Firmy lustrují své partnery

PRAHA Důkladně prozkoumat všechny veřejné zdroje, obchodní a jiné rejstříky, sehnat dostupné reference, případně se osobně přesvědčit o sídle firmy, jejím majetku či adrese majitele. Podnikatelé a firmy si podobným způsobem stále častěji shromažďují stohy dokumentů a lustrují solidnost svých nových dodavatelů.

Stát je k této detektivní práci sám vybízí. V opačném případě hrozí, že pokud dotyčný dodavatel nezaplatí z jakéhokoliv důvodu státu DPH, bude berní úřad vymáhat dluh od ručitele. Ten přitom ani sám nemusel mít tušení, že jeho dodavatel je dlužník, ve finanční nouzi, nebo dokonce podvodník.

Ručení za daň vychází ze zákona o DPH a podle mluvčí Generálního finančního ředitelství Petry Petlachové musejí být pro uplatnění splněna daná kritéria, například nefunkční kontaktní adresa nebo že podnikatel obchodoval s plátcem, kterého finanční úřad označil ve veřejném registru plátců DPH kvůli vysokému dluhu a špat- né platební morálce za nespolehlivého.

„Sami si lustrujeme, zda je plátce spolehlivý. Je to už u firem stále častější praxe, protože riziko ručení je velké. A dvakrát uhradit DPH může být pro leckoho doslova likvidační,“říká třeba podnikatel a obchodník s pohonnými hmotami Milan Kanaloš.

Důvěřuj, ale prověřuj

Daňoví poradci registrují stovky případů takových podrobných lustrací obchodních partnerů. A rychle přibývají další. „Našim klientům říkáme, že si musí důkladně své dodavatele prověřit. Jinak riskují velký problém ze strany finanční správy,“uvedla Jaroslava Hanková, vedoucí týmu daňových poradců společnosti Apogeo.

Podvodníci se stále častěji pokoušejí nastrčit do řetězce pochybných propojených firem i některou nic netušící solidní. Snižuje se tím riziko odhalení daňového úniku. Pro poctivé podnikatele, kteří nemají k dispozici analytické možnosti, jaké má stát, je však složité vůbec zjistit, zda některý v řetězci dodavatelů nešidí DPH.

Podnikatelé se do důkladného prověřování pouštějí i proto, že případné spory, které pak s finančním úřadem ohledně platnosti postihu vedou, se mohou táhnout, včetně různých odvolání, dlouhé roky. Celou dobu musí být dluh za dlužníka v plné výši uhrazený, jinak ho finanční úřad vymáhá exekučně nebomůže mít podnikatel zablokovaný účet.

„Co vidíme poměrně často, je situace, kdy finanční správa zablokuje plátci velký objem prostředků, čímž prakticky znemožní jeho další činnost. Skutečnost, že se plátce může po letech dočkat satisfakce u soudu, tak často nenastane už jen proto, že daný plátce v mezičase zkrachoval,“přidává svou zkušenost prezidentka Komory daňových poradců Petra Pospíšilová.

Spory se vedou roky

Uvádí i příklad jednoho z klientů a jeho sporu s finančním úřadem ohledně výše daňové povinnosti za rok 2008. „Dodnes nemáme finální rozhodnutí. To znamená, že ještě ani v roce 2017 nevíme, jaké přesně jsme měli platit daně za rok 2008,“dodává Pospíšilová.

Podnikatelé mohou také pro jistotu poslat DPH místo svému dodavateli přímo na finanční úřad, a tím se vyhnout riziku, že dodavatel daň nezaplatí. „Ručení za daň platí od roku 2011 a je v praxi od té doby plně využíváno,“uvedla Petlachová. Do konce roku 2016 využili podnikatelé možnosti zaplatit za dodavatele v téměř 2400 případech. I když se v podstatě jedná o projev nedůvěry či nepřátelství.

Stačí jen vědět

Větší problém je, že úřad může vymáhat daň od ručitelů i v případě, že jejich dodavatel nebyl v registru plátců DPH za nespolehlivého označen nebo se jeho ocejchování teprve připravuje. Podle zákona stačí, když podnikatel o podvodu svého obchodního partnera věděl nebo mohl vědět. Což se ale jen těžko prokazuje.

Podle právníků finanční správa dokonce takovou detektivní práci u podnikatelů vyžaduje. Kdo ji nedělá, riskuje, že „věděl nebo mohl vědět“o tom, že dodavatel daň nezaplatí. Podle předsedy Unie daňových poplatníků Ondřeje Lichnovského je tedy vyznačování nespolehlivých subjektů v registru plátců DPH spíš matoucí než užitečné. Podnikatelé se mylně domnívají, že firma, která v registru tento cejch nemá, je pro obchodování bezpečná.

Karuselové podvody v Česku okrádají státní kasu o desítky miliard korun ročně. Záleží na oboru podnikání a komoditě. V případě pohonných hmot se státu podařilo podvody díky vysokým kaucím pro všechny distributory paliv prakticky vymýtit. Dvacetimilionová kauce má ztížit vstup na trh pochybným eseróčkům a slouží právě pro případnou úhradu daňového dluhu. Ale hitem podvodníků jsou teď jiné obory. Například reklamní služby nebo elektronika.

Ručení za neplatiče DPH stále častěji nutí podnikatele k detektivní práci a prověřování solidnosti svých dodavatelů. Stát v podstatě přesouvá část agendy detekování podvodů na podnikatele. Ti však mají jen chabou možnost rizikového partnera odhalit.

Karusely za miliardy

Loni se například ve velkém probíral případ e-shopu Levnéelektro.cz, jehož provozovateli finanční správa zablokovala účty. Majitel společnosti argumentoval tím, že je trestán za karuselový podvod jednoho z desítek dodavatelů.

Stát v podstatě přesouvá část agendy detekování podvodů na podnikatele. Ti však mají jen chabou možnost rizikového partnera odhalit. „Bez řádné osvěty se současný přístup finanční správy nedá ospravedlnit,“říká Lichnovský. Jako vhodný příklad uvádí postup finanční správy ve Velké Británii, kde mají podnikatelé od úřadů vždy aktualizovaný podrobný manuál a popis základních kritérií, podle kterých lze vyvodit, že obchodní partner neplní své zákonné povinnosti.