Soumrak patriarchů

Osobní výběr ze světového tisku

Přiznávám, že tvrdit o Rakušanech, že občas ještě propadají nostalgii po starých dobrých časech habsburské monarchie, není objevné. Dobře to bylo vidět loni, kdy uplynulo sto let od úmrtí císaře Františka Josefa I., a nepochybně to bude znát i za rok, až to bude přesně století od konce císařství a vzniku republiky.

Pokud bychom v dnešním republikánském Rakousku a jeho veřejném prostoru hledali ostrůvky, kde monarchismus v té či oné podobě přežil a docela se mu daří, našli bychom je v politickém prostoru, jejž zaplňují zemští hejtmani neboli regionální premiéři.

Důvod je prostý. Hejtmani bývají zpravidla v závětří velké politiky ve Vídni, což ovšem neznamená, že by do ní nezasahovali. Jednou začas se nechají potvrdit při demokratických volbách. Jinak ale objíždějí všechny možné hasičské nebo myslivecké bály, zahajují výstavy či přestřihávají pásky u nově postavených kruhových objezdů.

Pokud to dělají šikovně, dokážou takto vydržet v čele svých regionů i dvě desítky let a budovat si kult „dobrotivých vládců“, takže pak ani nikomu nepřijde, že by to mohlo být i jinak. List Die Presse k tomu sarkasticky poznamenal, že by se chování těchto politiků dalo vyjádřitmottem: „Všechno pro lid, ale pokud možno co nejméně skrze něj.“

Ale i rakouské stojaté vody se daly v posledních týdnech do pohybu. Svůj odchod do politického důchodu totiž ohlásili dva hejtmani, kteří byli ztělesněním republikánského monarchismu: Erwin Pröll, jenž vládl 25 let Dolnímu Rakousku, už oznámil konec kariéry v polovině ledna. Před týdnem se k němu přidal i jeho kolega Josef Pührigner z Horního Rakouska, která předá „žezlo“po 22 letech. Die Presse tento vývoj označil za „soumrak patriarchů“. Jako poslední z velkých titánů mezi rakouskými regionálními vladaři už zbývá pouze starosta ROBERT SCHUSTER Vídně sociální demokrat Michael Häupl. Ten stojí v čele metropole 23 let a zřejmě i on pomalu myslí na odchod. Tím spíš, když mu jeho dva kolegové ukázali, že je lepší zvolit si konec z vlastní vůle než pod tlakem okolností.

*** Švýcaři si naproti tomu vždycky zakládali na tom, že takováto koncentrace moci v rukou jednoho člověka by u nich možná nebyla. A také že kvůli referendům mají na demokracii jakýsi patent. Přesto ani tam není všechno ideální a zavedené patriarchální struktury se projevují jiným způsobem.

Potýkají se s nimi hlavně ženy, jež se například ucházejí o volenou politickou funkci. To je i případ Inge Schmidové, která se před týdnem snažila dosáhnout zvolení do vlády v polokantonu Appenzell Ausserrhoden ve východním Švýcarsku.

V tomto regionu, kde bylo zavedeno hlasovací právo žen teprve v roce 1989 (!), na to šla členka konzervativních lidovců takříkajíc od lesa. Na svých plakátech usilovala o přízeň voličů s heslem „Náš muž pro Ausserrhoden“.

Politička, která je jinak úspěšnou starostkou, podnikatelkou a matkou čtyř dětí, se ucházela o zvolení již několikrát, pokaždé ale zůstala v poli poražených. Na posledním, třetím místě skončila i tentokrát – za dvěma muži. Ale Schmidová to nevzdává. Protože nebyl nikdo zvolen, budou se volby za měsíc opakovat a politička do nich opět půjde. Jak uvedl místní deník Appenzeller Zeitung, změnila nyní zjevně taktiku a s ní i předvolební heslo. Teď totiž láká voliče na „dámskou volenku pro mužské kvarteto“, čímž myslí stávající čtyři mužské členy vlády.

I rakouské stojaté vody se daly do pohybu. Svůj odchod do politického důchodu v poslední době ohlásili dva hejtmani, kteří byli ztělesněním republikánského monarchismu

*** Čistě mužskou doménou je skoro pořád ještě oblast kosmonautiky. Aspoň v Německu. Tamním médiím neuniklo životní jubileum historicky prvního kosmonauta – Sigmunda Jähna.

A je třeba říct, že bylo překvapivé, kolik prostoru tomu věnovaly mainstreamové sdělovací prostředky, jež jsou výlučně západoněmecké provenience. Jähn totiž vyletěl do kosmu za komunistickou Německou demokratickou republiku a po svém návratu byl stylizován do role národního hrdiny a idolu mladých lidí.

Týdeník Der Spiegel přitom upozornil na zajímavou okolnost. Když skončila NDR a tehdejší generálmajor Jähn byl propuštěn z armády, pomohl mu najít nové uplatnění první západoněmecký astronaut Ulf Merbold, jenž vyletěl do kosmu poprvé v roce 1983 na palubě amerického raketoplánu Columbia.

Merbold pocházel také z NDR, ale v 70. letech utekl na Západ. Zanechal tam rodiče, o něž se pak ve stáří staral – ano, „kosmonautský“kolega Sigmund Jähn. Tomu se říká kosmická solidarita.