Londýn ukončí volný pohyb dřív
Možnost občanů členských států Evropské unie požádat ve Spojeném království o trvalý pobyt skončí zřejmě už v polovině března.
LONDÝN/PRAHA Od poloviny března začne jít v souvislosti s brexitem do tuhého.
Očekává se, že právě tehdy britská premiérka Theresa Mayová oficiálně informuje své partnery v Evropské unii o aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy, a tím odstartuje odchod Spojeného království z Unie.
Šéfka vlády prý ale také oznámí, že občané EU po tomto datu již nebudou mít automatické právo zažádat o trvalý pobyt.
Informaci přinesl list Daily Telegraph, a to s odvoláním na zdroje z prostředí vlády.
Pokud by Londýn skutečně takto reguloval volný pohyb občanů ostatních členských států ještě před ukončením dvouletého období, kdy bude s EU vyjednávat o budoucím nastavení vztahů, mohlo by to být považováno jako porušení platných smluv. Ty totiž zaručují svobodu pohybu pro všechny unijní občany.
Motivem, proč chce Londýn regulovat migraci z ostatních člen- ských států ještě před oficiálním odchodem, mohou být obavy z případného dramatického nárůstu migrace, a to zejména z chudších států jihovýchodní Evropy.
Daily Telegraph cituje svůj zdroj s tím, že pokud by se tak nestalo, ve zbývajícím období by mohla do země „přijít půlka Rumunska a Bulharska“.
V současné době žije ve Spojeném království asi 3,6 milionu občanů z ostatních členských zemí EU. Největší skupinu, zhruba jeden milion, tvoří Poláci.
Varšava počítá s tím, že až pětina z nich by se mohla po definitivním vystoupení Spojeného království z Evropské unie vrátit domů.
Naproti tomu počet britských občanů, kteří žijí v některém z ostatních 27 členských států EU, činí 1,2 milionu.
V rámci Evropské unie se objevily návrhy, aby získali možnost zažádat si o status individuálních členů EU. Ten by jim garantoval, že se na jejich postavení a dosavadních právech nic nezmění.
V současné době je zákon, zmocňující vládu premiérky Mayové k jednáním o odchodu ze Společenství, projednáván v britském parlamentu. Dolní sněmovna ho již schválila beze změny, tentýž průběh je očekáván i v nevolené Horní sněmovně.
„Chce udělat jasno stanovením konkrétního termínu, zatímco Ev- ropská unie vypadá zmateně a sklíčeně,“předem pochválil pravděpodobný postup premiérky euroskeptický konzervativní poslanec Iain Duncan Smith, jenž patřil k tvářím kampaně před referendem o setrvání v Unii.
Jak uvedl list, v rámci vlády se původně diskutovalo, že by rozhodujícím dnem pro podané žádosti o trvalý pobyt byl 23. červen 2016, kdy proběhlo referendum o brexitu. Právní expertizy ovšem údajně ukázaly, že by to bylo protiprávní.
Britové vědí, že mezeru nepůjde lehce zaplnit
Otázka, jaké postavení budou mít po odchodu z Unie ostatní Evropané ve Spojeném království, bude patřit k nejspornějším tématům budoucích rozhovorů mezi Londýnem a Bruselem.
Ministryně vnitra Amber Ruddová v neděli znovu potvrdila, že „svoboda pohybu, jak jsme ji znali, skončí“.
Její ministerstvo podle všeho zvažuje možnost, že pracovní síly ze států EU zaměstnané v klíčových sektorech hospodářství by mohly získat několikaletá pracovní víza. Zároveň by ale byl omezen jejich přístup k sociálním dávkám.
Ruddová uvedla v rozhovoru pro televizní stanici ITV, že její ministerstvo pracuje s několika variantami. Vláda ale prý rozhodne ve chvíli, až bude jasno, jak dopadnou jednání s EU.
V podobném duchu se předtím vyjádřil i ministr pro brexit David Davis. Uvedl, že jeho země nezavře dveře pro pracovní síly z Evropské unie okamžitě. Potrvá prý „roky a roky“, než se podaří obsadit pracovní místa, jež nyní zastávají občané států EU.
Britští zaměstnavatelé v minulosti vyjádřili obavy, zda v případě „tvrdého brexitu“najdou dost pracovních sil, hlavně v případě, že by stávající unijní občané museli Spojené království opustit.