OKD možná oba investory odmítne

Nakonec možná bude svou roli skutečně muset převzít stát. LN nabízejí tři možné varianty vývoje v OKD.

PRAHA Situace kolem černouhelné těžební společnosti OKD vstupuje do další kritické fáze. Vedení předlužené firmy zbývá zhruba měsíc, do kdy má soudu odevzdat podrobně vypracovaný reorganizační plán, jinak řečeno způsob, jakým se společnost postaví na nohy alespoň do takové míry, aby mohla splatit část dluhů.

ANALÝZA

Klíčový bude především výběr investora. Jak už informovaly Hospodářské noviny, z 200 oslovených zájemců se nakonec ozvali pouze dva. K podrobnostem se ani insolvenční správce Lee Louda, ani samotný management momentálně nechtějí vyjadřovat.

Nicméně dle informací LN stále ještě platí možnost, že by do OKD nějakým způsobem vstou- pil stát. A to přesto, že hlavní propagátor vládního angažmá v Ostravsko-karvinských dolech Jan Mládek je již ze hry. Na konci února jej premiér Bohuslav Sobotka (oba ČSSD) odvolal z postu ministra průmyslu a obchodu.

Zásadní otázkou totiž budou náklady na likvidaci a útlum dolů, které se dříve nebo později zavřou. Znalecký posudek společnosti A-Consult hovoří o 8,4 miliardy korun, podle hlasu zasvěcených ale může ve finále jít o částku ještě větší. Přihlásí se jeden ze zájemců o OKD – na jedné straně EP Industries miliardáře Daniela Křetínského, na té druhé blíže nespecifikovaní zahraniční investoři – k takovým nákladům? Nebo se krachujících dolů bude muset ujmout stát? LN přinášejí tři scénáře vývoje ohledně těžby černého uhlí na Ostravsku.

1. Daniel Křetínský a EPH

Podle Hospodářských novin jednu z nabídek podala společnost EP Industries, kterou z 60 procent vlastní Daniel Křetínský, zbytek potom připadá na osoby z finanční skupiny J&T. Jednomu z nejbohatších Čechů by OKD zapadla do stále se rozšiřujícího uhelného portfolia. Loni odkoupil uhelné elektrárny a hnědouhelné doly v Německu od švédského Vattenfallu. V Polsku zase od roku 2010 vlastní černouhelnou společnost PG Silesia.

Jenže, ač to může na papíře vypadat jako budování solidního uhelného impéria, ve všech případech jde o společnosti bojující s rentabilitou vzhledem ke klesajícím cenám uhlí. Je otázkou, jaký je vlastně v nepříliš perspektivním uhelném odvětví Křetínského zájem. A to navíc v situaci, kdy jeho holding vykazuje nemalé zadlužení. Za rok 2015 to bylo 4,56 miliardy eur (cca 123 miliard korun).

Na trhu lze přitom sem tam zaznamenat hlasy v tom smyslu, že v centru pozornosti mladého miliardáře je polostátní ČEZ, který na uhlí zůstává nadále závislý.

Jak přesně vypadá nabídka EP Industries jako investora do OKD, nevíme. Že by ale bez garancí státu na vlastní ramena převzal budoucí náklady na útlum těžby, je takřka nepředstavitelná varianta.

2. OKD získá zahraniční investor

Ohledně druhého zájemce, o němž se občas hovoří jako o „zahraničních investorech“, jindy zase jako o „britském hedgeovém fondu“, nevíme de facto vůbec nic. Podle kusých informací zministerstva financí jde nicméně o zájemce, který odkoupil část pohledávky za OKD od fondů sdružených v uskupení Ad Hoc Group.

Ty dodnes vlastní většinu akcií OKD skrze mateřskou NWR a jsou zároveň největšími věřiteli Ostravsko-karvinských dolů. Jejich insolvenční správce Lee Louda ovšem pohledávku Ad Hoc Group (který zastupuje londýnská pobočka Citibank) popřel. Fondy se sice snaží jeho rozhod- nutí zvrátit žalobou, tu ale nemohou nikdy vyhrát do doby, než bude rozhodnuto o reorganizačním plánu. V té době už investor musí být známý.

Ohledně druhého zahraničního zájemce tak i přes nedostatek informací panují nemalé obavy. Je, nebo není propojený se současným vlastníkem dolů? LN dokonce zaznamenaly hlasy, že by v pozadí mohl stát předchozí majitel Zdeněk Bakala. Jeho jméno se nicméně v kuloárech ohledně OKD skloňuje tak často, že podobné spekulace takřka nelze brát vážně.

Proti zahraničnímu zájemci se už stačily vyslovit hornické odbory. „No to ani náhodou. Zahraničního investora nechceme. To bude zase nějaká skrytá skupina z předchozích dob,“uvedl v rozhovoru pro HN předseda Sdružení hornických odborů Jaromír Pytlík.

3. Firmu nakonec převezme stát

Je docela klidně možné, že si management ani z jedné nabídky jednoduše nevybere. Jak zjistily LN, je jen velmi málo pravděpodobné, že by se v takovém případě vy- psalo další výběrové řízení. Vedení OKD má totiž čas na předložení reorganizačního plánu jen do 17. dubna a lhůtu mu soud již jednou prodloužil.

Co v takové situaci dál? Neměl nakonec pravdu odvolaný ministr Mládek, který chtěl podat nabídku jménem státního podniku Diamo?

„Tím by ale investoři pochopili, že stát se vždycky nakonec přihlásí,“říká nejmenovaný úředník ministerstva financí.

Záměr byl takový, aby se firmy, jejichž byznys je s OKD propojený, o jeho osud zajímaly a nenabyly dojmu, že stát nakonec všechno zachrání. Ostatně, indikativní nabídku podala společnost ArcelorMittal, pro niž představují dodávky uhlí z OKD více než polovinu roční spotřeby. Nakonec se ale nepřihlásila. Záměr očividně nevyšel.

Role státu tak podle informací LN rozhodně není ze hry. Je otázkou, zda by v takovém případě nastoupil Mládkem propagovaný státní podnik Diamo nebo Prisko, o němž hovořil ministr financí Andrej Babiš. Jasněji bude až v druhé polovině dubna.