Starostové kývli nepřesvědčeným lidovcům
Spolupráci pro sněmovní volby odsouhlasili STAN i KDU-ČSL Předsedu lidovců ale ještě čeká vysvětlování svým členům na Moravě
PRAHA Pikle kují od loňského října. Po vyhlášení výsledků v krajských a senátních volbách na podzim minulého roku zavládl ve štábech lidovců a Starostů a nezávislých optimismus. Tehdy se také začalo formovat nové spojenectví na domácí politické scéně.
V sobotu schválilo plán jít do sněmovních voleb společně s KDU-ČSL hnutí STAN. Minulý týden to samé učinili lidovci. Lehké to ale mít nebudou. Jako volební koalice budou potřebovat pro vstup do dolní komory parlamentu deset procent hlasů. Tedy jednou tolik co jejich konkurenti.
„Je to odvážné rozhodnutí a nemáme co ztratit. Ve spojení vidím možnost vytvořit sílu, která bude alternativou stran dominujících na politické scéně,“prohlásil předseda Starostů Petr Gazdík, kterého sněm v sobotu ve funkci potvrdil.
Uplynulý týden nicméně ukázal, že lidovci zcela stejného názoru nejsou. Zejména na Moravě, kde je KDU-ČSL tradičně silná, se členové začínají proti spojenectví čím dál hlasitěji ozývat s tím, že právě lidovci mohou ztratit mnoho.
Zatímco tento víkend se STAN kladně vyjádřili ke spolupráci 86 procenty hlasů, minulou sobotu to u lidovců vypadalo těsněji – pro bylo v tajné volbě 39 ku 31 členům. Hned poté se proti námluvám postavila například lidovecká kroměřížská okresní organizace, která přijala usnesení proti koalici.
„Mnozí nás budou strašit, a už to také dělají, ale nebojme se. Jsem přesvědčen, že Česká republika takový subjekt potřebuje a že je to přínos na mnoho let. Ano, máme občas individuální odlišné názory, máme i ve městech a obcích některé historické kolize, ale velkorysost a schopnost se dohod- nout je právě to, co můžeme nabídnout,“řekl v sobotu Starostům předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Vysvětlovat to teď bude chtít i svým lidem. Do května, kdy mají křesťanští demokraté sjezd, chce objet republiku a klady spojenectví vysvětlovat. To ostatně deklaroval i zlínský hejtman Jiří Čunek. I když pro koalici se STAN hlasoval, je jedním z nejhlasitějších kritiků toho, jak se formuje.
I když oba subjekty tvrdí, že je hotovo, právě květnový sjezd li- dovců může ještě do všeho promluvit. I sám Bělobrádek se nechal u Starostů slyšet, že koalici utvoří na 99,9 procenta.
Pražská bramboračka
Strany nicméně už teď pracují na koaliční dohodě, kterou chtějí představit během několika týdnů. Shoda je například na tom, že první dvě místa kandidátek vždy zaujmou kandidáti lidovců i Starostů. Jedničku by měla KDU-ČSL stavět v osmi krajích, Starostové pak v šesti, včetně Prahy.
Ani tam přitom není vše úplně bez konfliktu. Lidovecká pražská organizace by jako lídra ráda viděla svého ministra kultury Daniela Hermana. Starostové zase Gazdíka. A všichni přitom tvrdí, že Praha je jejich. „Já se o své místo nederu, je to věcí dohod obou organizací, ale momentálně je to schváleno tak, že lídra postaví Starostové,“tvrdí Gazdík.
Zbytek pozic chtějí subjekty rozdělovat poměrem 60 ku 40. Stejně jako výdaje na kampaň, do které chtějí dohromady investo- vat 50 milionů korun. Lidovci vloží 30 milionů, STAN 20. Lídrem koalice by měl být Bělobrádek.
Starostové také představili některé svoje mluvčí, kteří budou prezentovat program. Jak již dříve informovaly LN, pro ekonomická témata to má být Petr Zahradník, pro dopravu Petr Moos, s energetikou pomůže předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, která za STAN kandidovala v krajských volbách ve středních Čechách. Oba subjekty vsadí na pozitivní kampaň. „Musíme deklarovat, že tady nejsme proti někomu, ale pro něco,“řekl šéf lidovců.
Průzkumům nevěříme
Ze zmíněné desetiprocentní hranice, kterou budou muset strany v koalici překročit, má část lidoveckých kritiků spojenectví obavu. Poslední průzkum CVVMpřisuzuje Starostům jen procento hlasů, KDU-ČSL pak 6,5 procenta.
Vedení obou stran nicméně argumentuje tím, že průzkumy zatím nezohledňují koalici. „V březnu 2013, tedy ve stejnou dobu před volbami, jako je teď, v průzkumech relevantních agentur měla ČSSD od dvaatřiceti do čtyřiceti procent, lidovci od čtyř do pěti procent a hnutí ANO se pohybovalo kolem jednoho procenta,“připomněl Bělobrádek. Poznámku čtěte na straně 10