Věta a souvětí

Shoda přísudku s podmětem, interpunkce

Jak rozlišit větu jednoduchou od souvětí? A co je to vůbec věta? Pokud slova (větné členy) uspořádáme podle určitých pravidel, vznikne věta. Věta začíná velkým písmenem a končí tečkou, otazníkem nebo vykřičníkem.

Věta jednoduchá je věta, která obsahuje pouze jednu základní skladební dvojici ( viz dále) a nese jednu myšlenku. Věty rozdělujeme na oznamovací ( Káně létá.), tázací ( Létá káně?), rozkazovací ( Leť, káně!) a přací ( Kéž by káně letělo!). Nepleťte si druhy vět se slovesným způsobem!

Základ věty většinou tvoří podmět a přísudek, dohromady jim říkáme základní skladební dvojice (ZSD). Na podmět se ptáme 1. pádovou otázkou: Kdo, co? Naše babička upekla dort. Takovému podmětu říkáme vyjádřený. Podmět ve větě však napsaný být nemusí, přesto ho dokážeme určit – pomůžeme si zájmenem: Upekla dort – Takový podmět nazýváme nevyjádřený. Podmětem může být jakýkoli slovní druh ( je nezdravé).

Přísudek vyjadřuje, co podmět dělá, co se s ním děje nebo jaký je. Nejčastěji je vyjádřen slovesem v určitém tvaru ( přísudek slovesný) – ne samotným infinitivem! Dědeček na zahradě. Dědeček na zahradě. Přísudek ale můžeme vyjádřit i pomocí slovesa být či stát se a jiného slova ( Den Milan = přísudek jmenný se sponou) nebo citoslovcem ( Kočka na plot = přísudek citoslovečný).

V následujících větách si vyzkoušejte, zda jste ZSD pochopili. Mirka dnes do školy nepřijde. Mirka – podmět vyjádřený, nepřijde – přísudek slovesný. Je nemocná. ( Ona) – podmět nevyjád- řený, je nemocná – přísudek jmenný se sponou. Jestliže je věta tvořena pouze ZSD, jde o větu holou

proč je důležité správně odhalit podmět a přísudek? Opět kvůli pravopisu. Už jste slyšeli pojem shoda přísudku s podmětem? Ty dva se ve větě shodují v čísle a v osobě. V minulém čase v množném čísle pozor: Pokud je podmět v rodu mužském životném, v přísudku píšeme ( biatlonisté vyhráli), v mužském neživotném a ženském ( míče ležely, hry končily) a ve středním rodu ( děvčata se smála). Ukažte si na ně a stejná koncovka je i v přísudku.

U nevyjádřeného podmětu ( my) píšeme ( pracovali jsme). Jestliže se ve větě setká více podmětů a jeden z nich je mužský životný, přednost má mužský životný, a proto píšeme ( doktor a sestřičky měli pauzu).

Souvětí se skládá z více vět; z kolika, to jednoduše poznáte podle počtu ZSD. Věty v souvětí oddělujeme čárkami (interpunkcí) nebo spojovacími výrazy. Nepleťte si s větou jednoduchou, kde čárkami oddělujeme pouze větné členy, ne věty ( Janička koupila jahody, broskve, mandarinky a rybíz.). Stále je tam jen jedna ZSD.

Věty v souvětí spojujeme spojovacími výrazy (spojkami, vztažnými zájmeny, příslovci či číslovkami), před kterými píšeme čárku ( Věděla, se líbí klukovi, chodí s její kamarádkou.)

Souvětí vyjadřujeme pomocí větného vzorce – vypíšeme počet vět a spojovací výrazy (např.