Zbraň, která drží protivníka v nevědomosti
Americké námořnictvo v noci na včerejšek zaútočilo na území Sýrie střelami s plochou dráhou letu Tomahawk. Přinášíme základní otázky a odpovědi k této „populární“zbrani amerických ozbrojených sil.
Raketa, nebo střela?
Tomahawk je takzvaná křižující (manévrující) střela s plochou dráhou letu. Pohon nezajišťuje raketový, ale mnohem úspornější turbínový motor. Stejně tak střela neletí jako rakety po balistické dráze, ale po krátkém nastoupání do výšky zhruba 20 až 100 metrů drží tuto výšku až do výbuchu nad svým cílem.
Odpalovací systémy
Střela Tomahawk je jedna z nejuniverzálnějších zbraní v arzenálu amerických ozbrojených sil. Může se odpalovat ze sil na lodích i z torpédových tub ponorek. Existovala i verze vystřelitelná z pozemních nákladních vozů, ale v 90. letech byla stažena z výzbroje v rámci dohody o jaderném odzbrojení. Naopak vývoj lehčí varianty, kterou by mohly nést bombardéry, byl zrušen.
Křižující dráha letu
Často vynechávané slovo „křižující“označuje, že střela neletí přímo k cíli, ale několikrát mění kurz. Tím nejenže se vyhýbá protiletadlové palbě, ale zároveň udržuje protivníka v neznalosti zvoleného cíle. Ten může být ve vzdálenosti 1700 až 2500 kilometrů podle použité verze.
Naváděcí systémy
Střela se na cíl navádí kombinací sledování výšky terénu pod sebou (tedy porovnáváním kopců a údolí po plánované trase letu se skutečností), optickým porovnáváním fotografií a v posledních variantách získává svoji přesnou polohu ze systému GPS.
Bojové hlavice
Střela může nést hlavici až s 450 kilogramy konvenční výbušniny, existují varianty s jedním silným výbuchem i s kazetovou submunicí, která pokryje větší plochu a je efektivní proti živé síle či lehce obrněným cílům. Varianta s jadernou hlavicí o síle až 150 kilotun TNT (pro srovnání: bomba Little Boy použitá při bombardování Hirošimy v druhé světové válce měla sílu 15 kilotun) byla v rámci jaderného odzbrojení vyřazena.
Historické nasazení
Střely Tomahawk jsou prověřeny řadou bojových nasazení. Od jejich zařazení do výzbroje v roce 1983 byly použity v obou válkách v Perském zálivu i v menších konfliktech v 90. letech na Balkáně. Nasazení došly i v protiteroristických operacích v Afghánistánu a v poslední době v Jemenu.
Budoucnost
Tyto střely se do důchodu nechystají. Ve vývoji jsou verze, které do nich integrují funkci bezpilotního průzkumného letadla, kdy střela nejdříve dolétne k cíli, pošle odtud aktuální video a pak čeká na příkaz k útoku nebo k přeletu na jiný cíl.
Testuje se i verze, která umí před výbuchem rozptýlit do okolí nespotřebované palivo a tím zvýšit výbušnou sílu. Při zásazích na kratší vzdálenosti by takový výbuch mohl být i silnější než ten ze standardní hlavice.