Nemocniční týmy posílí kaplani

PRAHA Že léčba nemocných není jen o lécích, se skloňuje čím dál častěji. Pacienti i jejich příbuzní nyní dostanou větší šanci, že si s nimi o jejich trápení promluví přímo v nemocnici kaplan. Duchovní se totiž stanou součástí nemocničních týmů.

Ministerstvo zdravotnictví vydává metodický pokyn, který stanoví fungování duchovních ve zdravotnických zařízeních právní rámec. „Ministerstvo bylo jen nepřímým vykonavatelem toho, že docházelo ke konkrétním dohodám mezi nemocničními kaplany a managementem,“popsala dosavadní stav náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová.

To se ale od 13. dubna změní. Pokynem se musí řídit fakultní nemocnice, resort ale očekává, že se připojí i krajská a okresní lůžková zařízení.

Podle ministra Miloslava Ludvíka (ČSSD) je zdravotnický resort poslední, který zakotvení kaplanů řeší, obrana a spravedlnost již mají v této otázce jasno, kaplani slouží vojákům i například vězňům. „Dlouholetá zkušenost ze zdravotnictví a šestnáctiletá zkušenost jako ředitele nemocnice mě utvrdila v jedné věci: člověk vnímá svou bolest nejen fyzicky, ale i psychicky,“řekl Ludvík. „Situace, kdy vám zemře dítě či jiný blízký člověk nebo kdy člověk sám umírá a potřebuje si s někým promluvit, jsou mnohem častější, než si připouštíme,“poznamenal také ministr.

Arnoštová připomněla, že o podpoře duchovní péče jednal v roce 2011 tehdejší ministr Leoš Heger (TOP 09) s pražským arcibiskupem Dominikem Dukou. Konkrétní výsledek ale jednání podle ní nepřineslo.

Trpěni? Minulost

Asociace nemocničních kaplanů, která čítá téměř 70 členů, si krok ministerstva pochvaluje. „Pro nás je důležité, že kaplan už není tím, kdo je v nemocnici trpěný nebo se do zdravotnického zařízení dostává jen na základě toho, že ředitel fandí této věci,“řekl předseda asociace Vítězslav Vurst, který působí v olomoucké fakultní nemocni- ci. Za důležité považuje i to, že předpis jasně definuje, kdo může nemocničním kaplanem být.

Musí mít dokončené teologické vzdělání na magisterském stupni, absolvovat kurz nemocničního kaplanství, který nabízí v Česku tři teologické fakulty. Měl by mít také nejméně tříletou praxi v pastorační péči a získat pověření České biskupské konference a Ekumenické rady církví.

Navíc vznikne rada pro duchovní péči, ve které budou zástupci České biskupské konference, Ekumenické rady církví a nemocnic. „Bude diskutovat o možnosti zakotvení nemocničního kaplana jako nezdravotnického pracovníka, mezi kterými jsou například psychologové či sociální pracovníci, “sdělila Arnoštová. Psychický stav pacienta dle ní totiž ovlivňuje i léčbu samotnou.

Kaplani už ve velkých nemocnicích pomáhají. Například v pražské Thomayerově nemocnici je k dispozici duchovní Michal Balek. „Duchovní má v nemoc- ničním soukolí na pacienta čas,“popsal Balek již dříve pro LN. Pomáhá i nevěřícím. „S věřícím se i pomodlím, čteme z Písma. Ale i s nevěřícím je o čem mluvit, je to takové doprovázení a naslouchání,“řekl Balek.

Pomáhá i rozprava o hokeji

Za čtyři roky v nemocnici zažil jen asi osm odmítnutí. „Když někomu, dejme tomu, amputují nohu, dochází u něho k zásadní životní změně a pomáhá mu, když s někým otevřeně může sdílet obavy, i když je nevěřící,“říká Balek. Každý má podle něho osobní způsob víry.

Jednomu pacientovi, který neměl přístup k informacím, chodil vyprávět, jak dopadl Davis Cup nebo hokej. „Byl pak velmi spokojený. I to je péče o duši,“říká kaplan. K pacientovi ho podle jeho slov většinou pošle ošetřující lékař. „Usoudí, že není v dobrém psychickém stavu. Pak záleží na dotyčném člověku, jestli moji nabídku doprovázení využije.“

Balek navíc školí nově příchozí zdravotnický personál, jak i oni mohou nemocným pomoci i po psychické stránce.

Situace, kdy vám někdo zemře nebo člověk sám umírá a potřebuje si promluvit, jsou častější, než si připouštíme