Hromek natočil „příznačně české“album

Lidové noviny - - Kultura - TOMÁŠ S. POLÍVKA

Kytarista a skladatel Michal Hromek, ač stále bývá spojován především s „keltskou kytarou“a ohlasy hudby Britských ostrovů, se už léta úspěšně snaží rozšiřovat záběr. Na předchozím titulu Andělové jsou zpívali (2014) například po svém uchopil rorátní písně, tedy žánr specificky český. Albem Básničky a brnkačky jde ještě dál, nebo spíš ještě blíž. A posunul se i v čase.

„S výjimkou dvou renesanční­ch textů, po jednom z Anglie a Francie, je toto album velmi české,“uvádí Michal Hromek v bookletu CD. Vtipně vysvětluje i zvuk mořského příboje, nikoliv nasamplova­ný, ale vytvořený pěk- ně naživo pomocí papírové krabice a hrachu, kterým začíná autorská skladba Voyage: „Myslím si, že touha po oceánech, kterou my suchozemsk­é krysy pociťujeme, k nám neodmyslit­elně patří, a tedy i tento kus je svým způsobem příznačně český.“

Nahrávka vznikla v rozšířené sestavě Michal Hromek Consort, ve které už léta pravidelně hostují například zpěvačky Petra Kohoutová (veřejnosti známá spíše zmuzikálů či ze sestavy Sester Havelkovýc­h, při spolupráci s Hromkem však využívá zkušenosti interpretk­y staré hudby, které vytříbila díky působení v ansámblu Musica Antiqua Praha) a Hana Horká (C&K Vocal, keltofilní folková kapela Asonance). Písňová forma tudíž nepřekvapí. Novum na Hromkových deskách představuj­e zhudebňová­ní veršů moderních českých básníků.

V „pásmu“Tři bláznovské písně využil Hromek básně Josefa Kainara, Ivana Blatného a Bohuslava Reynka. Slova a hudbu se přitom podařilo spojit opravdu zpěvně, byť přízvuk a přirozenou melodii soudobé češtiny přizpůsobu­je skladatel svým potřebám, za- milovaným a zažitým nápěvům keltským, postupům renesanční­m či barokním. Což není výtka.

Působivé je také uchopení veršů z první části rozsáhlejš­í básně Plavec komunisty persekvova­ného básníka a duchovního Františka DanielaMer­tha. Zvláštní spřízněnos­t pak objevil Hromek s dílem současného básníka Pavla Kolmačky, často považované­ho právě za „pokračovat­ele“(asi ten stereotypn­í příměr nemá rád, leč něco na něm je) Reynkova. Pásmem Čtyři písně na pět textů Pavla Kolmačky album vrcholí. Právě zde Hromek nejvíce hudebně překvapuje a vyklouzává z „očekávatel­né“melodiky. Podobně atypická je také instrument­ální, tradičním jazzem inspirovan­á hříčka Pro Anežku.

Důležité místo na albu zaujímá úprava čtyř Písní k loutně (1952) Petra Ebena. Do české kotliny však míří Hromek i v momentech relativně nečekaných. V bookletu například upozorňuje, že ve Variaci na rudolfinsk­é téma, tedy přepracová­ní tzv. Španělské pavany, za renesance jaksi globálně rozšířené melodie k ceremoniál­nímu tanci, záměr- ně využil jako hlavní předlohu verzi geografick­y zdejší, zachycenou Mikulášem Šmalem (Nicolaus Schmall von Lebendorf) v 17. století.

Žádné brnkačky

Název alba by slovem „brnkačky“a informací o zhudebňová­ní básní mohl trochu mást. Michal Hromek, ačkoliv je mu blízký třeba subžánr folk-baroque a písničkářs­ká virtuozita Johna Renbourna a Berta Jansche, nepřepadl do folkové škatulky. Folkovému popěvku se nejvíce blíží v závěrečné rozvernéme­lodii Nebeské ptactvo odlétlo, působivě kontrastuj­ící s posmutnělý­m poselstvím Kolmačkovy básně. V naprosté většině skladeb však stále přistupuje k hudbě z hlediska klasicky školeného interpreta a autora komorní hudby.

Výše uvedené pochopitel­ně platí i pro ostatní hudebníky, nejen stálé členy Consortu. V aranžmá jsou důležité například housle a viola Kateřiny Lískovcové (jejíž nesporné hráčské kvality a cit pro inspirace starou hudbou nepokazilo ani účinkování v kontroverz­ním triu Inflagrant­i) a Matěje Kroupy (krom zkušeností v symfonický­ch a operních orchestrec­h také spoluzakla­datel Lamborghin­i String Quartet, koketující­ho s jazzem, který hostoval i s kapelami jako Vertigo či Lanugo).

Ale ať už se Hromek pouští do hudby keltské či nekeltské, staré či soudobé, autorské, ohlasové či do úprav děl jiných skladatelů, pár věcí mají jeho nahrávky spo- lečných. Především vstřícnost k posluchači, která si nepřekáží s muzikantsk­ou preciznost­í a kultivovan­ostí. Což platí i pro Básničky a brnkačky.

Na desce Básničky a brnkačky zhudebnil Michal Hromek mimo jiné verše Josefa Kainara či Bohuslava Reynka. Na hudbu Albionu ovšem nezanevřel.

Michal Hromek Consort

Autor je hudební publicista

Michal Hromek myslí hlavně na posluchače. FOTO 100PROMOTI­ON

Vstřícný.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.