Mladý les potřebuje trpělivost
Chránit divočinu není věcí „zelených fanatiků“, vzkázal bývalý ředitel Národního parku Bavorský les Karl-Friedrich Sinner
ních parků v Německu. Po těch letech se dát konstatovat, že žádný z regionů, kde byl národní park vytvořen – a to i v případě počátečního nesouhlasu – nepožaduje po letech fungování jeho zrušení. Počáteční skepse ustoupila a během několika let nastala pozitivní změna.
Dnes je podpora veřejnosti pro národní parky značná, a to i v Bavorském lese. Poslední reprezentativní průzkumy Zemědělské univerzity ve Vídni ukazují, že 80 procentům lidí v regionu spadajícím do Bavorského lesa se díky parku zlepšila kvalita života.
LN Co si lze pod partnery národního parku představit?
Jde o spolupráci správy národního parku s firmami v oboru cestovního ruchu, především s hotely a penziony. Mezi nimi existuje pravidelná výměna informací, jsou informováni o situaci a o možnostech, jak rozvíjet cestovní ruch.
Za ty roky to dospělo do stadia, že zmíněné firmy dnes již mají vlastní střechovou organizaci komunikující s vedením parku a s cílem vytvořit takové nabídky pro návštěvníky národního parku, aby byli od prvního okamžiku podchyceni, pokud jde o to, co je zajímá. Jsou pro ně organizovány odborné exkurze do divočiny.
Pohled na to, co přináší připuštění bezzásahových zón a divoké přírody pro tamní obyvatele a místní ekonomiku hodně souvisí s tím, jak se k tomu postaví místní obyvatelé.
LN Která odvětví nejvíc profitují? Pouze turismus?
Největší ekonomické úspěchy zaznamenáváme v cestovním ruchu, který se tak stal jedním z nejdůležitějších ekonomických faktorů v Bavorském lese. Před několika lety tam byla situace kritická poté, co zanikla řada sklářských firem, a bylo velmi těžké přijít tam s nějakými novými odvětvími.
Cestovní ruch nemá význam pouze pro hotely nebo penziony, ale i pro všechny dodavatele, protože pocházejí přímo zmísta, je významný pro udržení venkovských obchůdků, stejně jako základní zdravotnické infrastruktury. To všechno mohlo vzniknout, udržet nebo rozšířit se díky tomu, že tam přijíždějí lidé, kteří chtějí zažít divočinu v národním parku. To je podstatné pro ekonomickou přidanou hodnotu.
Existuje k tomu studie, ve které se zjišťovalo, je-li pro region ekonomicky výhodnější, když se národní park využívá jako divočina, a tím pádem turisticky, nebo na těžbu dřeva. Dopadlo to jednoznačně ve prospěch první varianty, tedy využívání pro potřeby cestovního ruchu. Díky turistice v národním parku a výdajům návštěvníků vzniklo na tisíc pracovních míst v celém širším regionu Bavorského lesa.
LN Hlavním argumentem odpůrců rozšiřování divočiny na Šumavě je, že to omezí například ekonomickou činnost či výstavbu. Jaký je bavorský pohled?
V Bavorském lese se to vyřešilo tak, že nezalesněné oblasti okolo obcí, stejně jako soukromé pozemky, nejsou součástí národního parku. Takže obcím nikdo neupírá prostor, jejž potřebují pro další rozvoj. Národní park je pak jednou z mnoha institucí, které k tomu mohou zaujímat stanovisko a vyjadřovat se.
Pokud jde o omezení pro vstup do parku, byl systém cest v parku vyvinut a zlepšován v důsledku intenzivních rozhovorů s obcemi. Jinými slovy, nedochází k tomu, že se staré cesty nechaly zarůst, a naopak nové vznikaly bez souhlasů obcí, na jejichž katastru se nacházejí. Totéž platí pro cyklistické trasy.