Milovník jedniček jde na dráhy
Bývalý primátor Brna Roman Onderka (ČSSD) usedne do dozorčí rady státní firmy ČD Cargo, která zajištuje nákladní železniční dopravu.
PRAHA Ve volebním spotu před posledními komunálními volbami vystřeloval kandidát hnutí ANO Petr Vokřál svého sociálnědemokratického soka Onderku do vesmíru. Na oběžnou dráhu ho nakonec dostal, hlasy voličů přiřkly primátorské křeslo Brna právě Vokřálovi a Onderka po osmi letech v čele jihomoravského města vymizel zmapy významných politických funkcí. Ale jeho raketa už znovu přistává – tentokrát v ČD Cargo v dozorčí radě dceřiného podniku Českých drah.
„Dovolil jsem si jeho jméno navrhnout panu premiérovi a on souhlasil. Je to čistě pragmatický krok, Roman Onderka problematice rozumí, a bude dobré, aby pomohl dohlédnout na jednolitý management firmy, která podle mého názoru není v dobré kondici,“potvrdil LN Jan Birke, dopravní expert ČSSD. Onderka sám na dotaz nereagoval.
Náhled do Onderkova životopisu ukazuje, že s kolejemi už do styku přišel, a to na samém začátku své kariéry. Nejprve pracoval jako mechanik Adamovských strojíren, kde se mimo jiné vyráběly železniční mosty, a posléze se odebral na pozici vozmistra v brněnských Českých drahách. V letech 2007 až 2011 byl Birkeho předchůdcem na postu stínového ministra dopravy.
Valná hromada už Onderkovu nominaci odsouhlasila, do nové práce nastupuje právě ode dneška a v dozorčí radě nahrazuje advokáta Jana Harta.
Něco za něco
„Pan Onderka je absolventem Vysokého učení technického v Brně a již v oblasti dopravy působil, u Českých drah nebo u Dopravního podniku Města Brna,“uvedl mluvčí Českých drah Radek Joklík s tím, že firma odměny členů dozorčích rad nezveřejňuje. V průměru to nicméně bývá kolem třiceti tisíc měsíčně.
Peníze v tomto ohledu nejsou to nejdůležitější, spíše jde o stvrzení nových spojenectví a přípra- vu pozic pro podzimní volby do sněmovny. Podle informací LN může Onderkovo angažmá více než s jeho železničářskou odborností souviset s jeho ukotvením v buňce ČSSD v části Brno-střed. Premiér a předseda strany Bohuslav Sobotka potřebuje silnou a nezpochybňovanou podporu v čele jihomoravské kandidátky, Onderka patříval ke spojencům Sobotkova rivala Jeronýma Tejce. Teď Onderka dostal drážní angažmá a Tejc oznámil, že už do sněmovny kandidovat nebude.
V roce 2014 Onderka skončil jako primátor, protože ho dohnalo ego – podle svých spolustraníků i oponentů během osmi let v čele Brna splynul se svojí funkcí a začal chápat úřad jako svůj. S veřejností příliš nekomunikoval, nedebatoval a nevysvětloval. V únoru 2014 například nařídil svému právníkovi, aby nechal zablokovat facebookový profil hnutí Žít Brno, protože si z něj utahovali, předtím odmítl uspořádat diskusi o přesunu nádraží.
Dvě výrazné věci po něm ale zůstaly. Tou první je specifický brněnský orloj, černý obelisk s drážkami, do nichž se občas spustí skleněná kulička. Homole, z níž se nedá poznat, kolik je hodin, se stala symbolem osobního velikášství bývalého primátora a zbytečného finančního výdaje. K orloji se v Brně váže i vtip, jak z něj odečíst čas – je třeba postavit se k němu čelem tak, aby rameno směřovalo k nádraží. Pak člověk pár kroků couvne, vykloní se hodně doleva a zjistí si hodiny na ciferníku kostela svatého Jakuba.
Druhý zářez v paměti představuje vzpomínka na Onderkovu hlubokou fascinaci jedničkami. Narodil se 11. listopadu a snažil se, aby se všechno odehrávalo právě o tomto datu nebo v sobě tyto číslovky neslo. Třeba si vymínil, aby mrakodrap AZ Tower měřil 111 metrů, nebo na 11. 11. 2010 nechal připadnout své jmenování primátorem. Poznámka k tématu na straně 10