Detektivka o tom, jak se tvořila česká ústava
eská ústava byla sepsána během necelého půlroku mezi červencem a 16. prosincem 1992, kdy byla přijata Českou národní radou. „Ani více než třiadvacet let poté nejsou okolnosti jejího vzniku v dostatečné míře objasněny. Její přijetí je obestřeno řadou mýtů a navzájem si odporujících tvrzení,“uvádí právník a politolog Jan Broz v úvodu své studie. Porozumění okolnostem vzniku ústavy je přitom důležité jak pro její legitimitu, tak pro její výklad a aplikaci.
Tým studentů pod vedením docenta Jana Kysely se proto rozhodl „vyzpovídat“více než desítku lidí, kteří se v roce 1992 na přípravě ústavy nějak podíleli, obvykle jako členové vládní či parlamentní komise. Jan Broz pak rozhovory poskládal do textu, který se snaží rekonstruovat proces přípravy českého základního zákona.
V podstatě se potvrdil předpoklad, že text ústavy vznikl primárně prací právníků ve vládní komisi. Vláda sama do přípravy nijak nezasahovala, s výjimkou intervence premiéra Václava Klause, který prosazoval dvoukomorový parlament. Role druhé komise, zřízené vedením ČNR, byla jen okrajová. Parlament se ale do příprav intenzivně zapojil zejména při projednávání návrhu ústavy v ústavně-právním výboru na výjezdním zasedání v Lánech. Do přípravy ústavy se pokusil zapojit i exprezident Václav Havel, když v srpnu 1992 vypracoval a komisím zaslal své připomínky.
Studie se také pokouší rekonstruovat různé vlivy, které na ústa- vu působily, a rozkrýt pozadí některých hlavních názorových střetů, například o postavení Listiny základních práv a svobod, podobě parlamentu nebo pravomocích prezidenta.
Politika v soudcovském taláru
Nedávno vydaná kniha kromě studie o vzniku ústavy obsahuje text Jana Chmela o vlivu politického přesvědčení na rozhodování českých ústavních soudců. Důkladnou analýzou rozhodovací praxe Ústavního soudu zmapoval „politická“hlasování. Jako nejvíce levicoví soudci mu vyšli Jan Musil a Pavel Rychetský, baštami pravicových idejí byli naopak soudci Stanislav Balík, Dagmar Lastovecká a Ivana Janů.
„Rysem obou studií je zaplňování bílých míst v našem poznání,“píše v předmluvě Jan Kysela. Kniha je cenná a zajímavá v tom, že umožňuje lépe porozumět okolnostem vzniku ústavy i jejímu výkladu Ústavním soudem. lek
Jan Broz, Jan Chmel: Pohled za oponu. Vydal Leges, 2016, 128 stran.