Armádní expozice se zčtyřnásobí
PRAHA Armádní muzeum na pražském Žižkově se po 85 letech od svého vybudování dočká rekonstrukce. Oprava bude stát zhruba 600 milionů korun a začít by měla ještě letos. Opětovné otevření budovy je naplánováno na rok 2020.
Podle ředitele Vojenského historického ústavu Aleše Knížka se výstavní prostory zčtyřnásobí. Expozice se rozrostou o předměty ze středověku či současných misí a přibude legionářská kavárna s terasou na střeše, věnovaná československým výtvarníkům.
Půl milionu předmětů
Na přípravách rekonstrukce žižkovského muzea se pracovalo 15 let. „Stáli jsme před zásadní otázkou, jak rekonstrukci provést, protože celé podzemí Žižkova bylo plné sbírkových předmětů a svazků. Nacházelo se v něm kolem půl milionu předmětů ze sbírek z různých období od chladných zbraní až po stejnokroje. Pro představu – máme zhruba 37 tisíc stejnokrojů. Hlavní idea, jak rekonstrukci udělat, byla, nejdříve se ovšem musely postavit nové depozitáře, aby sbírky a knihy bylo kam uložit,“uvedl Knížek s tím, že prostory vznikly už před šesti lety ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech.
Teprve poté začaly práce na projektové dokumentaci. Vzhledem k tomu, že do budovy žižkovského muzea nebylo od roku 1932 investováno, projektanti mu- seli zkoumat i dobové plány a nechat si zpracovat statické posudky.
Nejpodstatnější změnou bude zastřešení nádvoří, kde vznikne multifunkční prostor pro slavnostní a příležitostné akty. „Konat se tam budou například konference, přednášky či koncerty. Restaurováním projde fasáda, která se nebude dělat nově, neboť je v téměř nepoškozeném stavu,“popsal Knížek. Vedení muzea počítá i s restaurováním původního bytu generála Rudolfa Medka, iniciátora muzea.
„Nafouknutá“budova
„Muzeum bude nově zaměřeno od nejstarších českých vojenských dějin až po mise z posledních let, zatímco momentálně vystavujeme předměty od roku 1914 do 50. let 20. století. Když návštěvník po rekonstrukci přijde, projde se dějinami od 9. století až do současnosti. Co se týče obsahu sbírek, půjde o jednu z největších expozic v Evropě,“uvedl Knížek.
Budova má podle něj tu výhodu, že ji mohli „nafouknout“, aniž by porušili její vzhled, což by památková péče ani nepovolila. „Spolupráce s památkáři ale byla vynikající, přistupovali k tomu velmi citlivě a hlavně v interiérech nám pomohli vyřešit plno věcí ku prospěchu muzea,“dodal.