Nemáme atomového dědka
Se čtyřmi jadernými bloky v Jaderné elektrárně Temelín počítaly dokumenty už v 80. letech. Elektrárna měla nahradit stárnoucí a postupně odstavované severočeské uhelné elektrárny. To se povedlo jenom zčásti. Doteď jsou totiž v provozu jen dva reaktory. Zbývající dva, se kterými plány počítaly, dodnes existují pouze na papíře. Národní energetická koncepce přitom říká, že nové jaderné zdroje budou Česku vzhledem k životnosti bloků v elektrárně v Dukovanech po roce 2035 chybět.
Zásadní změnu v pohledu na Temelín přinesly politické a ekonomické změny po listopadu 1989. Po revoluci, v době, kdy už třetím rokem běžela stavba provozních objektů, bylo rozhodnuto o tom, že projekt zůstane u dvou reaktorů. Ovšem i jejich zprovoznění provázely spory, které se táhly skrze celá 90. léta.
U obou bloků proběhla řada úprav s cílem zvýšit bezpečnost a spolehlivost na úroveň západních elektráren. Inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii si v Temelíně podávali dveře a hornorakouští aktivisté transparenty při blokádách Dolního Dvořiště. Česká vláda, hlasitě zastupovaná ministrem průmyslu Miroslavem Grégrem, který si vysloužil přezdívku „atomový dědek“, neustoupila. V prosinci 2000 vyrobil první blok své první kilowatthodiny elektřiny. A o dva roky později, před 5064 dny, byl spuštěn (ve zkušebním provozu) i blok druhý.
Když roce 2008 psal tehdejší šéf ČEZ Martin Roman do Bruselu žádost o povolení stavby dalších bloků v Temelínu, vysvětlovat potřebu nových bloků tím, že kolem roku 2015 bude Česko strádat akutním nedostatkem elektřiny. Do největšího tendru v histo- rii Česka se za velké mezinárodní pozornosti přihlásily francouzská Areva, americký Westinghouse a ruský Rosatom.
Cena za dostavbu třetího a čtvrtého bloku se tehdy odhadovala na 200 až 300 miliard korun. Spolu s tím, jak odhad Martina Romana bral za své a revoluce obnovitelných zdrojů tlačila cenu silové elektřiny na historické minimum, začali se dodavatelé ptát, kdo zaručí, že se jim nejistý projekt vyplatí. Vláda v čele s Bohuslavem Sobotkou odmítla dát jakoukoli státní záruku a ČEZ na jaře 2014 soutěž bez vítěze ukončil.
Státní energetická koncepce přitom stále počítá s tím, že zhruba polovina české elektřiny bude po roce 2035 pocházet z jádra. Ovšem dnes se stát přiklání spíš k tomu, že místo v Temelíně bude stavět v Dukovanech. Tam by měly nové bloky postupně nahradit ty dosluhující. Už teď je podle vládního zmocněnce pro jádro Jána Štullera Česko s přípravami pozadu o 3,5 roku.
ČEZ ovšem hlásí, že on je na obě varianty připraven. Vyčlenil dvě dceřiné společnosti speciálního určení – pro stavbu nových bloků v Dukovanech i pro dokončení 30 let starých plánů v Temelíně. Generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš v rozhovoru pro LN upozornil na, že podle harmonogramu by měl za rok touto dobou vyhlásit soutěž. Těžko to ale půjde bez politické podpory, kterou ovšem současná vláda dát projektu odmítá. Vedle tisíců nových pracovních míst a politických bodů totiž jádro znamená odpovědnost za finančně nevypočitatelný projekt obřích rozměrů. Pokud tedy má v Temelíně či pravděpodobněji v Dukovanech do roku 2035 vyrábět proud nový reaktor, bude muset v příští vládě zasednout nějaký další „atomový dědek“.