Právo „odpojit se“zákon nezná

Předání chytrého telefonu můžeme v širší rovině vykládat jako „slib věrnosti“firmě. Pracovník je lapen do sítě spolu s dalšími permanentně připojenými kolegy. „Díky boomu digitalizace pokračuje komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem i po pracovní době,“potvrzuje Petr Hůrka, docent pracovního práva a náměstek pro legislativu ministerstva práce a sociálních věcí. A právě neustálé připojení k pracovním mailům připravuje dokonalé podhoubí pro nemožnost odpojit se.

O něco dále jsou s úpravou práva na odpojení ve Francii. Na začátku roku tam začalo platit pravidlo, že zaměstnanci nemusí na maily a telefony po pracovní době vůbec odpovídat. Vyřešili tím za zaměstnance asi tu nejdůležitější otázku, zda odpovídat na maily po pracovní době je jejich povinnost, či nikoli. Výzkum tamní agentury ÉLÉAS totiž ukázal na to, že 37 procent zaměstnanců denně používá mobilní telefony pro vyřizování pracovní korespondence i po skončení pracovní doby. Právo na odpojení pak uvítalo 62 procent z oslovených zaměstnanců.

Pracovní doba má své meze

V Česku se zdá, že zákon mluví jasně. Skončí-li pracovní doba a není-li nařízen přesčas nebo pracovní pohotovost, zaměstnanec pracovat nemusí. „Pokud se nejedná o tyto výjimečné situace, tak na mail po pracovní době pracovník rozhodně odpovídat nemusí. To, že v pozdních hodinách nesledují zaměstnanci maily, rozhodně nelze brát jako porušení pracovních povinností, za které by mohlo přijít jakékoli potrestání,“vysvětluje specialistka na pracovní právo Nataša Randlová.

Záleží ale vždy na tom, co si spolu zaměstnanec a zaměstnavatel domluví. A pak zaměstnavatel může od pracovníka reagování po pracovní době vyžadovat. Může jít třeba o případ, kdy firma vyřizuje velkou zakázku. „Za určitých okolností může mít nesplnění takového pokynu i disciplinární postih nebo může být zaměstnanec i propuštěn,“upozorňuje Marie Janšová z advokátní kanceláře Legalité. „Vše však musí být v rozumné míře a být online automaticky neznamená, že také musí zaměstnanci na pracovní maily ihned reagovat,“nabádá Janšová.

„Požadavek na pravidelnou činnost zaměstnance, který bude připraven pravidelně z domova reagovat na pracovní maily v pozdních hodinách, lze učinit pouze na základě dohody o pracovní pohotovosti,“říká Ladislav Smejkal zmezinárodní advokátní kanceláře Dentons. To ale není zadarmo. Zaměstnanci totiž za pracovní pohotovost náleží odměna ve výši nejméně 10 procent průměrného výdělku.

Ani práce přesčas nemůže zaměstnavatel využívat bezbřeze. „Je nutné mít na paměti, že práci přesčas lze nařídit jen výjimečně a na základě naléhavé potřeby,“upozorňuje Smejkal. Pokud tedy není sjednána dohoda o práci přesčas nebo pracovní pohotovosti, nemůže zaměstnance k práci nikdo nutit, a tím pádem ani jakkoliv sankcionovat.

Za opilé maily přijde sankce

Pokud si zajde zaměstnanec po pracovní době s kamarády do hospody a po pátém pivu začne vyřizovat pracovní maily, může si zadělat na velký malér. Zvlášť pokud svým jednáním zaměstnavatele jakkoliv poškodí. V takovém případě se totiž nelze vymluvit na konec pracovní doby. „Odepisuje-li zaměstnanec na mail a jde o plnění pracovních úkolů, není rozhodné, zda tak činí v pracovní době nebo mimo ni,“vysvětluje Janšová.

Pracovník totiž nesmí, a to i po skončení práce, jednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. „Pokud po práci a třeba i pod vlivem alkoholu rozesílá zaměstnanec maily s chybami a způsobí tím svému zaměstnavateli škodu, tak jde o zjevný rozpor s oprávněnými zájmy zaměstnavatele,“dodává Randlová. V takovém případě navíc pracovník musí nahradit způsobenou škodu. Pokud by se zaměstnanec ze svého jednání nepoučil a opakoval je, neměla by ho překvapit ani výpověď. Stejný režim pro toleranci takového jednání platí i u pracovních pohotovostí. „Zaměstnanec se musí udržovat ve stavu odpovídajícím pracovní pohotovosti. Pokud povinnosti poruší, bude odpovídat za škodu. V případě způsobení škody v opilosti pak nahradí škodu v plné výši,“dodává Smejkal.

Tak jako se manželství stvrzuje snubním prstenem, řada firem zavazuje své pracovníky předáním chytrého telefonu. Skrze tento příjemný benefit ale šéfové mohou požadovat, aby člověk pracoval i po pracovní době. Zatímco ve Francii je něco takového tabu, V Česku záleží na domluvě.

Ani loajalita není bezbřehá

Na loajalitu zaměstnance však nelze spoléhat vždy, například pokud jde o nahlášení trestního jednání firmy na policii. „Nejsou bohužel neobvyklé případy, kdy zaměstnavatel vyhodil zaměstnance, protože ten oznámil policii závažné trestní jednání zaměstnavatele. Ten to ale považoval za porušení loajality nebo mlčenlivosti.“uvádí příklad Janšová. Takto vyžadovaná loajalita ale podle advokátky přípustná není.

Na zavedení práva na odpojení si budou zaměstnanci muset ještě chvíli počkat. V připravované novele zákoníku práce, která leží na stole poslancům, se na něj místo nenašlo. Podle jejího koordinátora Petra Hůrky by si problém zasloužil širší řešení. „Právo na odpojení vidím jako výzvu pro moderní pracovní právo v celoevropském, možná i celosvětovém kontextu,“říká Hůrka.

Evropské trendy práva na odpojení se ale přece jen do českých vod pomalu dostávají. „Několik firem už praktikuje v době dovolené kompletní odříznutí zaměstnance od komunikačních kanálů s firmou,“pochvaluje si Janšová. Taková opatření mají zaměstnance chránit zejména před syndromem vyhoření.