Juncker vede s Prahou tichou válku

PRAHA Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker patří mezi zkušené politické matadory. Má pověst schopného vyjednavače, ale také je to muž se sloní pamětí. Přesvědčuje se o tom i Česko, které Junckera pozvalo na červnovou konferenci do Prahy.

Nápad uspořádat právě v české metropoli debatu o společné obranné politice se dobře strefil nejen do bruselského, ale i českého trendu. Poté, co Velká Británie oznámila odchod z EU, nabraly na intenzitě debaty o unijní armádě. Londýn totiž po léta o vlastní armádní struktuře EU nechtěl slyšet. A tématu se chytili i čeští politici v čele s prezidentem Milošem Zemanem.

Jenže pražský summit pravděpodobně přijde o svůj zlatý hřeb. Skončí zřejmě bez jasné deklarace, že o společné velení státy EU stojí. „Konkrétní příprava ještě nezačala, takže mluvit o závazcích je předčasné,“říká opatrně Martin Povejšil, český ambasador při EU.

Podle zdrojů LN byly české plány původně mnohem odvážnější. Očekávalo se, že Juncker coby šéf neformální evropské vlády přiveze do Prahy „white paper“, tedy jakýsi scénář kroků vedoucích ke společné armádě. Nejde o žádný přesný harmonogram, ale pokud by dokument předložil právě Juncker, šlo by o potvrzení, že EU o armádu stojí. Navíc by sedělo i načasování – týden po pražské konferenci se v červnu v Bruselu koná řádný summit a Junckerova zelená projektu unijní armády by byla důležitým impulzem.

Z plánů ovšem sešlo a pražský summit vyjde naprázdno. „Junckerův kabinet vzkázal, že půjde jen o formální účast, kde nelze očekávat zásadní kroky,“vysvětlil LN zdroj obeznámený s přípravou pražské konference.

Ministr obrany Martin Stropnický si nicméně myslí, že konference má smysl i bez Junckerova gesta. „Vidím tu akci spíš jako příspěvek k diskusi na téma obrany. Očekávám debatu, nikoliv závěr, natož oficiální,“řekl LN.

Za Junckerovou chladnou odezvou stojí pravděpodobně fakt, že čeští politici patří v EU k těm, kteří předsedu Evropské komise zrovna nešetří. Třeba ministru zahraničí Lubomíru Zaorálkovi vadilo, že když na podzim 2015 vrcholila krize kolem povinných kvót na přerozdělení uprchlíků, Juncker se nijak neangažoval v tom, aby se osobně seznámil s názory Visegrádské čtyřky.

„Mně vadí, že máme předsedu komise, který má na telefonu šest reprezentantů zakládajících států a do východní Evropy přijede pouze tehdy, když má Slovensko předsednictví. To je špatné,“řekl Zaorálek nedávno v Hospodářských novinách.

Premiér Bohuslav Sobotka pozval šéfa Evropské komise do Česka. Nic si neslibujte, vzkázal českým diplomatům.

„Uražená slečinka“

Junckera nemá příliš v lásce ani Stropnický, jehož ministerstvo je spolupořadatelem pražské konference. Když loni v červnu po oznámení výsledků britského referenda o brexitu šéf Evropské komise prohlásil, že je na čase, aby teď Británie z EU urychleně odešla, označil to ministr obrany za „chování uražené slečinky“.

Mezi Junckerem a Prahou to ale občas jiskří nikoliv jen českým přičiněním. Poté, co loni v listopadu zemřel kubánský vůdce Fidel Castro, označil ho Juncker za „hrdinu pro mnohé“. Na dotaz ČT na tiskové konferenci, zda předseda Komise ví o tom, že Castro podpořil sovětskou invazi do Československa v roce 1968, jeho mluvčí Margaritis Schinas Čechy poučil, že je to příliš „zúžený pohled“na historii.

Česko není samo, kdo naznačuje, že Junckera by bylo načase vyměnit. S otevřenou kritikou loni přišlo také Polsko nebo Estonsko. A německá kancléřka AngelaMerkelová zase použila diplomatické gesto, když loni v červnu na první „krizovou“schůzku po referendu o brexitu Junckera nepozvala.

Situaci ale nakonec vyřešil sám Juncker. Minulý měsíc oznámil, že v roce 2019 po volbách do evropského parlamentu již nebude na předsedu Komise znovu kandidovat.

Pražský summit asi přijde o svůj zlatý hřeb. Skončí zřejmě bez jasné deklarace o unijní armádě.