak hladce, je i dobrá kondice brit- ské ekonomiky. Chaos, před kterým varovali odpůrci rozchodu s Unií, se nedostavil. Bude to ale platit i nadále? Nikdo nedokáže s jistotou říct, co přijde. Londýn tvrdí, že si přeje přátelský rozvod. „Chceme pokračovat v ob- chodních vztazích s Unií, které by byly co nejsvobodnější,“píše se v „bílé knize“k odchodu z EU, již představila tento měsíc britská vláda. Londýn chce mít naopak kontrolu nad imigrací a nepodléhat unijním zákonům.
Evropští partneři Británie ale říkají, že není možné, aby Londýn jen „vyzobával rozinky“. Představují si rozluku se vším všudy.
PodleMartina Wolfa, komentátora listu Financial Times, je plánovaná dohoda ohrožena v několika bodech. Jednak je dvouleté přechodné období pro rozluku docela krátké a není možné limit prodloužit. Dále se podle něj střetnou odlišné představy 27 zemí, které budou s Londýnem vyjednávat – bude obtížné najít konsenzus. Není ani jasná struktura celého vyjednávání, nejasná zůstává také budoucnost některých vlastnických práv a další právní otázky postbrexitového období.
„Šance, že vyjednávání neskončí v řádném termínu, jsou velmi vysoké,“uzavírá Wolf.
Premiérka Theresa Mayová překonala odpor všech kritiků a prosadila v Dolní sněmovně souhlas se spuštěním brexitu. Skutečné bitvy ale teprve přijdou. Británie i Evropská unie vplouvají do zcela neznámých vod.
Co chtějí byznysmeni
Kontury budoucích vztahů s Evropou zajímají zejména britské podnikatele. Znepokojila je studie Národního ústavu pro ekonomický a sociální výzkum, podle které se kvůli brexitu sníží objem obchodů mezi Británií a EU o čtvrtinu. A orientace na vzdálenější, americké trhy podle autora studie Anguse Armstronga tyto ztráty nevynahradí.
Rowan Crozier, šéf menší rodinné firmy na autosoučástky v severoanglickém Birminghamu, se obává, že spolupráci s eurozónou zatíží obchodní bariéry. Jeho výroba přitom vyžaduje neustálou bezcelní výměnu s dalšími evropskými partnery. S brexitem tento druh spolupráce padne. Výroba se prodraží a protáhnou se zřejmě také dodací lhůty.
„Potřebujeme bezcelní dohodu s Unií,“řekl Crozier, jehož firma Brandauer zaměstnává pět desítek lidí, agentuře Reuters.
Po vládě žádá, aby podnikatelům nabídla ucelenou představu, jak budou vztahy s EU vypadat. „Jen čekáme a nevíme, co bude. Nedočkali jsme se žádného plánu, a to škodí našemu podnikání,“stěžuje si Crozier. Základem podnikání je podle něj víra v budoucnost, proto chce co nejdříve vědět, jak bude vypadat jeho obchodování s EU v příštích letech.