Čeština za časů internetu

Vúnorových dnech slavíme dvacáté páté výročí internetu v Česku. Jeho zavedení ovlivnilo život nás všech, dokonce i těch, kteří ho příliš nepoužívají. Změny, které internet přinesl (ať už k dobrému, nebo k horšímu), se nevyhnuly ani jazyku.

Největší změny se udály ve slovní zásobě. Vznikla a stále vznikají nová slova, která jsme dříve neznali, nebo sice existovala v jiných jazycích (převážně v angličtině), ale neužívala se v českém prostředí.

Posuďte sami: Posíláme e-maily, klikáme na ikony, používáme spořiče obrazovky, někteří diskutují na chatech, vytvářejí blogy či vlogy. Zálohujeme či zipujeme data, můžeme si (vy)googlovat informace, upgradovat programy, software a hardware. Postrachem firem a institucí jsou hackeři, kteří se pokoušejí proniknout na jejich servery. Ztrácíme občas nervy, když nejsme online, protože se nemůžeme připojit přes wi-fi. Mnoho slov již existujících změnilo význam. Kdo by před pár lety řekl, že surfovat se dá i bez prkna jen od stolu? Plocha už není jen povrchová část předmě- tu, ale i výchozí obrazovka na počítači. Adresy už dnes nejsou jen údaje o místě bydliště. Když něco ukládáme, stahujeme nebo přetahujeme, rozhodně při tom nespálíme žádné kalorie. Piráty už dneska můžete potkat i jinde než

JAZYKOVÉ OKÉNKO

na moři, a kdybyste před čtvrt stoletím někomu vykládali, že budou mít vlastní politickou stranu, asi by se vám lidé vysmáli. Pokud mluvíme o načítání stránky, málokoho už dnes napadne, že se jedná o list papíru, který čte nějaký člověk. S počítačovou myší při- cházíme do kontaktu mnohem častěji než s myší živou. A nesmíme zapomenout na zavináč, tento geniální výtvor jazykové tvořivosti, který získal svůj název podle zatočeného tvaru znaku, který popisuje, a jehož frekvence v komunikaci vysoce předčila původní význam tohoto slova, tedy zavinutý plátek sledě.

Rozlišujeme dvojice korektoři (lidé) a korektory (programy), editoři (lidé) a editory (programy), agenti (lidé) a agenty (programy). K tomu musíme doplnit i to, že spousta věcí je dnes „e-“: e-shopy, e-magazíny, e-knihy, e-bankovnictví, e-podpisy atd.

Od slovní zásoby bychommohli přejít i k dalším oblastem jazyka. V internetových diskusích se například často stírá rozdíl mezi mluvenou a psanou češtinou. To by ale bylo na dlouhou analýzu. Mimochodem sociální síť je ve slovníku neologismů z roku 1998 popsána jako „souhrn opatření pro sociální podporu zajišťovanou státem“. Docela daleko k sociální síti Facebook. Protože je to důležitý fenomén, jazyku na sociálních sítích věnujeme některý z příštích sloupků.

Autorka pracuje v jazykové poradně ÚJČ AV ČR