Úřad čeká kvůli šikaně audit

PRAHA Bossing je aktuální slovo, které se nese nad projektem Národního ústavu pro vzdělávání za 150 milionů korun. Ten má pomoci školám se zvládnutím inkluze, a to hlavně v oblasti poraden, jež děti se speciálními vzdělávacími potřebami plošně znovu diagnostikují. Jde tedy o klíčovou součást společného vzdělávání.

Na šikanu v projektu Kvalita- inkluze- poradenství- rozvoj (KIPR) ze strany nadřízené náměstkyně Jany Zapletalové upozornili dva nyní již bývalí zaměstnanci – hlavnímanažer Peter Jurovatý a školní psycholožka Kristina Březinová.

Na začátku ledna poslali stížnost ministryni Kateřině Valachové (ČSSD), jejíž resort Národní ústav pro vzdělávání zřizuje. Jurovatý si v ní stěžoval například na permanentní útoky kvůli jeho rodnému jazyku slovenštině. Zmiňuje ale také, že si Zapletalová neoficiálně přisvojila část funkcí.

„V období, kdy se projekt rozběhl, paní náměstkyně těmito svý- mi zásahy vzbudila ve mně podezření, že se jedná z její strany až o sabotování projektu, a tato situace vyústila v můj odchod,“napsal konkrétně do stížnosti Jurovatý.

Březinová uvedla, že se nemohla dostat ke své pracovní smlouvě: „Během mého měsíčního působení v projektu mi nebyly žádným způsobem srozumitelně delegovány a sděleny mé pracovní úkoly ze strany paní náměstkyně.“

Zapletalová ale hovoří o poškození dobrého jména: „Stížnost zaslaná paní ministryni Valachové se nezakládá na pravdě.“

Téměř o tři měsíce později dorazila oběma ministerská odpověď, kterou mají LN k dispozici. Konkrétně se jí ujal náměstek Václav Pícl. Oba bývalé pracovníky ujišťuje, že jeho záměrem je stabilizovat personální situaci. Ta se ale podle něho obtížně mo- nitoruje bez „trvalé fyzické přítomnosti“. Dohodl se proto s ředitelkou Národního ústavu pro vzdělávání Helenou Úlovcovou, že na pracovišti resort provede audit. „Zaměřený na personální situaci a postupy při výběru pracovníků a obsazování pracovních pozic a na pracovní klima,“napsal.

S řešením dílčích problémů týkajících se přímo bossingu však podle Březinové náměstek nepřišel: „Respektive klíčovým věcem, které se objevily ve stížnosti, se zcela vyhnul.“

Pravdou je, že v odpovědi se například o tom, že Zapletalová měla mít potíže s rodným jazykem Jurovatého, nebo o tom, že se kvůli náměstkyni Březinová nemohla dostat ke své pracovní smlouvě, neobjevuje ani slovo. V této souvislosti Pícl pouze zmiňuje, že smlouvu Březinové znovu vydala ředitelka Úlovcová.

Bude kontrola nestranná?

Za alibistická považuje Březinová náměstkova slova, že nejde jen tak sledovat situaci na odloučeném pracovišti. „Zajímalo by mě, zda a kdy vůbec audit proběhne, a hlavně komu ho ministerstvo zadá. Bude to někdo nezávislý, nestranný?“ptá se.

V jakém stavu se nachází projekt, se podle Březinové i Jurovatého dá usuzovat už jen z toho, že se zaměstnanci v projektu většinou příliš dlouho neudrží. Nejsou ale jediní, kdo si toto myslí. Pověst nemá KIPR právě kvůli vyso- ké fluktuaci příliš dobrou. Některé školy i proto nemají zájem o spolupráci.

Náměstkyně Zapletalová ale mluví jinak: „Školy se do projektu zapojují, jak je plánováno, ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování – dnes (v pondělí – pozn. red.) podepsala další skupina škol.“Zda se ovšem podaří na- plnit všech zhruba 70 škol, které se mají do KIPR vložit, není podle jiných vůbec jisté.“

Zapletalová je podle Píclovy odpovědi supervizorkou nad obsahem projektu a nad kvalitou práce manažera a zaměstnanců. K ruce má místo Jurovatého podle ministerstva školství Alenu Plškovou, a to jako zastupující hlavní manažerku. Tato pozice má administrativní roli.

„Supervize ovšem není totéž, co zasahování do řízení a výkaznictví projektu, vznášení rozhodnutí za hlavního manažera, například i v otázce výběru zaměstnanců, na což ve stížnosti upozorňoval bývalý hlavní manažer projektu Peter Jurovatý,“komentuje Březinová.

Projekt za 150 milionů korun má pomoci školám se zaváděním inkluze. Nyní se ale na něj pozornost váže spíše kvůli bossingu. Ministerstvo školství slíbilo, že udělá audit a vyšetří „pracovní klima“. Prověrka se zaměří na personální situaci, postupy při výběru pracovníků a obsazování pracovních pozic i na pracovní klima