Počítače advokáty nenahradí

Už nyní ale existuje software, který klientům poskytujeme místo „lidské“rady, říká advokát Jan Spáčil

Státy jsou stále odvážnější v přijímání nových a nových regulacích a současně v jejich vymáhání. Firmy se snaží předcházet rizikům a díky tomu roste i poptávka po právních službách. „Klienti přicházejí s novými požadavky. Hledají zvláště dodavatele právních služeb, kteří lépe rozumí podnikání i oboru, v němž firma působí. Chtějí také lépe využívat moderní technologie,“říká Jan Spáčil, partner pražské pobočky Deloitte Legal, s odkazem na loňský mezinárodní průzkum této právní firmy.

LN Co považujete za nejvýznamnější výstup výzkumu o budoucnosti právních služeb v příštích několika letech?

Některé výsledky mě překvapily. Poskytování právních služeb bylo vždy bráno jako nesmírně konzervativní oblast, kde firmy své vyzkoušené advokáty mění jen málokdy. A průzkum mezi šéfy velkých korporací po celém světě ukázal, že myšlení se mění. Téměř 60 procent respondentů uvedlo, že už mění poskytovatele právních služeb nebo o tom vážně uvažuje.

Není to ale jediná změna myšlení. Více než polovina respondentů odpověděla, že je připravena najmout si takzvané netradiční poskytovatele právních služeb, což je jinými slovy velká čtyřka (kromě Deloitte ještě poradenské společnosti KPMG, EY a PwC – pozn. red.). Přitom velké globální korporace vždy využívaly hlavně slavná jména mezinárodních advokátních kanceláří.

LN Výzkum ukazuje, že firmy budou v příštích letech ochotné investovat za právníky hlavně v oblastech souladu s právní regulací, fúzí a akvizic a sporné agendy. Jak to interpretujete?

V těchto oblastech trh nejvíce poroste. Je zajímavé, že se mění chápání toho, co je vlastně sporná agenda. Dosud šlo primárně o obchodní spory, ale do budoucna to bude mnohem více provázáno s regulací. Jinými slovy, stále častěji než se svými obchodními partnery či konkurenty se budou firmy soudit s orgány veřejné moci o to, zda dodržují své právem stanovené povinnosti.

LN Lze vycítit, že roste sebevědomí státu stále více otázek regulovat a následně stanovené povinnosti vymáhat, čímž se dostává do konfliktu s byznysem?

Každopádně. Vždy je ale třeba najít správnou míru, abyste sice dosáhli cíle, ale aby regulace nebyla neúnosná. Dnes sice všichni dobře vědí, že regulace je hypertrofovaná a leckdy i kontraproduktivní, ale stejně se reguluje čím dál více. Například na investiční sektor nyní doléhá několikastupňová regulace. To v praxi znamená, že pravidlo mířící na celosvětové investování na frankfurtské burze reálně dopadá i na drobné investory na pražské burze. Přitom je to nesmysl, to je jako kdybyste měli stejnou regulaci pro mrakodrap a špendlík.

LN Je tento stav neustálého bujení nové regulace, jemuž se byznys musí přizpůsobovat, tím pověstným rájem pro právníky?

Na první pohled to tak je. Jenže z našeho výzkumu vyplynulo, že velkým globálním trendem u nakupování právních služeb je tlak na efektivitu. Česky řečeno: za méně peněz více muziky.

Firmy mají tendenci dělat si řadu věcí samy, vždyť za posledních několik let stoupl počet interních právníků v celé Evropě asi o čtyřicet procent. Externím advokátním kancelářím dávají méně práce, ale zároveň po nich požadují daleko vyšší míru odbor-

Partner pražské advokátní kanceláře Ambruz & Dark Deloitte Legal. Studoval na Právnické fakultě Masarykovy univerzity, Podnikatelské fakultě VUT v Brně a na Nottingham Trent University. Advokátem je od roku 2002, věnuje se korporátnímu právu, otázkám správy a řízení společností nebo odpovědnosti managementu. Vede platformu Deloitte Corporate Governance Centrum v Praze.

Je též předsedou správní rady Transparency International ČR. nosti. Takže zas takové terno to není. (smích)

LN Lze to chápat tak, že dnes nejsou spokojeni s odbornou úrovní právníků?

Spíše jim vadí, že jsou úzce zaměření pouze na právo a nemají dostatečné znalosti odvětví, ve kterém firma podniká. My se jim v tom snažíme jít naproti a díky mezioborovým týmům se i právníci orientují v různých oblastech byznysu.

LN Propojování poradenských a právních služeb není nic nového, ale potýkalo se s problémy. Můžete ten vývoj popsat?

Vrcholem byl konec devadesátých let, kdy právní oddělení tehdejšího člena „velké pětky“, firmy Arthur Andersen, bylo největší právní firmou na světě. Jenže pak došlo k pádu Enronu a v jeho důsledku kmasivní regulaci auditních služeb (do skandálu byla zapletena právě poradenská firma Arthur Andersen – pozn. red.).

Požadovalo se, aby už nikdy nemohlo dojít ke konfliktu mezi zájmy auditora a poskytovatele po- radenských služeb. V důsledku toho došlo k velkému útlumu, ale všechny firmy „velké čtyřky“se s regulací nakonec naučily žít. Dnes jsou schopny obsluhovat jak auditorské portfolio, tak i portfolio, jemuž smějí poskytovat poradenské služby včetně těch právních. Čas ukázal, že to může fungovat vedle sebe. Je to i v souladu s požadavky klientů, kteří očekávají komplexní poradenství.

LN Klade to na poradenské firmy větší nároky, aby nedocházelo ke střetu zájmů a informace se skrze interní systémy nedostávaly ke konkurenci?

To se opravdu stát nemůže. Za prvé jsme samostatná advokátní kancelář (Ambruz & Dark Deloitte Legal – pozn. red.) a samozřejmě dbáme dodržování veškerých zákonů i advokátních předpisů. Informace se bez souhlasu klienta nedostanou ani k nikomu jinému z Deloitte, natož ven z firmy. To je úplně vyloučené. Pokud klient souhlasí, pak skládáme víceoborové týmy a informace sdílíme. Co se týče střetu zájmů, tak tam jsme natolik poučeni pádem Enronu, že jsme papežštější než papež. Nad rámec právní regulacemáme interní systémy, které několikastupňově kontrolují, zda někomu neposkytujeme v rozporu s regulací auditní a poradenské služby zároveň.

LN Velká část respondentů vašeho výzkumu se kloní k názoru, že v průběhu příštích pěti let technologie nahradí práci právníků. Nakolik tomu věříte?

Už léta se hovoří o tom, že počítače nahradí právníky, ale zatím se tak neděje. Spíše půjde o usnadnění práce právníků, případně o to, že namísto konkrétní právní služby se klientovi poskytne určitá technologie.

My například máme nástroj, který pro firmu ohlídá všechny povinnosti, lhůty nebo končící smlouvy. Nedávno jsme také vytvořili kalkulátor nákladů na propouštění zaměstnanců. Funguje napříč patnácti právními řády a přesně spočítá, kolik bude kde stát propuštění konkrétního pracovníka a jaké další podmínky je třeba splnit. Technologická řešení jistě budou nedílnou součástí právních služeb.