Ruské revoluce jako atrakce
Tři hodiny bude trvat prohlídka míst, kde se před sto lety tvořily ruské dějiny. Petrohrad připravil nespočet akcí, které mají konkurovat pohledu na mumii Lenina stále vystavenou v moskevském mauzoleu pod okny kanceláře prezidenta Putina.
MOSKVA/PRAHA Tak tady řečnil Lenin poprvé po návratu ze švýcarské emigrace do Ruska v dubnu 1917 k davu dělníků. Zde vylezl na obrněný vůz – a zase řečnil. Jak jinak. Zde řečnil o nutnosti vytvoření sovětů a na tomto místě hovořil o spojenectví s rolníky, likvidaci statkářů a zestátnění podniků. Tamhle řečnil a zde také. Lenin zkrátka řečnil neustále a všude. Projížďka po památných místech Petrohradu, kde před sto lety došlo během jediného roku ke dvěma dějinným zvratům, se skládá do značné míry z exkurze na místa, kde Lenin něco významného – nebo alespoň něco – řekl.
Turistické agentury se předhánějí v nápadech, jak zpeněžit letošní sté výročí ruských revolucí. V březnu to bude sto let od abdikace posledního ruského cara Mikuláše II. A ustanovení tzv. prozatímní vlády. Na podzim pak vypuknou oslavy bolševického převratu, který vešel do dějin jako Velká říjnová socialistická revoluce. Včera v Petrohradě městská turistická agentura zahájila projekt nazvaný Rudé trasy. Nejdřív ho vyzkoušela na novinářích. Zavezla je všude tam, kde se před sto lety stalo něco zásadního.
Lenin na obrněném voze a Aurora
Zájem turistů se čeká obrovský. I když jsou názory na obě revoluce různé, historici se v zásadě shodují v tom, že obě zcela změnily život nejen v Rusku, ale ovlivnily zásadním způsobem i světové dějiny. Ruský prezident Vladimir Putin dokonce vytvořil zvláštní komisi, tzv. fond historie vlasti, která má stoleté revoluce důstojným způsobem připomenout. Kromě toho řada politických stran, sdružení i turistických agentur organizuje akce, které mají kromě jiného za úkol zvýšit příjmy z turistického ruchu, ale třeba i posílit vlastenectví.
Otevření Rudé trasy v Petrohradě je prý projekt zcela unikátní. Petrohradská informační a turis- tická agentura naslibovala odhalení zcela nových objektů, ve kterých se v roce 1917 bolševici připravovali na útok na Zimní palác, ale nakonec se žurnalisté nedozvěděli nic jiného než kdysi ve školních lavicích. Výročí revoluce je v Rusku většinou lidí i ruskou vládou a Kremlem vnímáno především jako možnost přitáhnout pozornost turistů a z jejich kapes vyloudit nějaký ten dolar.
Vrcholem exkurze je místo, kde se podle některých historiků vůdce světového proletariátu Vladimir Iljič Lenin vyšplhal na obrněný vůz britské výroby Austin a jako vždy řečnil. Mezi experty se ale o tuto událost vede vleklý a nesmiřitelný spor. Jedni tvrdí, že památník Lenin na obrněném voze, který byl odhalen v roce 1926 na petrohradském Finském nádraží, zcela věrně odpovídá realitě, druzí pokládají vyprávění o revolučním vůdci projíždějícím vestoje na obrněném kolosu a plamenně řečnícím k doprovázejícímu davu za nepovedenou legendu.
Každopádně památník je asi nejatraktivnějším bodem exkurze. U něj se turista navíc dozví, že Lenin ihned po návratu ze švýcarské emigrace vyrazil mezi lid. A kupodivu řečnil.
Mezi navštívenými místy nesmí chybět křižník Aurora, který nejenže vystřelil, aby zahájil říjnové povstání, ale už 27. února 1917 se na něm námořníci vzbou- řili. Jak praví komunistické dějiny, kterých se průvodci do značné míry drží, tehdy námořníci donutili vyšší důstojníky, aby složili zbraně, a veliteli křižníku Nikolskému dali do ruky rudý prapor a hnali ho před sebou Petro- hradem. Nikolskij se po chvíli potupě vzepřel, takže ho námořníci bez pardonu zastřelili.
Po této příhodě se turisté odeberou v rámci Rudé trasy do Kirovova závodu, kde se rodily proletářské ideje, které pak v říjnu propukly s revoluční silou. Zvláštní trasa je určena turistům z Číny, kterých vloni navštívilo Petrohrad 150 tisíc. Speciální projekt se jmenuje Čínští soudruzi v rudém Petrohradě.
Krátké dějiny ruského parlamentarismu
Dmitrij Geraščenko je hlavním specialistou petrohradské turistické agentury na citlivá historická témata. Rudá trasa mu bude po celý rok hlavní náplní práce. Na novinářské exkurzi se všemožně snaží obejít jakékoliv ideologické hodnocení revolucí. Především té říjnové. „Podrobně se věnujeme historii parlamentarismu v Rusku,“říká žurnalistům a dodává, že se na věc dívá čistě vědecky. Jeho nejoblíbenějším objektem je Tauridský palác.
Právě tady v roce 1917 zasedala tehdejší ruská Státní duma. A právě odtud ji vytlačila nově vzniklá a mnohem agilnější Petrohradská rada pracujících a vojenských poslanců. Dnes má Rusko zase dumu. A tak, jak vysvětluje pan Geraščenko, navázalo na ty nejlepší, leč jen krátké tradice ruského parlamentarismu.
Podle ruských sociologů 90 procent ruských občanů vnímá svou vlastní historii jako hlavní důvod k hrdosti. I proto jsou Rusové velmi citliví na kritické hodnocení některých epoch, třeba jako je Velká říjnová socialistická revoluce a následná krvavá občanská válka.
Moskva letos zůstane tak trochu ve stínu Petrohradu, a to přesto, že vystavuje v mauzoleu mumii proletářského vůdce. Jenže ozývají se hlasy, že by morbidní stavba měla být odstraněna a tlející tělo předáno zemi. Myslí si to podle Ruského centra pro výzkum veřejného mínění 60 procent Rusů a odpůrcem Lenina je i prezident Putin, který dává přednost jeho nástupci Josifu Stalinovi; 24 procent Rusů by s Leninovým pohřbem ale ještě počkalo. Rozhodnutí padne v Kremlu pravděpodobně až po prezidentských volbách v roce 2018.
I když jsou názory na obě revoluce různé, historici se shodují, že obě změnily život nejen v Rusku, ale zásadně ovlivnily i světové dějiny