Na technických školách ženy chybí
Rektor Vysokého učení technického v Brně Petr Štěpánek vysvětluje, proč dívky studují úspěšněji než jejich spolužáci
Vysoké učení technické v Brně se rozhodlo přilákat ke studiu více dívek. V kampani nazvané „Sem patřím“bourá stereotypy spojené s uplatněním žen v typicky ženských rolích. Podle
rektora Vysokého učení technického (VUT) Petra Štěpánka
je dalším cílem kampaně otevřít celospolečenskou diskusi na téma nedostatku žen v technických oborech.
LN Na sociálních sítích se hojně sdílí odvážné video lákající dívky ke studiu na vaší škole. Proč jste se rozhodli zaměřit tak intenzivně právě na ně?
V technických disciplínách je obecně nedostatek odborníků. Podíváme-li se na statistiky, zjistíme, že ženy jsou v technických profesích zastoupeny malými procenty, zhruba deseti až patnácti. Záleží samozřejmě na konkrétních technických odvětvích, někde to může být i o něco víc, přesto ale muži suverénně převažují. Chceme to změnit. Domnívám se, že univerzita má plnit i svou společenskou roli. Proto jsme spustili kampaň s názvem „Sem patřím“. Se studentkami máme dobré zkušenosti. Především jsme tím klipem ale chtěli sdělit, že jsme kvalitní škola, máme velké ambice a zájem o velmi kvalitní studenty. A ty si chceme vybírat i mezi dívkami.
LN Nebyl váš reklamní spot odvážný až příliš? Ve výčtu věcí, na které má dívka ve zmiňovaném spotu nárok, zazní mimo jiné i „mít sex sama se sebou“. Na akademické půdě neslyší člověk takové věci často.
Už tato věta z úvodu klipu ale přece vyjadřuje důležitost imaginace, která je mimochodem pro vysokoškolské studium podstatná. Puritánství sem nepatří. Přirozená lidská sexualita by neměla být nijak tabuizována. Ten klip je samozřejmě nadsázkou. Když jsem ho viděl poprvé, nepobouřil mě. Reakce z médií jsou také pozitivní. Doufáme, že se k nám přihlásí v letošním přijímacím řízení více uchazeček.
LN Daří se ženám ve studiu stejně dobře jako jejich spolužákům?
Daří se jim dokonce lépe. Vedeme si statistiku úspěšnosti svých studentů v závislosti na pohlaví a zjistili jsme zajímavou věc. Děvčata na naší škole studují lépe, respektive mají větší šanci studium dokončit ve srovnání se svými mužskými kolegy a mají také lepší studijní průměr. A pokud si vyhodnotíme výsledky ve Scio testech, zjistíme, že dívky na některých fakultách dosahují lepších výsledků v oblastech rozhodujících pro studium technických disciplín.
LN Čím si to vysvětlujete?
Jsou pečlivější. Jistým způsobem jsou i cílevědomější. Když se pro něco rozhodnou a nadchnou, dokážou dosahovat lepších výsledků. Přesto jich u nás, bohužel, studuje relativně málo. Na VUT máme 22 tisíc studentů, z toho necelých 6200 žen, tedy nějakých 28 procent. Před sedmi lety to bylo 23 procent. Situace se pozvolna zlepšuje, stále je to ale málo – a méně, než bychom si přáli.
LN Odrazují je od technických studií středoškolští učitelé?
Odrazují je negativní klišé typu „studium na technice je těžké, nehodí se to pro ženy, technické profese mají nižší společenskou prestiž“. To vše vede k tomu, že se nejen dívky, ale i jejich rodiče brání podat na vysokou školu technického směru přihlášku. Při- tom je absolutorium na naší škole jistou zárukou pracovního uplatnění.
LN Znamená to, že vaši absolventi nacházejí práci ihned a ve vystudovaných oborech?
Vedeme si statistiku studentů a absolventů. Mohu s klidným svědomím potvrdit, že nevychováváme studenty k nezaměstnanosti. Velké procento našich absolventů pracuje v oboru. Po třech měsících od ukončení studia jich má práci v oboru téměř 90 procent. A to je třeba si uvědomit, že si čerství absolventi obvykle ještě udělají poslední prázdniny. V padesáti procentech mají zaměstnání dokonce už během studia. LN Někteří rektoři a vysokoškolští pedagogové si na pracující studenty stěžují. Říkají, že zanedbávají kvůli práci školu. Vy ten dojem nemáte?
Mám-li hovořit za naši školu, nemyslím si, že by to bylo špatně. Naopak, studium při zaměstnání poskytuje několik výhod. Studenti vidí, že to, co je učíme, je aplikovatelné v praxi. Tito pracující studenti se samozřejmě také rychleji dostávají na vyšší pozice. Kdyby zanedbávali studium, jak říkáte, nedokončili by ho. To se stává jen výjimečně.
LN Mohou si zkusit aplikovat své znalosti v praxi i v případě, že ještě zaměstnání nemají? Spolupracujete s firmami?
Ale jistě, máme výzkumnou spolupráci s řadou firem a podniků. Na svých diplomových pracích studenti často pracují v součinnosti s nimi. Snažíme se firmám pomáhat s výzkumem a inovacemi. Jsem za to velmi rád. Jen bych chtěl upozornit, že více aplikovaného výzkumu a propojení s praxí je jednou z příčin toho, že se technické vysoké školy umisťují vmezinárodních žebříčcích kvality škol trvale hůře než univerzity zaměřené čistě na základní výzkum a s ním související publikační činnost.
LN Stává se, že student pracuje v nějakém podniku například na své diplomové práci a už tam zůstane i po složení státních zkoušek?
Ano, student má vlastně možnost nezávazně si vyzkoušet práci v určitém podniku, poznat jeho at-
Rozejít se s klukem v klingonštině, zapálit vánoční stromek, nevykládat si stále o pocitech či užít si sex sama se sebou. Takové věty zazní ve videu propagujícím Vysoké učení technické.
Nová reklamní kampaň má za cíl nalákat ke studiu více studentek a pod heslem „Holky na techniku patří“otevřít celospolečenskou diskusi na téma nedostatku žen v technických oborech. mosféru, vzájemně se oťukat s budoucím zaměstnavatelem. Pokud si mají vzájemně co nabídnout, student už většinou ve firmě zůstane a postupuje rychleji po kariérním žebříčku. Pracuje-li na něčem, co firmě přinese užitek, je často finančně odměňován už během studia.
LN Technické školy si tradičně stěžují na nedostatečný zájem uchazečů o studium. Jak jste na tom vy? Musíte část zájemců odmítat?
Na fakultě výtvarného umění jich odmítáme relativně dost. Poměr přijatých a přihlášených je zhruba jedna ku sedmi. Naše ryze technicky zaměřené fakulty tak výrazný převis odmítnutých nemají, poměr přijatých k přihlášeným se na nich pohybuje od 1 : 2,5 do 1 : 1,25. Jsem ale hrdý na to, že naše strojírenská fakulta jako jedinámezi podobně zaměřenými fakultami v České i Slovenské republice nezažila v roce 2016 propad uchazečů. Strojírenství je perspektivní obor, a zvláště u nás, v Jihomoravském kraji, mají absolventi vynikající možnosti uplatnění.
cílící především na středoškolačky. Další spoty z letošní kampaně Vysokého učení technického jsou ke zhlédnutí na webu www.technickyvzato.cz.
Promlouvají v nich a ke studiu nabádají nejen ženy, které v oblasti vědy a techniky dosáhly mimořádných úspěchů, ale také současné studentky a studenti brněnského VUT. LN Většina technických vysokých škol studenty prosévá ještě v průběhu studia, velká část jich studium nedokončí. Platí to i u vás?
V tomto ohledu nejsme mezi technickými vysokými školami v České republice výjimkou. Na našich ryze technických fakultách ukončí úspěšně studium něco mezi pětačtyřiceti procenty z těch, kdo nastupují do prvního ročníku. V magisterském studiu už je úspěšnost mnohem vyšší, dostuduje okolo sedmdesáti až osmdesáti procent studentů. Pokud někdo studium přece jen nedokončí, není to proto, že by na to takzvaně neměl. Spíše se stává, že třeba řeší nějaký rodinný problém. Nebo někomu firma, v níž pracuje, nabídne tak lukrativní pracovní podmínky, že studia v denním programu zanechá a přestoupí na jeho distanční formu, která je snadněji skloubitelná s prací na plný úvazek.
LN Je nutné pokračovat po bakaláři na inženýra? Váš kolega, rektor Vysoké školy báňské Ivo Vondrák, říká, že v oblasti techniky stačí na většinu pracovních pozic bakaláři.
Matematika nejsou jenom počty, je to především způsob myšlení, logika, schopnost odvozovat, dokazovat. Nepotřebují ji jen technici, ale také lékaři, kteří si mají vyhodnocovat úspěšnost svých zákroků, právníci, aby byli schopni dovozovat. Ne všichni jsou schopni vyvíjet nové matematické teorie. Logicky uvažovat a vyhodnocovat rizika by měl však umět každý. Maturitu z matematiky proto jednoznačně vítám. Problém vidím ale v tom, jak se matematika a další přírodovědné disciplíny učí.
Děvčata na naší škole mají větší šanci studium dokončit ve srovnání se svými mužskými kolegy a mají také lepší studijní průměr Jedna špatná učitelka matematiky na základní škole nadělá velké škody. Žáci pociťují vůči matematice averzi do konce života.
LN A jak by se tedy učit měly?
Především tak, aby v dětech nevznikaly psychické bloky a rezervovaný přístup k matematice hned na prvním stupni základních škol, jak se často děje. Jedna špatná učitelka matematiky na základní škole nadělá tak velké škody, že žáci pak pociťují vůči matematice averzi či strach do konce života. Kdyby se nám podařilo věnovat se výuce přírodovědných disciplín tak, abychom tyto bloky v dětech nevytvářeli, mohli bychom si možná odpustit diskuse o tom, na kterých školách povinná maturita z matematiky být má a od kterého roku.
LN Vraťme se ještě ke genderovému tématu. Na sociálních sítích a v médiích nedávno spustila poprask básnička Jiřího Žáčka ze slabikáře prvňáků. Mnohým vadilo, že dívkám podsouvá primárně rolimatek. Vy byste ji v tom slabikáři nechal?
Ani technika mateřství otcovstvím zřejmě nikdy nahradit nedokáže, role matky je nezastupitelná. Mateřství je ale jen jedna životní fáze, kterou tato básnička zdůrazňuje, jakkoli je to fáze důležitá. Kromě toho, že jsou ženy matkami, mohou amají být i skvělými vědkyněmi. A také jimi jsou. Jako člen poroty soutěže o nejlepší vědeckou práci jsem letos a předloni zažil zajímavou věc. Předloni vyhrála žena první místo i v celkovém žebříčku a letos v něm byla druhá. Ženy do světa techniky dokážou přinést nový pohled, změkčují ho a obrušují příliš ostré hrany.