Dvojaké přísliby
Na vyšší daně a Milana Urbana voliče nenalákáš
Sociální demokraté během programové části svého sjezdu udělali dvě sympatická gesta. Zaprvé naznačili, do jaké povolební koalice by vstoupili, a zadruhé otevřeně řekli, že chtějí zvyšovat daně. Je to, zcela bez ironie, upřímné a užitečné. Zkušený volič si řekne, že koalice se sestavují až po volbách a že slibu předsedy Sobotky – nepůjdeme do vlády, pokud nebudeme nejsilnější stranou – se nedá věřit. Nedá, nicméně pokud k porušení tohoto slibu dojde, stranu už nepovede pan Sobotka, muž, který si právem vydobyl zařazení mezi nejslušnější sociální demokraty. Volič si začne představovat, jací lidé by po volbách vedli ČSSD do nějaké koalice.
Druhý slib je též nejednoznačný. Ekonomové se předhánějí v kritice, nicméně většinový volič není ekonom a hodnotí podobné deklarace na základě vlastní zkušenosti. Ta říká, že pokud politici slibují daně nezvyšovat, uchýlí se k zvyšování v okamžiku, kdy na státní kasu dolehne potřeba. A slíbí-li zvýšení, zpravidla slovu dostojí, ovšem pokud jde o otázku, kam se tyto „peníze navíc“pošlou, zpravidla nerozhodují sliby, ale aktuální požadavky vládnutí. Občan nyní ví, že příště si vládnoucí ČSSD chce vzít od občanů a firem víc peněz, ale nikdo mu nezaručí, že je přesměruje tam, kam slibovala.
Připadá-li vám to jako teoretická úvaha, vezměme konkrétní příklad. O Milanu Urbanovi se spekuluje jako o budoucím ministru průmyslu. Vzhledem k historii tohoto pána i jeho pověsti by byla jeho nominace v úplném rozporu s tím, co říkal premiér, když odvolával jeho předchůdce, i s tím, co znělo na sjezdu. Pan Urban není a nemůže být ochráncem spotřebitelů v boji proti například mobilním operátorům, když je celoživotním zastáncem zájmů nejrůznějších průmyslových korporací (státních i nestátních). On je živoucím důkazem toho, že ČSSD dlouhodobě jinak mluví a jinak koná. V současném kontextu navíc symbolicky znázorňuje, nakolik se strana, hýřící siláckými slovy, podbízí prezidentu Zemanovi. Doufejme, že pan Urban už ministrem nikdy nebude, ale fakt, že byl či je ve hře, ukazuje mizérii strany. Martin Zvěřina