Nejsme tady, abychom zbohatli
Ředitel Národního divadla Jan Burian říká, že Národní divadlo jako státní instituce má stále regulované mzdové prostředky, což už skoro v žádné zemi neexistuje. První scéna pak prakticky nemůže zaměstnat zahraniční zpěváky ani dirigenty.
LNV jakém stavu je nyní rekonstrukce Státní opery? Už firma Hochtief započala práce?
Dnes jí slavnostně předáváme staveniště, ale ve skutečnosti se začalo pracovat již před několika dny. Areál je oplocený, stavební firma již odpovídá za ostrahu objektu, jsou na ni převedeny energie. Navezen je základní stavební materiál a technologie. Ještě že jsme se včas připravili a přizpůsobili celý provoz Národního divadla. Generální rekonstrukce bude trvat podle smlouvy 27 měsíců.
LN Opera čelila ostré kritice zejména za inscenaci Tosky. Jaká je podle vás situace v souboru a co o té inscenaci soudíte?
K nové inscenaci Tosky jsme pozvali renomovaného francouzského režiséra, který pracuje ve významných světových operách. Inscenace je podle mne srozumitelná, byť je děj zasazen do rámce, který nemusí všichni akceptovat. Kritické výhrady jsou běžnou součástí naší práce. Některé inscenace se povedou více, některé méně. Je to živé umění. Pro mne je podstatné, že soubor Státní opery zkouší, pracuje a hraje. A to v době, kdy má uzavřenou budovu. Všichni, kdo tvrdili, že ho s rekonstrukcí budovy Státní opery zrušíme, lhali!
LN Vizváryho Poprask v opeře měl přijetí spíše kontroverzní, na negativní názor jednoho z recenzentů osobním způsobem reagoval šéf opery Petr Kofroň. Následovala odpověď, věc se přetřásala na internetu. Jak takové „kauzy“vidíte?
Kritika bývá někdy nespravedlivá a dotýká se umělců i osobně. Chápu, že se umělecký ředitel Petr Kofroň zastal obrovského vkladu umělců do inscenace. Já se jako ře- ditel divadla ovšem osobním narážkám vyhýbám. Jsem pochopitelně na straně souboru a vážím si jejich těžké a talentované práce.
LN Od svého nástupu čekáte na novou legislativu, která by umožnila transformaci ND, jehož provozní model je nesmyslný a zastaralý. Tento závazek měla současná vláda i v programovém prohlášení. Lze vůbec politiky přimět, aby věc řešili?
V Koncepci rozvoje Národního divadla jsem důsledně vycházel z volebních programů většiny politických stran, programového prohlášení vlády i vládní kulturní politiky, takže soudím, že toto dvacet let staré téma netrápí je- nom nás. Současný způsob správy veřejných kulturních institucí komplikuje život nejen Národnímu divadlu, ale i ostatním organizacím v celé zemi. Komplikuje život i politikům. Zbytečně se bojíme větší svobody a ne vždy jsme schopni převzít větší odpovědnost. Politici věc určitě jednou vyřeší. Tak jako to vyřešili v Německu, Rakousku, Polsku a v dalších zemích. Jen to bude opět později. Což je ostatně již od národního obrození obvyklé.
LN Souvisejícím problémem jsou platy. Podařilo se vám zlepšit platové podmínky umělců a můžete uveřejnit konkrétní čísla?
Částečně se to podařilo. Hrubý měsíční průměrný plat sólistů se pohybuje nad čtyřiceti tisíci korunami. Problém trvá ve sborech, orchestrech, technických složkách i výrobě. Například v orchestru Státní opery vzrostl průměrný hrubý plat v letech 2012–16 o 7439 korun a vloni byl 27 822. Je to ale stále velmi málo. Tím spíš, že průměrný hrubý měsíční plat v Praze je podle zdroje Platy.cz 38 642 korun. Jenže umělci musí mít talent, pro profesi například tanečníka nebo hudebníka se připravují od dětství. Většina z nich má vysokoškolské nebo vyšší střední odborné vzdělání.
LN V současném systému je ale výše platu regulovaná nepřekročitelným limitem mzdových prostředků. Kdy se to změní?
V některých organizacích zřizovaných městem – například v Brně – již tento systém neuplatňují. My jsme ale státní organizace a stát na tom stále trvá. Je to unikátní situace, protože pokud vím, taková regulace není u umělců uplatňována ani v Bulharsku nebo v Číně.
LN Můžete za takových okolností zvát světovou pěveckou a režijní špičku? Máte na hostování takových umělců prostředky?
Hostující umělci nejsou odměňováni platem, takže tam je situace snazší, pokud máme peníze. Naštěstí nám rostou tržby a přibývají i noví sponzoři a mecenáši. Vlastní příjmy Národního divadla v loňském roce byly více než 300 milionů korun. Problém ale je, když chceme zahraničního umělce zaměstnat – rádi bychom v souborech měli například zahra- niční zpěváky nebo dirigenty. Tam jsme zatím v pasti.
LN Můžete zveřejnit, jaké platy má management ND? Odpovídá podle vás tato mzdová úroveň požadované zodpovědnosti za řízení první scény?
Můj loňský hrubý měsíční plat včetně odměn byl 115 092 korun (čistého: 81 434 ). Platy ředitelů jsou o něco nižší a pohybují se v rozmezí od 88 tisíc do 108 tisíc (čistého: 62 690 až 76 470). Ve srovnání s průměrným platem ředitele obdobně velké firmy s miliardovým obratem v Praze pobíráme necelých 70 procent jeho průměrného platu. Tento poměr pak kopírují i poměrně nižší průměrné platy ostatních zaměstnanců Národního divadla. Jsem se svým příjmem spokojený. V Německu ale je průměrný plat zaměstnanců v divadlech na 1,3 násobku průměrného platu v celé zemi.
LN Znamená to, že ředitel ND a jeho tým mají menší zodpovědnost a vykonávají méně práce? A jak je tomu v zahraničí?
Platy divadelních ředitelů obdobně velikých institucí v zahraničí jsou neporovnatelné a často důvěrné. Umění je ve vyspělých zemích považováno za společensky důležitou a vysoce kvalifikovanou práci. Troufám si s jistou nadsázkou říct, že v českých divadlech mají ředitelé práce více už jen proto, v jak komplikovaném systému pracují. Neodpovídají jen za provoz, repertoár, ekonomiku, personální záležitosti, ale také za investice, údržbu nebo výrobu inscenací. Musí dělat politika, principála i políra. Nikdo z nás ale nešel k divadlu, aby zbohatl.