Skotsko chce dát Británii vale
Pokud nakonec dojde na druhé referendum o nezávislosti, proběhne v odlišné atmosféře než v roce 2014. Jedním z důvodů je, že skepse vůči evropské integraci se rozšířila i za Hadriánův val, oddělující Skotsko od Anglie.
EDINBURGH/PRAHA „Osud Skotska do skotských rukou!“Již několik týdnů opakuje šéfka regionální vlády Nicola Sturgeonová tento bonmot při nejrůznějších příležitostech.
Včera ji v tom podpořili i poslanci regionálního parlamentu v Edinburghu, když dali zelenou dalšímu referendu o nezávislosti Skotska.
Návrh podpořili poslanci její Skotské národní strany (SNP) a skotští Zelení, kteří spolu mají většinu v zastupitelstvu. Konzervativci, labouristé a liberálové byli proti.
Původněmělo rozhodnutí o plebiscitu padnout před týdnem, ale kvůli teroristickému útoku v Londýně bylo jednání přerušeno.
Usnesení skotského parlamentu nepotěší britskou premiérku Theresu Mayovou, která právě dnes plánuje odeslat do Bruselu dopis oznamující záměr Británie odejít z Evropské unie.
Během setkání se Sturgeonovou v pondělí ve skotském Glasgowě Mayová znovu zopakovala, že teď není správná doba na druhé referendum, a varovala regionální vládu, že její přístup oslabí vyjednávací pozici Londýna s Bruselem. To by platilo hlavně v situaci, pokud by nové hlasování proběhlo na podzim 2018 nebo na jaře 2019, to znamená v době vrcholících jednání o brexitu.
Skotští nacionalisté Mayové vyčítají, že navzdory předchozím slibům odmítá zapojit politické reprezentace Skotska, Walesu a Severního Irska do rozhovorů o plánovaném odchodu Spojeného království z Evropské unie.
„Pokud může britská vláda ignorovat tento parlament v tak závažné otázce, jaký význam může mít idea, že Spojené království je partnerstvím rovných?“položila si Sturgeonová před regionálními poslanci řečnickou otázku.
„Skotští voliči si zaslouží volbu mezi tím, jestli budou uvězněni v rozzlobené a izolované Británii, jak to plánují konzervativci, anebo jestli vezmou budoucnost do vlastních rukou,“citovala BBC před hlasováním poslance za skotské Zelené Rosse Greera.
Souhlasu Londýna s konáním druhého referenda je třeba k tomu, aby mělo právní závaz- nost, podobně jak tomu bylo v roce 2014.
Tehdy rozhodli Skotové s většinou 55 procent o svém setrvání v rámci Spojeného království.
Novodobá Marie Stuartovna proti Alžbětě I.?
Spor, který se nyní rýsuje mezi Londýnem a Edinburghem, označují britská média otevřeně jako mocenský boj mezi Mayovou a Sturgeonovou. A některá, jako například konzervativní list Daily Telegraph, přitom neváhají sáhnout hluboko do britských dějin, když konkurenci obou političek přirovnávají ke konfliktu skotské královnyMarie Stuartovny a anglické panovnice Alžběty I., jež spolu v 16. století zápolily o moc.
Analytici nyní upozorňují, že v porovnání se situací před třemi lety by se nové referendum zřejmě odehrálo ve zcela změněném kontextu.
I v kdysi výrazně proevropském Skotsku, jehož občané loni v červnu hlasovali výraznou většinou 62 procent proti odchodu z EU, ale v posledních měsících posílily euroskeptické nálady.
Někteří poradci regionální vlády, jako profesor politologie John Curtice z univerzity v Glasgowě, proto nedávno vyzvali Sturgeonovou k trpělivosti a aby s dalším referendem nespěchala.
Dle Curtice hraje ve prospěch nezávislosti především demografická situace ve Skotsku. Dnešní mladá generace je totiž prý nakloněna daleko víc myšlence samostatnosti, než jak tomu bylo v případě jejích rodičů, kteří se v roce 2014 rozhodli ve prospěch Spojeného království.
Aktuální průzkumy naznačují, že například každý třetí volič, který hlasoval na podzim 2014 pro nezávislost, podpořil loni v červnu svým hlasem odchod z Evropské unie.
Z čísel také vyplývá, že 67 procent Skotů chce buď opustit Unii, anebo si přeje, aby měl Brusel méně kompetencí než dosud.
Obzvlášť silně navíc ve Skotsku rezonuje otázka, jakou měnou by tamní obyvatelé platili. Existují totiž obavy, že Brusel by mohl Skoty chtít zavázat k zavedení eura. Společná evropská měna přitom neměla na Britských ostrovech nikdy dobrý zvuk, a to ani v dobách, kdy byla považována za stabilní a perspektivní a krize eurozóny ještě nebyla na obzoru.
Jak uvedl deník The Times, změněné postoje veřejnosti jsou jedním z důvodů, proč politici SNP v poslední době změnili rétoriku a oficiálně již neusilují o plnoprávné členství v Unii. Namísto toho hovoří téměř výlučně o nutnosti zachovat přístup na vnitřní trh EU.
Dalším důvodem ovšem je očekávaný odpor některých členských států Unie, jež by zřejmě nikdy s přijetím Skotska nesouhlasily, a to kvůli obavám, že by tak vzniklo negativní precedens i pro ostatní evropské regiony usilující o nezávislost, což se týká třeba Katalánska.
Jako alternativa se proto nabízí vstup do Evropského sdružení volného obchodu (EFTA), které je do vnitřního trhu zapojeno. Jeho členy jsou v současné době Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko.