V masce Vinnetoua

Osobní výběr ze světového tisku

Vsobotu 25. února se sešlo výročí „Vítězného února“s koncertem k 50 letům kapely Aktual a psali jsme o tom. V Německu se 25. února sešlo 175. výročí Karla Maye s atmosférou masopustu a též se o tom psalo. Pokrokové prostředí nabízí otázku: při masopustu se konají průvody, kdy si evropští domorodci berou různé kostýmy – i masky neevropských domorodců včetně amerických indiánů. Není to kulturní imperialismus?

*** Stefan Laurin na blogu Porúrští baroni píše o kampani Já nejsem kostým brojící proti maskám i kulturnímu přivlastnění. Pro lepší pochopení cituje Wikipedii: „Kulturní přivlastnění (cultural appropriation) je pojem kritizující mocenské a diskriminační vztahy založené na různé barvě pleti. Při kapitalistickém přivlastnění se tradiční předměty hmotných kultur různých etnik prohlašují za zboží a tím jsou olupovány o svůj kontext.“

Už máte jasno? Už víte, jaký zločin páchá maska indiána na masopustu? Přitom – jak zdůrazňuje Laurin – nikomu nevadí, že Afričané i Asiati si oblíbili džíny, Evropané zase ponča a v současném Německu se arabské restaurace množí jak houby po dešti. Jinde se šíří obliba německého chleba. Přivlastnění je normální proces vměnícím se světě. Ano, můžete ho problematizovat a nálepkovat coby rasismus, jak to dělá kampaň Já nejsem kostým. Tím ale jen dokládá, že není ničím jiným než státem dotovaným průmyslem vzpoury.

*** Roger Letsch to na svém blogu bere od Karla Maye. Právě on byl přece literárním otcem kulturního přivlastnění. To on stvořil postavy civilizovaného Evropana Old Shatterhanda (Němce ze Saska) a náčelníka Apačů Vinnetoua v roli ušlechtilého divocha, což byla výpůjčka od evropského filozofa Rousseaua. Lze Mayo- ZBYNĚK PETRÁČEK vi vyčítat zločin kulturního přivlastnění? A hlavně, lze ho vyčítat dnešním lidem, kteří si oblíbili Mayovy postavy a převlékají se za ně pomocí kostýmů?

Letsch píše: Karel May si neuvědomoval svá privilegia bílého muže, tudíž by odpověděl, že jen vymýšlel hrdinské příběhy. Vypsal se do světa snů, v němž byla jasná hranice mezi dobrem a zlem. A zajímavé je, že do rolí padouchů obsazoval vždy „kapitalistické bělochy“, kteří si chtěli přivlastnit „tradiční předměty“indiánů – většinou nějaký poklad či přímo půdu. Více o „hmotnou kulturu“Mayovi nešlo, spíše o příběhy přátelství, zrady, padouchů a čestných hrdinů.

Resumé podle Letsche: dlouhá a nejenom německá tradice převlékat se přimasopustu za indiány či kovboje je přímým důsledkem příběhů Karla Maye, nikoliv bitvy u Little Big Hornu či vítězného tažení kapitalismu nad tradičními kmenovými kulturami amerického západu.

A teď můžete sami zvažovat argumenty, zda v masce Vinnetoua pácháte zločin kulturního přivlastnění, či naopak skládáte hold Karlu Mayovi.

*** The Economist otiskl graf z průzkumu vztahu mladých lidí (18–21 let) ke svobodám. Zajímavé je, že různé otázky vyvolávají různě široké škály souhlasu.

Rovný přístup pro muže i ženy? Skoro celý svět říká drtivě ano (přes 90 %), zdrženlivější jsou však mladí Japonci (jen 74 %) a hlavně Nigerijci (pouze 68 %).

Mají mít ženy právo na potrat? Nejvíc souhlasí mladí Francouzi (84 %), méně Američané (66 %), ještě méně Jihoafričané (53 %), pak Argentinci (50 %) a vůbec nejméně Nigerijci (17 %).

Platí právo na svobodný projev vždy, i když uráží náboženství? Nejvíce s tím souhlasí mladí Turci (78 %), Argentinci (70 %) a Američané (63 %), Evropané se pohybují v rozmezí 52–62 %, nicméně mnohem obezřelejší jsou mladí Číňané (39 %) a Nigerijci (35 %).

Velmi podobná čísla dostaneme pro situaci, kdy svoboda projevu může urazit menšiny. Nejvelkorysejší jsou opět mladí Turci (76 %), nejpřísnější jsou Číňané (28 %) těsně před Nigerijci.

Když to tak našinec čte, říká si, že nejsnáze a nejbezpečněji se islám kritizuje v Turecku. Pojedeme to otestovat?

Při četbě výsledků průzkumu týdeníku se zdá, jako by bylo možné nejsnáze a nejbezpečněji kritizovat islám v Turecku. Pojedeme to otestovat?

*** Na závěr cosi z čtenářského kvízu webu Spiegel Online na téma výroky arogantních šéfů. „Detaily vaší neschopnosti mě nezajímají.“Řekl to: a) sadistický šéf oddělení Dave Harken (Kevin Spacey) ve filmu Šéfové na zabití; b) šéfredaktorka Miranda Priestlyová (Meryl Streepová) ve filmu Ďábel nosí Pradu.

Správná odpověď je b). Zajímavější by ale bylo vědět, zda někdo sestaví kvíz opírající se o výroky autentických šéfů, nikoli o známé filmy. Můžete to vyzkoušet.