Štrasburk již pět let čeká na Havla

Otevření budovy Evropského parlamentu pojmenované po českém exprezidentovi se již dvakrát odložilo. Na vině je podloží

Je tomu již pět let, co se Evropský parlament rozhodl pojmenovat jednu ze svých budov ve Štrasburku po Václavu Havlovi.

Měla to být pocta českému exprezidentovi, který krátce předtím, v prosinci 2011, zemřel. A také útěcha českým europoslancům, kteří se Havla neúspěšně pokoušeli prosadit již v roce 2007. Pojmenování budovy D v bruselském sídle unijní sněmovny ale v tajné volbě nakonec neprošlo – evropští zákonodárci dali tehdy přednost bývalému německému kancléři Willymu Brandtovi.

Od roku 2012 ovšem Štrasburk na „svého Havla“stále marně čeká. Zprovoznění budovy s kódem HAV, která stojí mezi komplexem Evropského parlamentu (EP) a Radou Evropy, nabralo roční zpoždění. Termín otevření se již podruhé posunul – budova se měla zpřístupnit veřejnosti již loni, uvažovalo se symbolicky o listopadu, kdy se blížilo páté výročí Havlovy smrti.

Nakonec EP odložil i druhý zvažovaný termín, letošní březen. Prozatím úředníci slibují dvouměsíční odklad. „Budova Václava Havla by měla být otevřena v květnu, přesné datum ještě není určeno,“říká Marjory van den Broekeová, mluvčí EP.

Pět let čekání ovšem není způ- sobeno jen zdlouhavou unijní byrokracií.

Rekonstrukce devítipodlažní budovy z roku 1954, kterou Evropský parlament získal od Rady Evropy, byla rozdělena do několika tendrů. První měl zajistit vybourání vnitřků a předání budovy k další sanaci.

Stavaři tuto fázi zvládli až za rok – šedesát let stará stavba totiž již neodpovídala současným technickým normám. Navíc průzkum podloží vykázal nestabilitu, a základy tak bylo nutné vyztužit. „Použili jsme technologii desek z uhlíkových vláken,“vysvětlil deníku Le Moniteur projektant Ricardo Antunéz.

Protáhla se i samotná stavební fáze. Tentokrát do hry vstoupili památkáři. Původní železobetonový skelet objektu B, jak se bezejmenná budova Václava Havla původně nazývala, vypadá sice nevzhledně a tuctově, má ale svou památkovou hodnotu.

Architektonický svědek

Architekt BertrandMonnet postavil „béčko“jako administrativní doplněk svého Paláce Evropy, který leží v těsném sousedství. Ten byl ale v roce 1977 zbořen

a na jeho místě bylo vystaveno nové sídlo Rady Evropy. Monnetova budova B je tak jedinou pamětnicí rané fáze poválečné evropské integrace. A EP si jako investor přál budovu zachránit.

Yannic Leveque ze španělského architektonického studia Idom, který novou budovu Václava Havla navrhl, tak památkářům předložil několik verzí fasády, kterou před přímým sluncem chrání posuvné lamely. Štrasburský památkový ústav nakonec zvolil bílý vnější plášť se zeleným soklem, který koresponduje s pavilonem v protilehlé Oranžerii a tvoří tak spojnici mezi 19. a 21. stoletím.

Symbolem spojené Evropy, která dbá na prosazování lidských práv, bude také tapiserie umístěná ve foyer budovy Václava Havla. Pod názvem Létající muž II ji jako poctu exprezidentovi vytvořil česko-americký výtvarník Petr Sís. Gobelín, který utkalo francouzské studio Atelier Pinton, byl loni vystaven v americké Iowě a v New Yorku, minimálně ještě další měsíc bude stále k vidění v pražské galerii DOX.

Havlův humanistický apel, který má tapiserie připomínat, ovšem paradoxně narazí na využití staronové budovy. Na rozdíl od hlavní budovy evropské sněmovny, kam míří tisíce návštěvníků, zůstane objekt HAV – můstkem propojený se zbytkem parlamentu – vyhrazen pro úředníky.

„Dvě patra obsadí zaměstnanci úřadu evropského veřejného ochránce práv, ve zbylé části se počítá s prostory pro administrativu Evropského parlamentu,“říká van den Broekeová. Celkově jsou naplánovány dvě stovky kanceláří.

Radost z nové budovy budou mít nejen úředníci, ale i europoslanci. Ti totiž dostanou k dispozici desítky kanceláří, které se po sestěhování administrativy uvolní v hlavní budově, pojmenované po francouzské novinářce a političce Louise Weissové.

Ukryto před veřejností

I když budova Václava Havla, jejíž zevrubná rekonstrukce vyjde na deset milionů eur, zůstane veřejnosti jen obtížně přístupná, stane se přesto viditelnější připomínkou než Havlova busta. Ta se od října 2012 nachází na chodbě před jedním z jednacích sálů Rady Evropy, kam zavítá málokdo.

Strážce exprezidentova odkazu může těšit snad jen fakt, že bronzový Havel je umístěn v dobré společnosti. Jeho busta stojí v blízkosti takových osobností, jako je Winston Churchill nebo Konrad Adenauer.