Příliš plný talíř matematiky
Byla to nejčastější otázka minulého týdne: Co si myslíte o povinné maturitě z matematiky? Názory jsou různé, připojme k nim také jeden: Matematika je jako ovesná kaše. Zdravá, ale hutná. Když se jí dá na talíř moc, udělá se některým špatně, takže se na ni nemůžou příště ani podívat. Momentálně vyhrála Jednota českých matematiků a fyziků, která říká – přidejte hodin i úsilí. Kdo si ale myslí, že právě ona navaří stravitelnější kaši, mýlí se. Pokusy učit matematiku trochu jinak přicházejí odjinud, ale masové zázraky taky nedělají. Možná se ani nedají čekat. Důležité bude asi opravdu spíš to dávkování, které by mělo být pro každého trochu jiné. Někdo řekne – a jak se pozná, že by žák snesl víc? No přece tak, že si chce přidat. Dobrovolně. Ne proto, že na konci číhá povinná zkouška, stejná pro příští inženýry, filology, historiky i zootechniky.
Evropská informační síť Eurydice, která sbírá a zpracovává informace o vzdělávacích systémech, přináší občas zajímavá srovnání. V jednom z jejích posledních výstupů zaujme graf znázorňující strukturu vysokoškolských studií v různých zemích Evropy. Vyčteme z něj, kolik je mezi absolventy vysokých škol bakalářů a kolik magistrů. Tak například v Anglii tvoří držitelé magisterského diplomu jen čtvrtinu, ve Francii nebo ve Finsku třetinu. V Česku jsou to ale tři čtvrtiny. A přesvědčení, že vysoká škola rovná se jen a jen magisterský titul, přetrvává.
Není ovšem vyloučeno, že srovnávání je ovlivněno faktem, že v ČR máme bakalářské studijní programy relativně krátce. Poslední statistiky ministerstva školství totiž naznačují, že i v našich zemích se těžiště vysokoškolských studií přesouvá. V roce 2012 se na naše vysoké školy zapsalo (myšleno poprvé zapsalo) 55 000 lidí. Poté, co většina z nich bakalářská studia absolvovala, tedy v roce 2016, vstoupilo do navazujících magisterských studií cca 24 tisíc studentů. To už je méně než polovina. Takže asi do té Evropy míříme.
Víte, co je sapiosexuál? Jde o člověka, který se cítí sexuálně přitahován k druhé osobě výhradně kvůli její inteligenci a erudici, přičemž fyzický zjev je pro něj málo důležitý. ČTK přinesla nedávno zprávu o švýcarské studii, jež se sapiosexualismem zabývá. Lingvistka lausanneské univerzity Stéphanie Pahudová v ní uvedla, že se slovo začalo šířit kolem roku 2012, převážně online. Evidentně je odvozeno od termínu „sapiens“– moudrý.
Promluvili i sexuologové. Třeba Patrizie Anexova se domnívá, že sapiosexuální bývají spíše ženy než muži. Mají totiž zafixované, že inteligentnější muž je schopnější chránit rodinu a plodit potomky. Ostatně na konzultacích prý sexuoložka často slýchá větu – nepřitahuje mě, není dost chytrý. Na podzim byla dokonce spuštěna aplikace pro sapiosexuály nazvaná Sapio – Intelligent Dating čili inteligentní randění. Pokud ale čekáte, že kliknete a vypadne na vás moudro, mýlíte se. Vykoukne sexbomba. Asi aby nalákala ty moudré.