Hermanova žebrácká opera
Vláda se dostává do fáze, kdy zvolna končí její dělné období a nastává čas, kdy se v rámci předvolební kampaně provádí resumé, co všechno se členům kabinetu povedlo. Proto se i LN rozhodly ve svém seriálu shrnout, kolik ze svých priorit zvládly jednotlivé resorty splnit a co jim do kompletního odškrtání seznamu úkolů chybí. Nejspravedlivějším klíčem pro určení pořadí je abeceda – takže po dopravě a financích, kterými bilancování kabinetu začalo, přichází na řadu ministerstvo kultury.
spíše nenápadný Herman byl najednou všude.
Letošní podzim bude ale situace jiná. Proběhnou volby a obsazení ministerstev se jistojistě promění. Zbývá tak posledních pár měsíců, aby šéf kultury dokončil práci, která před ním leží. Nejdůležitějším úkolem je dotažení nového památkového zákona, po kterém odborná veřejnost volá od roku 1990. Vláda si jeho přípravu a schválení vytkla za cíl během sestavování koaličních priorit. Kabinet schválil jeho návrh již loni, zákon ale stále neprošel parlamentem. Momentálně je na tahu sněmovna. „Čas na jeho projednání se krátí, nicméně jeho schválení rozhodně není nereálné. Je to poprvé, kdy se nový památkový zá- kon v rámci legislativního procesu dostal až do této fáze,“říká k tomu Herman.
Nový zákon = více peněz
Když koncem roku premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) bilancoval práci jednotlivých resortů, ministerstvu kultury vytkl neexistenci jiné dlouho očekávané právní úpravy. Tou je předpis, který má odpolitizovat příspěvkové organizace spadající pod Hermanův resort. Patří k nim Národní muzeum a Národní technické muzeum, Národní knihovna i Národní galerie, Česká filharmonie a další instituce, kterých je dohromady kolem tří desítek.
Poněkud nelibozvučně nazvaný zákon o veřejnoprávní institu- ci v kultuře, jak se zmíněná norma jmenuje, má zároveň odstranit nedostatky dnešních příspěvkových organizací, odpolitizovat je a zajistit jim stabilní financování. Podle ministerstva přispěje k tomu, aby státní divadla, muzea nebo památníky mohly získávat více peněz a obecně volněji hospodařit. I tento zákon patří k prioritám vlády. Nyní to ale vypadá, že ho kabinet do konce volebního období již nestihne přijmout. Co by Sobotkovi ministři naopak stih- nout mohli, i když zřejmě s odřenýma ušima, jsou novely mediálních zákonů, které mají snížit vliv politiků na veřejnoprávní Českou televizi a Český rozhlas. Cílem je přesunout rozhodování o obsazování mediálních rad z půdy parlamentu na dvě desítky zájmových sdružení.
Ministr stavař
Kultura se chronicky potýká s nedostatkem peněz. Přitom právě do tohoto resortu spadá množství památek, které potřebují masivní investice do oprav a údržby. Během Hermanova působení probíhají práce na budově Národního muzea, začala také rekonstrukce Státní opery a dělníci se činí i v Klementinu, kde sídlí Národní knihovna.
Dlouhodobou představou je, aby na kulturu plynulo ročně jedno celé procento DPH. Takový podíl státních výdajů je evropským standardem. V roce 2013, kdy Herman usedl do svého křesla, šlo do jeho resortu 0,76 procenta DPH, pro tento rok už počítá s 0,96 procenta. Do tohoto čísla jsou ale zahrnuty i výdaje, které plynou na církevní restituce, a tudíž s nimi ministr nemůže počítat pro rozvoj divadel a podobně. Herman přitom po nástupu do funkce uvedl, že by rád dosáhl na jedno procento „bez výdajů na restituce“.
Ministr ve funkci stihl vyměnit šéfa Národní galerie, jímž jmenoval Jiřího Fajta. Herman, na rozdíl od mnoha předchůdců, proti sobě nepoštval umělce. Prakticky proti němu nedemonstrují.
Příští díl seriálu: