Lidové noviny

Antisemiti­smus se šíří i mezi vzdělanci

Einat Wilfová

- MILAN ROKOS

LN Několik let pracujete jako „létající“ambasador Izraele a propagujet­e židovský stát po celém světě. Cítíte v poslední době nějaké zhoršení image vaší země?

Je těžké určit, jestli to bylo přímo v loňském roce. Ten proces už nějakou dobu trvá. Řekla bych poslední desetiletí, kdy vzrůstá kampaň proti Izraeli a získává na síle. Stále významnějš­í skupiny, jako jsou akademici, média nebo univerzitn­í kampusy, se cítí jisté v tom, že mohou vyjádřit hlubokou a silnou nenávist vůči Izraeli. Není přitom nijak spojená s nějakou konkrétní politikou.

Vždy říkám, že je možné vést racionální diskusi o politice izraelské vlády, to je ale velice vzácné. Většinou vidíte diskusi, která používá nebezpečný jazyk, a o Izraeli se nemluví jako o normálním státu, ale o zemi, která představuj­e problém a je „ďábelská.“

LN Teď alemluvíte o antisemiti­smu, ne o legitimní kritice izraelské vlády…

Myslím, že je velmi těžké najít lidi, kteří se mohou zapojit do rozumné diskuse o Izraeli. Většina z nich žije přímo v Izraeli, tvoří část naší debaty v parlamentu, médiích, přímo ve vládě. To je ale velmi odlišné od toho, co vidím v zahraničí. Tam je debata často iracionáln­í a lidé jsou někdy až posedlí tématem Izraele.

LN Jak si vysvětluje­te poslední vlnu antisemits­kých útoků ve Spojených státech? Je to důsledkem zvolení Donalda Trumpa prezidente­m, jak se mnozí domnívají?

Určitě se zdá, že americký prezident pustil tyto síly ze řetězu. Kvůli jeho osobnosti je složité říci, zda to bylo vědomé, nebo ne. Zda si myslel, že si s tím může hrát a zastavit to, když bude potřebovat. Není pochyb o tom, že některé extrémní proudy v americké společnost­i, které stály na okraji, se nyní cítí mnohem lépe, součástí mainstream­u.

Obecně řečeno platí, že bitva idejí se odehrává vždy ve společensk­é sféře. Například nenávist vůči Židům ze strany pravice byla vždy považována za nelegitimn­í. V americké i evropské společnost­i to bylo považováno za pohled nižších tříd. Akademici amédia, kteří nenávidí Židy, to nikdy nechtějí přiznat a označují se za antisionis­ty. K antisemiti­smu by se nikdy nehlásili, protože ten je znakem nižší třídy. Nyní se antisemiti­smus stává stále více přijatelný­m i pro vzdělané lidi, což považuji za nebezpečné. LN Co byste tedy vládě radila? Jak proti tomu má bojovat?

Především musí na tento fenomén hlasitě upozorňova­t a nezavírat před ním oči. Když například prezident Trump úmyslně nezmínil Židy v den, kdy si připomínám­e výročí holokaustu, bylo to velice nebezpečné. Byla to jedna z forem popírání holokaustu a popírání odpovědnos­ti za něj. To je příklad události, kterou bychom neměli v klidu přejít, i když za to můžeme zaplatit politickou cenu.

LN Pojďme ke konfliktu Izraelců s Palestinci. Po schůzce premiéra Benjamina Netanjahua s Trumpem se zdá, že oba vůdci opouštějí dvoustátní řešení. Co tedy můžeme v příštích měsících očekávat?

Nejsem si jistá, jestli něco opouštějí. Trump řekl – a nevím, jestli si to skutečně myslí – něco, co může být pozitivní. Prohlásil: Na čemkoliv se dohodnete, rád to podpořím. Pokud budeme uvažovat skutečně tímto způsobem, bude to jen dobře. To, co opravdu potřebujem­e, je konec vměšování zbytku světa do konfliktu. Intervence byly vždy velice špatné, protože jen velmi málo lidí konfliktu rozumí. Není to o osadách a území, ale o tom, že Palestinci, ale šířeji i celý arabský a muslimský svět jen těžko chápou, že Židé jsou si s ostatními národy rovní. Po staletí si mysleli, že Židé jsou podřadní lidé. To, že jsou Židé nyní rovnocenní a mocní, je pro ně těžké přijmout, proto se staví proti sionismu. Pokud

Izraelská politička, poradkyně zesnulého Šimona Perese pro zahraniční politiku v době, kdy byl pozdější prezident vicepremié­rem.

V letech 2010 až 2013 zasedala v Knesetu za Stranu práce. Později stranu opustila a přidala se ke Straně nezávislos­ti, kterou založil Ehud Barak.

Vystudoval­a Harvardovu univerzitu, v armádě sloužila ve výzvědné jednotce 8200 a dosáhla hodnosti poručíka.

Trump řekl, že podporuje silný Izrael, může to pomoci Palestinců­m, Arabům a muslimům pochopit, že Izrael nikam nezmizí. Nejdříve musejí pochopit, že Izrael tu zůstane, a přestat mluvit o Palestině od Jordánu až k moři.

LN Někteří izraelští politici vidí řešení konfliktu v takzvaném re- gionálním mírovém procesu. Myslíte, že konflikt může být vyřešen takto, bez přímých rozhovorů mezi Palestinci a Izraelci?

Přímé rozhovory v něm musejí být obsaženy, ale regionální přístup je rozhodujíc­í a vždy byl. Konflikt nikdy nebyl jen mezi Izraelci a Palestinci, ale spíše mezi Židy a zvláště sionistick­ým hnutím a jejich arabskými sousedy. Ti sice říkají, že nemají s Židy žádný problém, to platí ale jen za podmínky, že jsou jim Židé podřízení. Palestinci tvoří jen malou část tohoto světa. Regionální přístup jako jediný může fungovat.

LN V Evropě nyní roste populismus a nacionalis­mus. Jak se díváte na politiky typu Marine Le Penové nebo Norberta Hofera? Představuj­í pro Židy nějakou hrozbu?

Vezmu to obecněji, Židé vždy historicky lépe prosperova­li v otevřeném, liberálním světě, kde jsou přijímány menšiny. Nemyslím, že by Židům hrozilo bezprostře­dní nebezpečí, jejich zvolení by ale mohlo znamenat konec evropského projektu. Británie opouští EU, ta je ale v klidu, Británie byla vždy trochu mimo. Pokud ale skončí Francie, bude to konec Evropské unie. A to by bylo mnohem důležitějš­í než volby samotné. Nastala by doba velkých změn a nejistoty, které by pro Židy představov­aly riziko.

LN Ptal jsem se také proto, že Izrael před časem navštívil jeden z čelných politiků francouzsk­é Národní fronty. Sešlo se s ním pár představit­elů státu, všichni ale tvrdili, že to byla náhoda a oni nevěděli, o koho jde. Vypadalo to jako první znamení změny izraelskéh­o přístupu…

Jak znám izraelskou politiku, opravdu to mohla být spíš náhoda než plán. Je ale pravda, že Izrael jako země má problém s lidmi, kteří vyhlašují, jak ho milují, Židy už ale tak rádi nemají. Trošku se nyní potýkáme s tím, co s takovými lidmi dělat. Tvrdí, že mají rádi Izrael, ve stejnou chvíli ale komplikují životy Židům ve svých vlastních zemích. Není to jednoduché a tito politici jsou nyní na vzestupu. Já osobně sázím na to, že zvítězí.

„Když prezident Trump úmyslně nezmínil Židy v den výročí holokaustu, byl to jistý způsob jeho popírání,“řekla LN izraelská politička Einat Wilfová, jež přijela do Prahy na konferenci Evropa a Izrael 2017.

LN Vy sama se označujete nejen za sionistku, ale také ateistku. Jak v této souvislost­i vidíte rodný Jeruzalém, kde ortodoxní židé stále více prosazují své vidění světa?

Jsem optimistka. Protože není Bůh ani Mesiáš, lidé, kteří věří v to, že je spasí, se budou muset vyrovnat s limity jejich moci. Uvědomte si, že schopnost ultraortod­oxních židů řídit život v Izraeli hodně závisí na tom, že je stát financuje. Jinými slovy, financují je ateisté. Jediný důvod, proč jsou schopní tak prosazovat své požadavky osadníci, náboženští sionisté, je fakt, že se cítí být mocní. Pak mohou ignorovat realitu. Oni si myslí, že je Bůh a Mesiáš nějak spasí, to se ale nestane. Jednou poznají limity své moci. Vše záleží jen na nás, ne na někom jiném.

 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia