Potřebujeme techniky, ale i umělce
Jaký režim mají studenti Akademie výtvarných umění a kde hledají práci po absolutoriu, popisuje rektor Tomáš Vaněk
Studium na pražské Akademii výtvarných umění (AVU) není rozděleno na bakalářský a magisterský stupeň. Trvá šest let, během nichž dostanou studenti prostor pomalu se rozvíjet a také dělat chyby, s nimiž se přirozeně počítá. Za kredity se honit nemusí, říká
AVU má mezi vysokými školami výjimku – kreditní systém tu nikdy nezavedli.
máš Vaněk. rektor To-
LN Studenti ze všech stran slyší, že nejlepší uplatnění na pracovním trhu najdou technici. A že absolventy umění nepotřebujeme. Dokážete svou školu obhájit?
Techniky společnost potřebuje, ale umělce také. Umění je důležitou součástí lidského společenství. Naše myšlení, jednání a vnímání světa je uměním ovlivňováno víc, než si běžně uvědomujeme. Dopad umění je i finanční. Divadlo, výstavy a další kulturní akce přinášejí do regionů oživení, a tím i zisk. Design je součástí průmyslu. Stopu umění má v sobě vše, na co se díváme, je ve výrobcích, které používáme. Umění ovlivňuje, jak se stavíme k politice, sociálním tématům. Kultivuje náš svět.
LN Vaši studenti ale nevycházejí úplně nejlépe z žebříčků uplatnitelnosti. Část z nich skončí na úřadě práce.
Není to zdaleka tak zlé, jak to může vypadat. Jeden čas jsme ze zmiňovaných žebříčků vycházeli dokonce velmi dobře. Naši absolventi se na úřad práce nehlásili, byli na to příliš hrdí. Nyní se
V letech 1990 až 1997 studoval na Akademii výtvarných umění (AVU) v Praze.
V roce 2001 získal Cenu Jindřicha Chalupeckého pro umělce do 35 let.
Od roku 2010 působil na AVU jako odborný asistent a vedoucí pedagog ateliéru intermediální tvorby.
V roce 2013 byl zvolen rektorem.
k tomu častěji staví tak, že není nic špatného na tom, využít sociálního systému v případě, že zatím práci nenašli. Ale co je podstatné: ročně naši školu opouští jen čtyřicet pět až padesát studentů. Když se na úřad práce přihlásí pět z nich, dostaneme se k nelichotivě vypadajícímu tvrzení, že desetina našich absolventů je nezaměstnaná. Není to ale tak, že by společnost živila tisíce bezprizorních umělců. I těch pár studentů, kteří se na úřad práce po ukončení studia přihlásí, dříve či později práci najde.
LN Je to práce v oboru, který vystudovali? Živí se uměním?
Je pravda, že zdaleka ne každý se uměním dokáže uživit. Naši absolventi pak vedle vlastní tvorby dělají různé profese. Mnozí pracují jako galeristé, uplatňují se ve filmovém průmyslu, učí na uměleckých středních školách i na různých uměleckých fakultách a katedrách v rámci velkých univer- zit. Část se uplatní v reklamním a kreativním průmyslu, v návrhářství. Znám i takové, kteří šli záměrně pracovat na stavbu, chtěli být v kontaktu s tvrdou dělnickou prací.
LN Někoho takové sdělení popudí. Mnozí myslí, že když studentům hradíme šest let pobytu na vysoké škole, měl by z toho být jiný užitek než dobře zamíchaná malta na stavbě.
Když si absolvent AVU vydělává mimo obor, není potřeba na to nahlížet negativně. Podstatné je, zda a jak dokáže pokračovat ve vlastní tvorbě. Někdo kontakt s dělnickým prostředím potřebuje pro svůj umělecký vývoj. Sám jsem pracoval v komerčním sektoru, maloval jsem pozadí pro filmy. Byla to zajímavá zkušenost. Když jsem dostal zadání namalovat obraz široký padesát metrů a vysoký jedenáct metrů za tři dny, uvědomil jsem si, jak dovedu být výkonný.
LN Jak se liší režim studia na vaší škole od toho, který známe z univerzit?
Podařilo se nám uchránit si dlouhé, šestileté magisterské studium. I mezi uměleckými školami jsme v tomto výjimkou. Studenty přijímáme do konkrétního ateliéru, ale mohou mezi ateliéry přestupovat, vyzkoušet si něco nového, hledat se. Nemáme ani kreditový systém a jsme tomu rádi. Studium u nás je pomalé, studenti se nemusí honit za kredity. Mají prostor pro chyby, selhání a tvůrčí krize. S tím se automaticky počítá. Nepatřičně výkonnostní atmosféra, kterou dvoustupňové studium a kreditový systém podporují, by nám nevyhovovala.