USA ochrání Evropu, ale ne zadarmo
MNICHOV/PRAHA Na 53. bezpečnostní konferenci do Mnichova sice nepřijede, přesto je ale nepřímo její hlavní postavou: americký prezident Donald Trump.
Zato na třídenní setkání v mnichovském hotelu Bayerischer Hof zavítala početná delegace vedená viceprezidentem Mikem Pencem.
Jejím hlavním úkolem bylo zřejmě uklidnit partnery v Evropě av Severoatlantické alianci (NATO), že Trumpova slova zminulosti, že Aliance je již překonaná, neznamenají změnu americké zahraniční politiky.
Naznačilo to již odpolední vystoupení amerického ministra obrany Jamese Mattise.
„Prezident Trump se ujal úřadu a dal NATO svou plnou podporu,“uvedl bývalý generál působící v Afghánistánu a dodal, že žádný stát nemůže zajistit svou bezpečnost sám. Transatlantická vaz- ba je podle něj nadále silná a článek číslo 5 smlouvy NATO o kolektivní obraně zůstává zásadním závazkem ze strany USA.
Ministr obrany ovšem také evropské partnery v Alianci vyzval, aby do konce roku uzavřeli dohodu o budoucím rozdělení nákladů na její fungování.
Pro členy nové americké administrativy představuje jejich přítomnost vMnichově další příležitost pro osobní rozhovory a setkání s evropskými politiky. Kromě Pence a Mattise byl součástí oficiální delegace například i ministr vnitřní bezpečnosti John Kelly.
Ze Spojených států ovšem dorazil i tradiční host konference, republikánský senátor John McCain. Právě ten v minulých týdnech několikrát ostře kritizoval Trumpa a jeho tým kvůli nejasným signálům vysílaným směrem k evropským spojencům USA. Senátor z Arizony, jenž byl v roce 2008 prezidentským kandidátem republikánů, ve svém vystoupení vyzval Západ k jednotě a Evropany k tomu, aby Ameriku neodepisovali.
Von der Leyenová: nejednejte na vlastní pěst
Největší očekávání předem budil americký viceprezident Mike Pence, jehož projev byl naplánován na sobotu.
Jako první z evropských politiků na konferenci vystoupila ně- mecká ministryně obrany Ursula von der Leyenová.
Ta varovala americkou vládu, aby ve vztahu k Rusku nejednala na vlastní pěst a nepřestávala spolupracovat se svými spojenci.
„Znamená to, že pokud chceme znovu dospět ke spolehlivému soužití s Ruskem, tak budeme postupovat společně a nikoli dvoustranně bez ohledu na partnery,“řekla ministryně.
Zároveň prohlásila, že je důležité pokročit ve snahách o posílení celoevropských obranných aktivit, což je i v zájmu Spojených států.
Von der Leyenová také připomněla, že Severoatlantická aliance není pouze obranným, ale také hodnotovým společenstvím.
Z toho důvodu prý není přípustné, aby kdokoli zastával postoj, že mučení je legitimní prostředek v boji proti nepřátelům Západu.
To bylo považováno za narážku na dřívější výroky prezidenta Trumpa, jenž těsně po nástupu do úřadu naznačil, že v rámci boje proti islamistickému terorismu by nebránil znovuzavedení sporných výslechových metod, jež předchozí prezident Barack Obama zakázal.
Na konferenci, která je největším pravidelným setkáním svého druhu a potrvá až do neděle, je očekávána účast více než třiceti prezidentů nebo premiérů, 80 ministrů zahraničních věcí a obrany, přes 650 hostů a tří stovek dalších pozorovatelů. O jejich bezpečnost se stará 4800 policistů.
Setkání je financováno z prostředků německého ministerstva obrany a ze sponzorských darů velkých bavorských firem.
V minulých letech zazněly vMnichově některé zásadní projevy, které měly dopad na vztahy Ruska a Spojených států.
Platí to především o vystoupení ruského prezidenta Vladimira Putina, jenž v roce 2007 vyčetl Američanům, že údajně usilují o „monopolní světovládu“a téměř ve všech oblastech „překračují hranice“.
Mnichovská bezpečnostní konference (MSC) se po mnoha letech opět vrací k svému původnímu tématu z dob svého založení v 60. letech, a to sice k budoucnosti transatlantických vztahů.