České firmy imigranty chtějí

Tuzemští výrobci jsou připraveni zaměstnávat lidi ze zemí mimo EU. Chybí jim pracovní síla

PRAHA V Americe dřevorubci pokácejí strom. V Číně jej rozřežou na prkna, která přes Hamburk putují do Česka, kde z něj firma Koh-i-noor Hardtmuth vyrobí tužky. A ty pak prodává v amerických papírnictvích. Když slavný výrobce psacích potřeb zavřel předloni svou fabriku v Číně a ohlásil návrat výroby do Českých Budějovic, čekal ho největší problém v celém řetězci výroby doma.

„Po patnácti letech jsem to zavřel, vrátil se do Čech a dneska zjišťuju, že tady není pracovní síla,“prohlásil majitel firmy Vlastislav Bříza na konferenci Český národní zájem, pořádané tento týden vydavatelstvím Mafra. „Koh-i-noor je tady 227 let. Nemá lidi, je to katastrofa,“stěžuje si podnikatel.

140 tisíc volných míst

Hospodářská komora upozorňuje, že české podniky nutně potřebují obsadit 140 tisíc pracovních míst. A nedaří se jim to.

„Firmy jsou v zoufalé situaci. Nedostatek našich pracovníků v potřebné kvalifikaci brání přijímání nových zakázek i plnění těch stávajících,“popisuje situaci vedoucí analytička komory Karina Kubelková.

Z ankety Hospodářské komory pro LN vyplývá, že 45 procent společností je připraveno zaměstnat lidi přicházející ze zemí, které ne- jsou v klubu Evropské unie. Vzhledem k tomu, že dalším 37 procentům firem zaměstnanci nechybí nebo se jich otázka náboru sil netýká, je 45 procent vysoké číslo.

„Firmy by rády obsadily neobsazené místo pracovníkem ze země mimo EU, který by měl požadovanou kvalifikaci. A to i přes náročný a zdlouhavý administrativní proces a samozřejmě i další bariéry, jako je například bariéra jazyková a kulturní,“říká Kubelková.

O bariérách hovoří i výsledky ankety. Desetina firem, které jsou pro přijímání mimounijních cizinců, zároveň říká, že jim záleží na zemi původu pracovníka. A téměř stejný počet zase, že o takové lidi z různých důvodů nestojí.

„Když přijde někdo z Ukrajiny a má víc naši kulturu, je to jednodušší. Na druhou stranu střet kultur, kdy si někdo plete sprchu s tureckým záchodem – a to máme taky zkušenosti –, to je pak složi- tější. Ale jinak máme s pracovníky ze zahraničí dobré zkušenosti,“říká Bříza.

Ještě větší zkušenosti má s pracovníky z ciziny a také s nedostatkem lidí šéf řízení lidských zdrojů Škoda Auto Bohdan Wojnar. Mezi zaměstnanci automobilky jsou držitelé pasů 40 různých zemí. „Snažíme se vnášet kvalitu do výběru, až padesát procent lidí, kteří k nám přicházejí pracovat, má vysokoškolské vzdělání a jdou pracovat třeba do výroby. A musím říct, že jsou v podniku velice dobře přijati,“tvrdí Wojnar.

Kdo na kom vydělá?

Pomoci s obsazením pracovních míst, o která Češi nestojí, měl vládní projekt usnadňující příchod Ukrajinců za prací do Česka. V praxi ale vyřízení pracovního povolení trvá až pět měsíců. A přestože ani Hospodářská komora nepovažuje projekt za dlouhodobou spásu, spustila se na konferenci Mafry kvůli zahraniční pracovní síle hádka.

„Je na mě vyvíjen velký tlak z byznysu, že je potřeba sem pustit 120 tisíc pracovníků. Když se na to podíváte, je to všechno nízce kvalifikovaná pracovní síla. Čí je to zájem? To je krátkodobý zájem nějakého byznysu, který tu chce krátkodobě vydělat,“hřímal od pultíku ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek směrem k prezidentovi Hospodářské komory Vladimíru Dlouhému.

A ten si to líbit nenechal. „Tak pane ministře, pojeďte se mnou po republice a ptejte se, kdo jsou ti lidé, kdo nemají pracovní síly. Myslíte, že jsou to ti oškliví kapitalisti? Jsou to malí a střední podnikatelé!“ohradil se hlasitě.

Před dvěma lety bylo v Česku podle Českého statistického úřadu zaměstnáno 323 tisíc cizinců, živnost jich mělo 84 tisíc. V roce 2005 jich bylo dvakrát míň.