Čeští geografové mají respekt
PRAHA Kdo chce mít po studiu jistotu, že bude jeho český diplom oborově respektován, měl by si vybírat především z nabídky studijních oborů na Univerzitě Karlově a na Českém vysokém učení technickém (ČVUT). Respektovaný žebříček QS World University Rankings by Subject, jehož letošní edice byla zveřejněna koncem minulého týdne, totiž zařadil jedenáct oborů z Karlova učení a další pětici z pražské techniky do přední světové dvoustovky.
Hodnotili 4500 univerzit
Zeměpisu vyučovanému na Albertově náleží 88. místo mezi hodnocenými školami, stavební inženýři z ČVUT patří rovněž do první stovky. Mezi nejlepších 150 oborů se dostala i 139. filozofie a 146. anglistika z „Úkáčka“plus architektura z dejvické fakulty. Celkově bylo hodnoceno 4500 univerzit na základě reputace, počtu vědeckých výstupů či citovanosti. Vedle mnohých „celouniverzitních“žebříčků, z nichž jsou nejprestižnější Times Higher Education (THE), Šanghajský žebříček (ARWU) a Quacquarelli Sy- monds (QS), existují také částečné rankingy. Oborový QS hodnotil celkem 46 vědních oborů v pěti širších kategoriích: humanitní a uměnovědné obory, inženýrské a technické obory, vědy o živé přírodě a medicína, přírod- ní vědy a konečně i páté společenské vědy.
Karlova univerzita si obecně nejlépe vede v přírodních vědách, neboť v nich drží 188. pozici – je na tom zhruba stejně jako londýnská King’s College, Sheffieldská univerzita nebo Varšava či Valencie. Naopak z pěti podoblastí jsou na Karlovce nejslabší společenské vědy, globálně až na 347. místě. „Všichni na žebříčky brblají, mají k nim spoustu často oprávněných výtek, ale stejně na ně koukáte – a chcete obstát co nejlépe,“řekl LN před pár lety Jan Konvalinka, prorektor Univerzity Karlovy pro vědu. Na výroku se nic nemění, jen je pro nejstarší české učení potěšující, že v QS má do pětistého místa oproti loňským patnácti už devatenáct oborů.
Pokud budeme věřit novému žebříčku QS, mezinárodně nejatraktivnější vzdělání získávají geografové z Univerzity Karlovy a stavaři z ČVUT. Jen na těchto dvou českých univerzitách se vyučují obory, které v rankingu pronikly mezi dvě stovky světově nejlepších.
Silné české medicíny
To je v Česku zdaleka nejvíce: od filozofie a historie přes matematiku či lingvistiku až po lékařství a farmacii. Druhé ČVUT se do tabulek zapsalo sedmkrát, když stavební inženýry a architekty doplnili strojaři a elektrotechnici. Druhá největší škola v Česku, Masarykova univerzita, zabodovala čtyřikrát – do světové Top 500 pronikla s rostlinnými obory, lingvistikou, medicínou a biologií. Brněnské VUT má tři zastoupené obory: strojařinu, elektrotechniku a počítačové vědy. Olomoucké Univerzity Palackého si analytici QS všimli dvakrát (fyzika a lékařství), pražské Vysoké školy ekonomické pouze jednou (ekonomie).
I částečných žebříčků je více. Před pár týdny v dalším z nich, v rankingu ARWU zaměřeném na srovnání sportovních škol, uspěla Fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého. Té nyní patří 101. až 150. světová příčka, stejně jako třeba Edinburské univerzitě.