Drsňák, co chce rozehnat „temná mračna“
se podle svých slov nemohl smířit s tím, že tato partaj pozdějšího premiéra Marka Rutteho podporovala vstup Turecka do Evropské unie. To 53letý Wilders odmítá i dnes. Kritizuje islám, chce zastavit výstavbu mešit a korán srovnává s Hitlerovou knihou Mein Kampf (Můj boj). Nyní se může stát vítězem voleb, které čekají Nizozemsko ve středu.
Pod dozorem
Vzkaz, který před 13 lety Bouyeri zanechal na místě vraždy, bylo značně nesouvislé prohlášení napsané špatnou holandštinou. „Temná mračna smrti se stahují nad vaší zemí,“vzkázal Nizozemcům. Vedle výzev ke svaté válce vůči „nevěřícím“ohlašoval také smrt dalších „nepřátel“.
Na seznamu příštích obětí bylo na prvním místě jméno Aján Hirsí Alíové, nizozemské političky somálského původu, která vytrvale kritizovala zneužívání žen v muslimských zemích a s Van Goghem natočila kritický snímek Submission, tedy Podrobení. „Opakovala své poselství, že zdrojem týrání žen je sám korán,“píše v knize Vražda v Amsterdamu nizozemsko-americký novinář Ian Buruma.
Dalším na seznamu příštích obětí, který vrah nechal u těla Van Gogha, byl vedle umírněného muslimského radního Ahmeda Abútaliba právě Wilders. Okamžitě se musel uchýlit pod policejní dozor, pod kterým žije dodnes.
Nebyla to přehnaná opatrnost. Už o rok později zatkla nizozemská policie marockého chlapce, jenž si říkal Majk a vyhrožoval Wildersovi na webu. „Jeho arabští spolužáci ze školy považovali islám za cool a správňácky drsný,“konstatuje Ian Buruma. Teprve sedmnáctiletý Majk přijal jméno Tálib el-Ilm, tedy student poznání, a Mohammeda Bouyeriho označil ve svém profilu za svého „velkého učitele“.
Wilders se musel skrývat, ale po odchodu z VVD současně usiloval o další politické angažmá. V únoru 2006 tedy zakládá Stranu pro svobodu (PVV), která ve svém progra- mu kombinuje protiimigrantskou rétoriku s liberálními sliby.
Připomíná, že Nizozemsko bylo vždy tolerantní a otevřenou zemí, která už od 16. století přijímala utečence, třeba španělské Židy. Islám, jenž označuje Wilders za totalitní ideologii, podle něj tuto nizozemskou tradici ohrožuje. V mládí pracoval v izraelském kibucu, na který má dobré vzpomínky, a tak s oblibou zdůrazňuje, že všechny blízkovýchodní režimy s výjimkou Izraele jsou autoritářské.
Hlavním ideologem strany se stává bývalý novinář Martin Bosma, jenž vytváří její program, zatímco charismatický Wilders zůstává tváří strany pro veřejnost. Priority shrnují do tří stručných bodů: méně daní, méně zločinu, méně multikulti.
Také Bosma vzpomíná, jak tato jeho názorová východiska ovlivnila vražda Van Gogha. „To listopadové ráno pro mě změnilo vše,“píše ve své knize.
Umění riskovat
Wilders vyrůstal v převážně katolickém Limburku na jihu země, území sevřenémmezi Belgií a Německem. Jeho otec pracoval jako manažer v tiskařské firmě Océ, matka pocházela z Indonésie, takže mezi příbuznými potkával i mnoho bratranců z této bývalé nizozemské kolonie.
Byl vášnivým cestovatelem, vedle Izraele putoval i po Íránu či středoevropských zemích. Jeho manželka Krisztina pochází z Budapešti.
Když Wilders poprvé vstoupil do politiky v roce 1990, měl zkušenosti z práce pro zdravotní pojišťovnu, takže se v pravicové straně VVD zaměřil na reformy, které měly ořezat příliš nákladný systém zdravotnictví. V tomto neokonzervativním duchu pokračoval i ve své vlastní straně. Její agendu ale stále více zaměstnávalo odmítání imigrace, především té muslimské.
V roce 2008 natočil kontroverzní protiislámský film Fitna (Rozvrat), který muslimy značně popudil. Střídají se v něm záběry pada- jících mrakodrapů v New Yorku z 11. září 2001 se záběry projevů muslimských radikálů. S následnou kritikou si hlavu nelámal.
„Dovede hodně riskovat, nepřipouští si žádné pochybnosti,“říká akademik László Marácz z Amsterdamské univerzity, který poznal Wilderse v 90. letech, kdy mu pomáhal se zprávou o právech etnických menšin.
Podle některých lidí z jeho okolí aleWilderse nepřetržitý policejní dozor vzdálil běžnému životu. „Potřebuje ochranku neustále, třeba když jde nakupovat. Jeho svět se tak zmenšil, zahrnuje jen parlamentní jednání, politické akce a jeho byt,“prohlásil 62letý Wildersův bratr Paul, který se od jeho názorů nedávno distancoval – považuje je za příliš radikální.
Mnoho Nizozemců ale oceňuje, že se Wilders chopil tématu imigrace, které mainstreamové strany opatrně obcházejí. Podle průzkumů může jeho strana ve volbách i zvítězit, jakkoli těžko by hledal koaličního partnera. Politici ostatních stran nezapomínají, že v roce 2012 způsobil pád menšinové vlády Marka Rutteho, když odmítl podpořit rozpočtové škrty požadované Evropskou unií. „Wilders není na vstup do vlády připraven,“tvrdí bývalý eurokomisař Frits Bolkenstein, jenž šéfoval VVD v době, kdy v ní působil i Wilders.
Favoritem nizozemských voleb, jež se konají 15. března, je odpůrce imigrace Geert Wilders. Jeho názory navždy ovlivnila brutální vražda, která se odehrála před 13 lety.