Sobotka dostal, co chtěl

obrat na „správnou stranu“pořád úplně nevěří.

Chovanec se stal statutárním místopředsedou už v prvním kole, což je proti dva roky starým událostem zlepšení – tehdy musel s Tejcem o místo bojovat nadvakrát, nutné kvórum na první pokus nepřekročil nikdo.

Tentokrát to Chovanec zvládl, ale na počty hlasů je poměr přesvědčených a nedůvěřivých víceméně setrvalý. Ministr vnitra dostal kroužek od 379 přátel a přítelkyň, jak se členové ČSSD titulují, Tejc jich nasbíral 280. Že to tak dopadne, avizoval už v nominačním projevu. „Nejsem naivní a vím, že sjezd určují hlasovací dohody regionů. Ty ale ještě nikdy nikomu volby nevyhrály,“řekl.

Delegáti poměrně reprezentativně odrážejí náladu v regionech, což znamená, že v sociální demokracii je zhruba třetina lidí, která se směřováním a vedením strany nesouhlasí. Nelíbí se jí ostré vybočení doleva, do prostoru, který obývají komunisti. Nelíbí se jim ani to, že právě KSČM má být tím, s kým by se partaj mohla dát po volbách na společnou zteč Strakovy akademie. Nejsou ale rozložení po celé republice, ohniska hněvu se soustředí do tří míst – na jih Čech, jih a sever Moravy.

Strach z přenastavení sil

Předsjezdový odpor se podařilo krajským předákům a stranickým vyjednávačům před vypuknutím volebního setkání v Brně utlumit.

O míře nervozity, která v Lidovém domě v posledních týdnech panovala, nesvědčí jen zákulisní rozhovory, ale i míra nasazení, s níž se ve veřejném prostoru Sobotka a jeho tým do přesvědčování straníků pustili. Premiér v rozhovoru pro Právo vzkázal, že si přeje silný mandát a soudržný tým bez nahlodávačů. Birke pak prostřednictvím Hospodářským novin nastavil ultimátum – buď ČSSD povede Sobotka s Chovancem, nebo se i on odebere z pozice volebního manažera, a ať si strana poradí sama. Taková opatrnost je pochopitelná, protože všichni aktéři mají v živé paměti, jak vypadal scénář v roce 2013.

Sobotka dostal mandát předsedy, Michal Hašek se tehdy stal jeho statutárním zástupcem a přísahal na stranické logo, že bude hluboce a neochvějně loajální, ale celou dobu se chystal se svými spojenci na to, jak Sobotku po volbách odstaví od vyjednávání o budoucí vládě a sám se stane premiérem. Obava z podobného vývoje zůstává, jen lidé se proměnili – v nynějším strachu z přenastavení sil po volbách hraje roli hypotetického nástupce Zimola, i když sám zatím říká, že je mu na krajské úrovni dobře.

Proto se ústřední apel Sobotky i Chovance stáčel na týmovost a jednotu. „Ve straně jsou i ti, kteří sypou písek do soukolí a pak říkají: ‚Kluci, vždyť nám to nejede‘,“řekl ministr vnitra. Jako základní cíl vytyčil výhru nad koa- ličním partnerem, hnutím ANO. „Tejc říká, že Babiš není téma. Já jsem ale souboje s Babišem podstoupil a byly drsné,“pronesl.

Jeden z kritiků Sobotkova staronového vedení LN pod příslibem anonymity atmosféru mezi delegáty popisoval jako rezignovanou. „Nečekal jsem, že Chovanec projde už v prvním kole. Mezi straníky je ale cítit apatie. Řekli si, že to Sobotkovi a jeho lidem radši dají, ať má naprostou zodpovědnost za výsledek voleb. Mám jen obavu, jestli jsme tím neposlali auto do zdi. Na druhou stranu je fakt, že pak bude jasné, kdo nese zodpovědnost za výsledek – a kdo má případně vyvodit ze špatných čísel patřičné kroky,“naznačil delegát.