České ropné rezervy se tenčí

Nebezpečí sice přímo nehrozí, ale stát porušuje směrnici Evropské unie i vlastní zákon

PRAHA Na 87 dnů klesly v Česku krizové rezervy ropy a pohonných hmot. Směrnice Evropské unie i český zákon přitom stanovují, že státy EU mají mít takové zásoby, které by v případě katastrof, dlouhodobé havárie rafinerií nebo nenadálých výpadků v zásobování ropou vystačily minimálně na 90 dnů.

Na pokles zásob upozornila Správa státních hmotných rezerv (SSHR), která každoročně vypočítává úroveň zásob na základě spotřeby a dovozu pohonných hmot v předchozím roce.

Platí, že čím víc se do země pohonných hmot doveze a čím je větší spotřeba (zejména vlivem rostoucí ekonomiky), tím více klesá údaj, na kolik dnů množství státem držené ropy, benzinu a nafty vystačí. Zmíněné faktory se vytrvale stupňují, a zásoby tak vystačí na stále méně dnů. Loni na podzim klesly v Česku k 91 dnům.

Spotřeba pohonných hmot roste každoročně, loni ale kromě toho kvůli havárii půl roku stála rafinerie v Kralupech a ta litvínovská kvůli výbuchu v roce 2015 jela na částečný provoz. To vedlo k tomu, že výrazně vzrostl dovoz.

„Neznamená to, že republika byla náhle v nějakém ohrožení, ale dva roky se už pokoušíme o navýšení zásob jednat – a zatím marně. Teď vlastně poprvé došlo k tomu, že úrovní zásob v podstatě Česká republika porušila směrnici EU i vlastní zákon,“uvedl pro LN předseda SSHR Pavel Švagr.

Evropa je na tom lépe

Zemím Evropské unie podle něj zásoby vystačí v průměru na 120 dnů. O dokoupení ropy nebo pohonných hmot u nás se bezvýsledně jedná už několik let, vláda však dosud nerozhodla. Nepanuje totiž shoda, zejména mezi ministerstvy průmyslu a financí, zda dokoupit ropu, nebo už hotová paliva (dnes je poměr vyrovnaný), případně zda je takový nákup vůbec nutný.

Ministerstvo financí uvádí, že o nynějším poklesu zásob nebylo ze strany SSHR dosud oficiálně informováno.

„Nelze krátkodobé vychýlení poměru nouzových zásob k celkové spotřebě České republiky vyloučit. Nemuselo by se však jednat o nestandardní situaci, neboť řada zemí EU řešila tento stav i několik let,“uvedla mluvčí resortu Monika Bačová.

Ministerstvo financí soudí, že správa rezerv by měla mít zpracovanou strategickou koncepci řešení výše a struktury nouzových zásob, včetně reakcí na scénáře, ke kterým došlo v Česku v minulých dvou letech. Podle Švagra jeho organizace takovou koncepci má. Má k dispozici i zhruba miliardu korun, kolik by přikoupení potřebného množství ropy či paliv stálo.

Správa státních hmotných rezerv podobně jako ministerstvo průmyslu, pod které spadá, preferuje spíš nákup takzvané sladké ropy například z oblasti Kaspické- ho moře, kterou zpracovává rafinerie v Kralupech. V zásobnících má totiž Česko jen sirnatou ropu z Ruska, kterou umí zpracovat pouze rafinerie v Litvínově.

Nákup ropy je podle Švagra pro stát finančně výhodnější, jelikož SSHR si platí u státní společnosti MERO nájem zásobníků s ropou, včetně jednoho s kapacitou sto tisíc tun, který je celý volný. Přikoupit do státních rezerv benzin nebo naftu by znamenalo pronajmout si u státní firmy Čepro nový sklad, což by podle Švagra stálo ročně navíc zhruba 50 milionů korun.

„Dva roky se už pokoušíme o navýšení zásob jednat, zatím marně.“

S řešením je třeba spěchat

Podle ministerstva průmyslu je potřeba řešit problém co nejdříve.

„Oblast nouzových zásob ropy a ropných produktů je plně v kompetenci Správy státních hmotných rezerv, která je ústředním orgánem státní správy. Správa v současné době připravuje pro vládu návrh řešení této situace aministerstvo průmyslu tento materiál předloží vládě v nejkratším možném termínu,“uvedl mluvčí resortu František Kotrba.