Čínské investice rok poté: ze slibů jen dvě procenta

PRAHA Bezmála sto miliard korun přiteče v roce 2016 z Číny do České republiky. Takto prorocky hovořil přesně před rokem prezident Miloš Zeman o potenciálu čínských investic. A jaká je realita? Optimismus střídá vystřízlivění. Jak zjistily LN, uskutečnit se zatím podařil jen nepatrný zlomek s velkou slávou zveřejněných projektů.

Loni 28. března přiletěl do Prahy na třídenní návštěvu čínský prezident Si Ťin-pching s počet- ným doprovodem. Během pobytu spolu se Zemanem asistoval u podpisu třiceti memorand a obchodních dohod. Hrad na základě těchto kontraktů vyčíslil, že čínské investice do Česka by měly ještě tentýž rok dosáhnout 95 miliard, do roku 2020 pak překročí 231 miliard korun.

Seznam zamýšlených projektů s konkrétními částkami zveřejnil Hrad na svých internetových stránkách loni na konci března. LN se nyní pokusily vypátrat, kam se za rok posunuly ty, které odstartovaly loňské podpisy kon- traktů a u nichž se předpokládalo, že část peněz bude investována již v roce 2016.

Z aktuálně nashromážděných informací vyplývá, že během loň- ska investovali Číňané jen necelé dvě miliardy korun. Z devíti smluv, u nichž se předpokládalo plnění v loňském roce, se podařilo dotáhnout jednu – koupi strojírenského a metalurgického podniku Žďas skupinou CEFC za 72 milionů eur (1,9 miliardy korun). Další jsou ve fázi příprav, jednání, v lepším případě se finalizují.

Jak tedy vypadají ostatní projekty? J&T Finance Group uzavřela dohodu o strategickém partnerství a spolupráci s čínskou Ping An Bank. Obsahem kontraktu bylo založení fondu, který v roce 2016 investuje 500 milionů eur (13,5 miliardy korun), do roku 2020 pak pět miliard eur (135 miliard korun) do finančního sektoru, energetiky a průmyslu. Utraceno ale zatím nebylo nic.

„Spolupráce mezi J&T a Ping An Bank je stále aktuální a v procesu. S ohledem na regulační změny, ke kterým došlo ve finančním sektoru v Číně, vyžaduje založení fondu mnohem více administrativních kroků a schválení,“zdůvodňuje Monika Veselá, PR manažerka J&T Banky.

Obdobně zatím vypadá dohoda J&T Finance Group s China Development Bank. Podle rámcové dohody o spolupráci měly obě strany loni společně investovat 800 milionů eur do vybraných projektů. „Všechny oznámené aktivity se pomalu, ale jistě naplňují. Jde většinou o náročnou administrativu, která projekty prodlužuje, ale jsme v neustálém spojení a zájem o spolupráci trvá z obou stran,“konstatovalaMonika Veselá.

J&T Finance Group podepsala smlouvu také se skupinou CEFC. Podle dohody o strategické spolupráci by měla čínská strana za 420 milionů eur navýšit svůj podíl v J&T na 50 procent. Nyní patří Číňanům necelých deset procent. Doposud ale transakce uzavřena nebyla. Petr Málek, ředitel marketingu J&T Banky pro LN uvedl, že schvalovací procesy pokračují. „Jsou podány žádosti na některé centrální banky,“řekl Málek.

Investiční hvězda CEFC

CEFC, kterou zastupuje Jaroslav Tvrdík, je jednoznačně nejaktivnějším čínským investorem v Česku. Podle prohlášení CEFC k loňskému listopadu zde firma bez ohledu na Zemanovy proklamace proinvestovala přes 22 miliard korun, další akvizice za zhruba 30 miliard tehdy dokončovala, o dalších obchodech za deset miliard vyjednávala. Za účasti čínského prezidenta Si Ťin-pchinga CEFC podepsala kromě výše zmíněné dohody s J&T Finance Group ještě další tři, a to dvě s čínskou Hengfeng Bank a Železiarnami Podbrezová a třetí, se společností Eden Arena.

Obsahem první smlouvy byla koupě společnosti Žďas a jejího dceřiného podniku TS Machinery Plzeň. Akvizice vyčíslená v kontraktu na 72 milionů eur byla dokončena loni v srpnu. Druhý kontrakt předpokládá vytvoření společného fondu mezi CEFC a Hengfeng Bank s kapitálem 1,1 miliardy eur, které mají být investovány do průmyslových podniků v Česku. Prvním obchodem fondu byla právě akvizice Žďasu. „Můžeme potvrdit, že CEFC pracuje na investicích do dalších průmyslových podniků v oblasti letectví a strojírenství,“konstatoval mluvčí CEFC Pavel Bednář.

Na základě třetího kontraktu podepsaného za účasti prezidentů Číny a Česka měla CEFC koupit 70 procent společnosti Eden Arena, která je vlastníkem fotbalového stadionu Eden. Ten by se měl změnit na Národní fotbalový stadion. Celkový objem kontraktu byl vyčíslen na 49,6 milionu eur, přičemž 31,1 milionu eur mělo být investováno loni, zbytek pak do roku 2020. Mluvčí CEFC Pavel Bednář pro LN uvedl, že došlo ke změně parametrů.

„Společnost CEFC nekupuje 70 procent, ale sto procent Eden Areny. Transakce nyní není závislá na CEFC, ale byla komplikovaná na straně prodávajícího vypořádáním veřejně známých závazků z minulosti,“upřesnil Bednář s tím, že převzetí Eden Areny se předpokládá v letos květnu.

Pomalé začátky

Usnadnit českým exportérům přístup na čínský trh má rámcová dohoda o finanční spolupráci mezi Českou exportní bankou (ČEB) a Čínskou rozvojovou bankou. Již loni mělo jít na tento projekt 500 milionů eur. Jenže vše je teprve na začátku. „Mezi ČEB a Čínskou rozvojovou bankou aktuálně probíhají jednání týkající se volby optimálního modelu spolupráce,“říká Jana Růžičková, manažerka mezinárodních vztahů v ČEB. V nejbližších letech by prý spolupráce měla zintenzivnit.

Firma BorsodChem Mchz podepsala s čínskou Wanhua Industrial Group memorandum o porozumění, které se týkalo investice ve výši 90 milionů dolarů do rozšíření vý- roby firmy BorsodChem v Ostravě, konkrétně do vylepšování technologií anilinu a do projektu nového, speciálního aminu. Částka měla být investována, jak je uvedeno v přehledu dohod podepsaných během návštěvy čínského prezidenta, již v roce 2016. To se ale nestalo. „Je třeba si především uvědomit, že v tak krátké lhůtě od podepsaného memoranda nelze, vzhledem k legislativní náročnosti a specifikům chemicko-technologických procesů obecně, natož u rozsáhlých investic do složitých technologických celků, předpokládat, že by takové projekty již mohly být vůbec zrealizovány,“uvedla pro LN Miroslava Jeřábková, ředitelka komunikace společnosti BorsodChem.

Zahájeny již byly projekční prá- ce na investici do oblasti speciálních aminů. „Další investice nejbližších let, které jsou s naším vlastníkem Wanhua Industrial Group diskutovány, se pohybují v úrovni pětkrát vyšší (než zmíněných 90 milionů dolarů – pozn. red.),“tvrdí Jeřábková.

Poslední smlouvou ze seznamu těch, které byly podepsány za přítomnosti prezidentů a které se měly naplnit již loni, je ta mezi čínskou společností Beijing Er Shang Group a Pivovary Lobkowicz. Obsahem dohody v objemu 3,6 milionu eur byl nákup deseti procent akcií firmy Lapasan, což je většinový vlastník Pivovarů Lobkowicz. Z obchodního rejstříku ale vyplývá, že se tak doposud nestalo.

Kromě smluv podepsaných loni před prezidenty Číny a Česka, na jejichž základě mělo loni do Česka přitéct 95 miliard korun, zveřejnil Hrad i seznam dalších dohod. Ty slibovaly dodatečné investice, pro rok 2016 šlo o více než 8,8 miliardy korun, do roku 2020 pak o bezmála čtyřicet miliard korun. Dotažena ale zatím byla pouze jedna transakce.

Skupina CEFC uzavřela dohodu s Beijing Municipal Road and Bridge Group a Petrem a Rudolfem Šuškovými o koupi společnosti TSS Cargo za 240 milionů eur. „Úspěšně již byla dokončena due diligence a v současné době jsme ve fázi diskuse nad finálními pasážemi kupní smlouvy,“sdělil LN mluvčí CEFC Pavel Bednář.

Také v případě dalšího kontraktu byla jedním z aktérů skupina CEFC. Uzavřela dohodu se společností Rockaway o prodeji akcií společnosti Invia za 84,5 milionu eur. I když v obchodním rejstříku je uveden jako jediný majitel Rockaway Travel, CEFC se sama označuje za strategického partnera v investici do agentury Invia.cz.

U podpisu další dohody, konkrétně se společností Beijing Er Shang Group, byl bývalý hejtman a tehdejší předseda rady Vinařského fondu Michal Hašek. V kontraktu se Číňané zavázali nakoupit v příštích třech letech české a moravské víno za čtyři miliony eur, z toho dva miliony měly být proinvestovány již loni.

„Doposud probíhají jednání mezi několika konkrétními vinařstvími, ale naše představa o rozvoji spolupráce s Beijing Er Shang Group nebyla zatím naplněna,“uvedl pro LN Jaroslav Macho- vec, ředitel Vinařského fondu. Zhodnocení výsledků dohod podepsaných během loňské návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze vyznívá hodně rozpačitě. Je ovšem třeba připomenout, že kontrakty podepsané během prezidentské návštěvy nepředstavují veškeré projekty, které jsou financovány z peněz Číňanů. Jako příklad lze uvést skupinu Eurasia Development Group Limited, která koupila více než 71 procent českého prodejce zahradní techniky a bazénů Mountfield, nebo koupi administrativního komplexu Florentinum, které získala skupina CEFC.

(Ne)realistická očekávání

Příliv investic proudících z Číny do Česka skutečně sílí, i když v porovnání s částkami, které u nás v průběhu let utratili další investoři z Asie – japonští, jihokorejští či tchajwanští –, jde stále o sumu velmi nízkou. Podle statistik agentury CzechInvest, která ale bere v potaz pouze projekty, na nichž se podílela, u nás Číňané loni uzavřeli čtyři investiční dohody za více než tři miliardy korun a s příslibem vytvořit 940 pracovních míst. Přestože se částka nemusí zdát jako horentní, představuje dvojnásobek objemu z roku 2015.

Podle firmy Rhodium Group, která každoročně vydává studii Chinese Investment in Europe, dosáhl loni objem přímých investic směřujících z Číny do Česka 362 milionů eur. Souhrnná částka za léta 2000 až 2015 činí 207 milionů eur.

Michael Hordley, šéf pražské pobočky HSBC, soudí, že je nutné hodnotit čínské investice z dlouhodobé perspektivy. Přes tvrdou konkurenci ostatních zemí má Česko čínským investorům co nabídnout, je atraktivní investiční destinací.

„Měli bychom mít realistická očekávání, co se týče dalšího rozvoje hospodářských a obchodních vztahů s Čínou po návštěvě prezidenta Si Ťin- pchinga, i když její význam nelze přehlédnout,“domnívá se Michael Hordley.