Pohled na sever od Bělovsi

Polovina mé rodiny pochází z Náchoda-Bělovsi, z obce, kde býval a je hraniční přechod z Česka do Polska. Z téhož města, východočeského Náchoda, je i vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), jenž má ve vládě na starosti vědu. Neuškodí ani jemu, ani čtenářům LN, když se podíváme na sever od kdysi slavných běloveských lázní...

Minulý týden vydal věhlasný časopis Nature v jedné z rubrik ( Nature Jobs) zajímavý článek: reportáž o tom, jak se Polsko stává atraktivní zemí pro zahraniční vědce. Třeba taková Cecilia Lanny Winatová ze Singapuru. Před čtyřmi lety byla na konferenci v Barceloně, kde ji oslovil Jacek Kuznicki, ředitel nového Mezinárodního institutu molekulární a buněčné biologie (IIMCB) ve Varšavě. Cecilia se věnuje vývojové genomice; zkoumá ji na rybičkách „zebřičkách“(správně dánio pruhované). Jacek se nezakoukal do slečny, ale do její práce, takže jí nabídl opustit Singapur a přestěhovat se (musela si to najít na mapě, jak přiznává)... do Polska.

„Upřímně, bála jsem se přesunu do země, o které jsem věděla tak málo. Ale zjistila jsem, jak je Varšava skvělé místo pro vědu, a jako mladá vedoucí výzkumné skupiny cítím, že se nejméně na pár let v Polsku uchytím,“říká Winatová. Varšavský ústav IIMCB úzce spolupracuje s německou Společností Maxe Plancka. A jak uvádí časopis, právě tato elitní organizace chystá ještě více vazeb s Polskem, stejně jako Francouzi a Švýcaři.

Ač mají Češi nebývalou tendenci vše polské podceňovat či zesměšňovat (jídlo, kulturu i vědu), měli by si co nejdříve uvědomit, že nejen Česká republika hojně těžila ze strukturálních fondů EU. Za miliardy eur Polsko zbudovalo vlastní synchrotron, zmodernizovalo laboratoře, nakoupilo vybavení a nyní – tak jako my – globálně hledá ty nejlepší vědce, kteří mohou přístroje využít i užívat si též klidu střední Evropy. Nový model sítě špičkových center řízených na mezinárodní bázi by měl vědcům umožnit co největší volnost bádání, a to volnost založenou na důvěře, což je věc odkoukaná z Německa. „Naše společnost je jiná než ostatní výzkumné organizace. Především je založena na důvěře,“řekl předloni LN Martin Stratmann, prezident Společnosti Maxe Plancka.

Poláci řeší podobné problémy jako Češi (málo grantů ERC, hodně byrokracie), ale v ostrém hodnocení přelomového výzkumu podle žebříčku Nature Index jim patří 24. místo na světě (za 211 bodů). Desetimilionové Česko zaostává pouze o dvě místa (157 bodů), nicméně by mělo myslet na to, že v klání o profesory či doktorandy nesoutěžíme jen s velmocemi, nýbrž i se sousedy, jimž se často pošklebujeme... Zvláště po brexitu se Polsko může stát destinací pro stovky vědců, kteří chtějí požívat unijních výhod. Magazín Nature je k nám nesmlouvavý: „Ekonomicky vzato je již Polsko nejúspěšnější zemí ve východní Evropě.“

Měli bychom myslet na to, že v mezinárodním klání o profesory či doktorandy nesoutěžíme jen s velmocemi, nýbrž i se sousedy, jimž se často pošklebujeme... Třeba s Polskem.