Válčit s Turkem

Erdoganova kampaň narazila na nizozemské volby

Když se řekne „válka s Turkem“, vybavíme si generála Laudona, maršála Radeckého, nanejvýš Švejka. Teď tu máme diplomatickou válku mezi Tureckem a Nizozemskem, které žádné historické resentimenty vůči Turecku nemá. Přesto vyhostilo tureckou ministryni pro záležitosti rodiny Kayaovou, což je případ v EU bezprecedentní, a z Ankary létají příměry o fašistech, což už známe. Znamená to další krok k diplomatické válce Turecka s celou EU? Ohrozí to dohodu o vracení nelegálních migrantů?

Těžko být prorokem, ale v jednom je nizozemský případ jedinečný. Odehrává se mezi dvěma státy ve volební kampani. Nizozemci ve středu volí do parlamentu. A Turky čeká za měsíc referendum o zvýšení pravomocí prezidenta. Jinými slovy: je to typická situace, kdy ani jedna strana neustoupí.

Nabízí se srovnání s Německem. I to patří ke státům, jimž se nelíbí, že na jejich území vedou turečtí politici svoji kampaň, oslovují občany s tureckými pasy a lákají je hlasovat pro omezení liberální demokracie. Ale zároveň se ozývá opozice. Místopředsedkyně spolkového sněmu Claudia Rothová (Zelení) je proti zákazu tureckých kampaní, neboť „náš právní stát vydrží i nemilé výstupy, názory a poselství“. Zní to až komicky, neboť táž Rothová žalovala politika Markuse Frohnmaiera (AfD), jenž ji slovně napadl (soud žalobu zamítl). Takže „nemilé“argumenty od tureckých politiků snášet máme, ale proti „nemilým“argumentům domácích protestních stran je třeba bránit se soudně?

To v Nizozemsku stát mluví jedním tvrdým hlasem. Snad tím chce oslabit Wildersovu protestní Stranu pro svobodu. Starosta Rotterdamu včera na tiskovce prohlásil tureckou ministryni Kayaovou za nežádoucí cizinku. Jenže starosta Ahmed Aboutaleb je rodilý Maročan. Ano, čtete dobře: rodilý Maročan vyhlašuje tureckou ministryni za nežádoucí cizinku. Co na to řekne Wilders, jenž sbírá body na boji s muslimy a Maročany zvláště? I kvůli této představě mohou mít Nizozemci pocit, že „válčit s Turkem“se jim vyplatí. Zbyněk Petráček