Zápis nemá připomínat přijímačky

Jak se pozná dítě zralé na školu a kdy je lepší žádat odklad školní docházky, vysvětluje psycholog Václav Mertin

Děti zrají každým dnem a získávají nové dovednosti, přesto posunutí zápisů na duben mnoho neřeší, protože nástup do školy je v mnohém úřední záležitost, říká

dětský psycholog Václav Mertin,

který působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Případnému odkladu školní docházky vždy předchází vyšetření pediatrem, ale také zhodnocení školní zralosti v pedagogicko-psychologické poradně.

LN Letos poprvé se zápisy do prvních tříd přesouvají z dřívějších únorových termínů na duben. Jaký to bude mít vliv na budoucí prvňáky?

Prakticky žádný. Samozřejmě že dítě je každým dnem zralejší a vyspělejší a více se toho naučí, ale nejsem si jistý, zda to reálně ovlivní případné odklady školní docházky. Těch máme poměrně dost bez ohledu na termíny zápisů. O tom, zda dítě nastoupí do první třídy, nebo dostane odklad, přitom nerozhoduje jen jeho vlastní školní zralost, ale i mnoho dalších okolností. Zápis do první třídy je v mnohém hlavně organizační a úřední záležitost. A na tu posunutí termínu zápisů nemá vliv.

LN Proč ne?

Pokud rodiče uvažují o odkladu, například jim učitelky v mateřské škole doporučí, aby tuto možnost zvážili, stejně musí začít jednat dříve než v dubnu, kdy proběhnou vlastní zápisy. O odklad povinné školní docházky musí rodiče dítěte požádat písemně u ředitele základní školy do 31. května. Pokud by začali případný odklad řešit až v dubnu, kdy probíhají zápisy, bylo by dodržení tohoto termínu obtížné. Žádost o odklad je nutné podložit zprávou praktického dětského lékaře a také vyjádřením pedagogicko-psychologické poradny a právě zde nastávají organizační komplikace. Objednací lhůty na vyšetření do poradny jsou zpravidla několik týdnů, a tak je možné, že se vše nestihne vyřídit včas. Jsem však přesvědčen, že ředitelé škol budou v tomto ohledu vstřícní a najdou spolu s rodiči řešení konkrétních situací.

LN Může se stát, že se dítě při zápisu do první třídy jeví ještě jako nezralé, ale do září dozraje?

Ano, to se stává poměrně běžně. Část dětí, u kterých je na jaře doporučen odklad, během dalších měsíců před nástupem do školy vyzraje natolik, že by pro ně nebyl problém absolvovat školní docházku. Obecně platí, že čím delší doba uplyne od zhodnocení školní zralosti a vlastního nástupu do první třídy, tím je vyšší riziko, že nastane chyba. Může se stát, že dítě během této doby dozraje a ve svém duševním vývoji poskočí. Někteří rodiče začnou spolupracovat s logopedem, a tak je dříve patlající dítě schopnémluvit bez větších obtíží. Další rodiče třeba zvolí pro dítě kurz grafomotoriky a ono si zlepší dovednosti v této oblasti. To jsou věci, které se mohou změnit během pár měsíců, nebo dokonce týdnů.

LNZ vašeho pohledu je tedy největším úskalím posunu zápisů právě formální stránka věci?

Ano, jsem přesvědčen o tom, že při rozhodování o termínu zápisů nebyly příliš zohledněny právě organizační záležitosti. Pokud při zápisu v dubnu vyjde najevo, že by dítě mělo absolvovat vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně, řada rodičů narazí na problém v podobě toho, že poradna nebude mít volné termíny. Není reálné, aby všechny poradny měly volné termíny pro tyto přípa- Zápis má být společenskou událostí,

dy během dvou tří týdnů. Problematika, kterou se zabývají pedagogicko-psychologické poradny, je mnohem širší a posuzování školní zralosti tvoří pouze část jejich práce.

LN Jak mohou sami rodiče poznat, že je jejich dítě připraveno na to, aby v září nastoupilo do první třídy?

Rodiče toho mohou poznat mnoho, jen by se neměli nechat zaslepit jednou charakteristikou či dovedností svého dítěte. To, že se dítě naučí v angličtině počítat do dvaceti, ještě neznamená, že je připravené zvládnout školní docházku. Školní zralost se posuzuje podle více skutečností. Například podle toho, zda má dítě zájem o to, učit se něco nového, zajímají ho písmena a číslice a těší se na to, až bude chodit do školy. To ovšem neznamená, že by si dítě nemohlo hrát; ale třeba to, že si chce hrát na školu, je dobré znamení.

LN K důležitým dovednostem budoucího školáka patří také to, že je schopen udržet pozornost. Jak mohou rodiče zhodnotit právě toto?

Všichni někdy děláme činnosti, které nás tak úplně nebaví. Je přirozené, že u nich neudržíme pozornost tak dlouho jako u něčeho, co nás samotné zajímá. Ale jsme schopni přijmout, že i méně zábavné činnosti patří k životu. Proto je dobré sledovat i to, zda je dítě schopné vydržet i u pro něj méně atraktivních činností. Když dítě takové činnosti zcela odmítá nebo se jim věnuje sotva půl minuty a pak dá najevo, že ho to ne- baví, a tak končí, je to určitě signál, který je třeba brát v potaz. Například u grafomotorických schopností nejde o to, zda dítě kreslí „správně“či „krásně“, ale o to, zda je to baví a je schopné dobře držet tužku či pastelku. LN A co otázka toho, jak se dítě vyjadřuje? Je to důležité?

Nejde jen o to, zda je dítě schopné správně vyslovit například r a ř, ale také zda dokáže srozumitelně vyjádřit, co chce a co potřebuje. V případě problémů s výslovností je pomocí logoped, ale je dobré myslet i na to, jak dítě zvládá komunikaci s jinými dětmi i dospělými. Představte si situaci, kterou mladší školáci zažívají docela běžně, a sice že během vyučovací hodiny nutně potřebují na toaletu. Dítě, které je schopné se přihlásit a říct paní učitelce, že potřebuje, je na tom úplně jinak než to, co se tak moc stydí dát najevo, že se mu chce, až se počurá. Dítě zralé pro nástup do školy také dokáže pozdravit, poprosit či poděkovat. I když jsou chvíle, kdy na to zapomene nebo neudělá vše podle představ rodičů.

LN Pojem školní zralost zahrnuje tedy také to, jak dítě zvládá řešit i vcelku běžné situace?

Přesně tak. Grafomotorické dovednosti či správnou výslovnost se dítě dokáže doučit, ale škola nespočívá jen v tom, jak se naučíte psát či číst. Každý z nás si jistě vzpomene, že jako prvňáček byl vyděšený z věcí, nad kterými by jako dospělý mávl rukou. Co když vám v jídelně nechutná? Jako dospělí přece víme, že si stačí vzít jen polévku nebo jen druhé jídlo, ale pro dítě, které ještě není zralé, toto může být problém. Malé dítě je bezbranné, a pokud není na školu připraveno, může zažívat mnoho nepříjemných situací, které mu zkomplikují život. Možná se to nezdá, ale první třída je pro dítě docela dost namáhavá. Že mají děti jen čtyři hodiny výuky, ještě neznamená, že by nemohly být unavené. Jsou prvňáci, kteří přijdou ze školy a potřebují se vyspat, protože jsou opravdu unavení. Všechno toto zvládá vyspělejší dítě lépe a umí si snáz poradit.

LN Do prvních tříd ale nastupují děti, které se od sebe v mnohých dovednostech liší. Některé jsou stydlivější, další třeba nezvládají držení tužky úplně tak, jak by měly…

I proto by se rodiče měli zajímat o to, do jaké školy jejich dítě půjde, a třeba i o to, jaká učitelka ho bude učit. Při našich úvahách o školní zralosti přemýšlíme hlavně nad tím, jak jsou zralé samy

Stává se, že rodič přichází s tím, že už má dopředu jasno, že dítě potřebuje odklad. Často se to týká zejména dětí, kterým bude šest v červnu, červenci nebo srpnu. Je ale třeba říct, že ani odborník přesně neví, jak se dítě bude vyvíjet dál; pouze předpokládá a snaží se rozhodnout co možná nejzodpovědněji. Nedávno mě kontaktovala maminka dívky, která je dnes v páté třídě, daří se jí velmi dobře a chystá se na přijímací zkoušky na víceleté gymnázium. Do školy nastoupila jako pětiletá i přesto, že to tehdy dět- ská psycholožka nedoporučila. Tatomaminka mi tak trochu vyčítala, že odbornice udělala chybu, když se domnívala, že by její dcera měla nastoupit do školy v šesti, nikoli v pěti letech.

LN Dá se vůbec v takových případech říci, kdo měl pravdu?

Říká se, že po bitvě je každý generál. To platí i v případě rozhodování o tom, zda dítěti doporučit nástup do školy, či dát přednost ročnímu odkladu. Zmiňovaná dívka se vyvíjela velmi dobře, školní docházku zvládala a neměla ani potíže v kontaktu s vrstevníky či učitelkou. Mohlo se ale stát, že vše by dopadlo jinak a dívka by předčasným nástupem do školy velmi trpěla. Jako odborníci máme velkou zodpovědnost, a tak někdy raději doporučíme odklad, než bychom riskovali, že se bude dítě ve škole zbytečně trápit a nebude svou kapacitu využívat naplno.

LN A jak by se na zápisy do prvních tříd měla připravit škola?

Zápis má být spíše společenskou událostí, na kterou budou děti vzpomínat jako na něco příjemného. Nemá to být zkouška znalostí a dovedností. Mimochodem, zápis je spíše formální záležitostí, a tak rodič klidně může přijít bez dítěte a vyřídit náležité dokumenty bez něj. Stává se nám, že rodič jde zapsat dítě, které je vystresované, protože se obává toho, co všechno bude muset předvést, a bojí se, že selže. Když pak na něj učitelka „vybafne“a ono si nevzpomene na to, kde přesně bydlí, něco ho třeba svědí a nemůže se poškrábat, připadá si jako hlupák. Z takového zápisu nelze nic vyvodit. Školy tu nejsou od toho, aby děti prošetřovaly, zkoušely a vynášely nad nimi verdikt. Na toto opravdu nemají nárok.

LN Takže zápis má být hlavně příjemný?

Přesně tak, dítě by se mělo k paní učitelce těšit. Má se cítit dobře, možná dostat malinký dárek a pak si v září vzpomenout na to, že se uvidí s hodnou paní učitelkou. Je nesmysl, aby se zápisu bálo nebo na něj vzpomínalo jako na něco, kdy je zkoušeli, a ještě mu pak rodiče vynadali. Mimochodem, některé školy zavádí přípravné kurzy pro budoucí prvňáčky, kde se mohou potkat se svými budoucími spolužáky, lépe se seznámit se svou paní učitelkou i plnit určité úkoly. Když mají tuto pozitivní zkušenost, určitě se jim prvního září do školy nastupuje mnohem lépe.

Máme velkou zodpovědnost, a tak někdy raději doporučíme odklad, než bychom riskovali, že se bude dítě ve škole zbytečně trápit

Autorka je stálá spolupracovnice Lidových novin