Nové financování dolehne na církevní školy
PRAHA Veřejné školy čeká velká změna. Nebudou už dostávat peníze podle dosavadního systému – tedy podle počtu žáků, ale podle počtu odučených hodin. Změnu už podepsal i prezident Miloš Zeman.
Nové financování se bude týkat mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol, konzervatoří a školních družin, které zřizují kraje nebo obce. Výjimkou jsou ovšem církevní a soukromé školy. Ty budou dostávat peníze podle současného klíče – tedy „na hlavu“.
A to je podle expertů na vzdělávání značně znevýhodní. „Dále se rozevřou nůžky mezi veřejnými a soukromými plus církevními školami,“míní Miroslav Hřebecký ze společnosti EDUin.
Podle statistik resortu dochází v tomto školním roce jen do církevních základních škol lehce přes 6500 žáků a do středních přes 9600 žáků. U soukromých škol jde o desítky tisíc žáků.
Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) považuje nový systém za férovější. „I když aktuálně demografická křivka klesá, tak dokážeme díky těmto změnám hustou síť malotřídních škol, jak mateřských, tak základních, udržet,“uvedla Valachová.
Podpořil ji i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD): „Nová pravidla by měla přinést více spravedlnosti, více transparentnosti a také logiky, pokud jde o financování školství, s cílem posílit kvalitu vzdělávání.“Ministerstvo školství odhaduje, že v roce 2018 vyjde reforma na zhruba 2,5 až 5 miliard korun v nákladech. „To půjde jen veřej- ným školám, pokud se u druhých dvou systém nezmění. Reforma byla vymýšlena tak, aby žádná z lobbistických skupin za jednotlivými typy veřejných škol nebyla poškozena,“myslí si Hřebecký.
Kolik lidí církevní školy osloví, za tolik ať inkasují
Podle jiných se neveřejné školy bojí, že je bude politická reprezentace omezovat. A to tak, že částku, kterou podle svého uvážení kraje posílají na žáka, bude snižovat.
„Rodiče našich žáků a studentů odvádějí státu stejné daně jako rodiče žáků ostatních škol. Princip financování by měl být v základní filozofii stejný,“sdělila LN Hana Svobodová, ředitelka Střední zdravotnické školy Evangelické akademie v Brně-Líšni.
Podle Jany Černíkové, ředitelky Církevní ZŠ a SŠ Plzeň, bude vždy záležet na tom, zda má škola možnost zcela naplnit třídu: „Například gymnázia, kde je pro školu výhodnější financování na žáka, nebo zda škola preferuje menší naplněnost tříd – například základní školy nebo střední odborné školy, kde by byl výhodnější model financování na třídu.“Církevní školy si podle ní rodiče žáků nebo žáci sami vybírají zejména kvůli výchově na základě křesťanských tradic, rodinnému klimatu a individuálnímu přístupu k jednotlivým žákům. Proto souhlasí se stávajícím systémem, podle kterého škola dostává peníze „na hlavu“. „Některé církevní školy mimo toto poskytují nadstandardní úroveň vzdělávání. Proto je logické, že mají být financovány na žáka. Zjednodušeně řečeno, kolik lidí nabídka církevní školy osloví, za tolik žáků by měla dostat zaplaceno,“myslí si Černíková.
Podle lidoveckého poslance Jiřího Miholy je úspěchem, že se podařilo prosadit změnu financování pro veřejné školy, i když chtěl, aby se týkala právě i církevních a soukromých. „Budu usilovat o to, aby se začaly řešit i tyto dvě skupiny škol,“řekl LN.
Podobně hovoří i jeho stranický kolega Vít Kaňkovský: „Nepopírám, že to nepovažuji za ideální stav. MŠMT dlouhodobě slibuje, že financování těchto škol bude ře- šeno pracovní skupinou, výsledky ale zatím bohužel žádné nejsou.“
Změna nejvíce narazila u opoziční ODS. Šéf poslaneckého klubu Zbyněk Stanjura sice souhlasí, že současné financování je špatné, ale to, které zvolilo ministerstvo školství, problém podle jeho slov nijak neodstraní. „Nechápu, proč nezvolíme tu nejjednodušší metodu, která je nejméně administrativně náročná, což znamená, že stát dává na každé dítě stejnou částku,“poznamenal. „Tento krok nahrazuje jeden špatný systém jiným špatným. Správným principem by bylo dávat stejné peníze na jednoho žáka, ať je kdekoliv,“řekl LN Jiří Nantl, bývalý náměstek ministra Petra Fialy a dnes stejně jako jeho šéf člen ODS.
Komentář k tématu čtěte na straně 10