Lidové noviny

Na kůrovce zacílí i drony

- MARTIN RYCHLÍK

PRAHA Lýkožrouti smrkoví čili kůrovci ohrožují existenci středoevro­pských smrkových lesů. A tak není divu, že právě na ně se zaměří nový vědecký projekt. Lídrem týmu České zemědělské univerzity (ČZU), jenž z fondů EU vysoutěžil 246 milionů korun, je švédský profesor Fredrik Schlyter.

Expert na vztahy mezi hmyzem a stromy donedávna působil na Švédské univerzitě zemědělský­ch věd v Uppsale, ale teď už pracuje v Praze-Suchdole.

„Ve skandinávs­kých lesích není tolik problémů s kůrovcem jako zde v Česku. I proto je tu co zkoumat,“řekl LN Schlyter. V posledních letech vedl velké evropské studie, což hodlá využít v novém projektu nazvaném EXTEMIT-K. Hlavním cílem je pochopení chemické komunikace kůrovců. Kromě základního výzkumu, jehož výstupy mají zamířit do odborných časopisů, počítá i s aplikacemi, jež mohou dojít využití v českých lesích.

Už v minulosti Švédové vycvičili psy, kteří dokážou vycítit feromony a lokalizova­t kůrovcem zasažené smrky dříve, než by to zvládly jiné metody. Pokud je takto trénovaný pes s psovodem vybaven lokátorem a GPS zařízením, dané stromy mohou být ihned zaneseny do speciálníc­h map.

Od genetiky po krajinu

Šíření kůrovce napomáhají klimatické změny, týká se to celé střední Evropy. „Náš výzkumný záměr je rozdělen do tří úrovní. První je úroveň genetiky, druhá pak fyziologie stromů a třetí se týká krajiny,“říká Marek Turčáni, děkan Fakulty lesnické a dřevařské ČZU, jenž se Schlyterem v minulosti již spolupraco­val a podíleli se také na vydání významné monografie Bark and Wood Boring Insects in Living Trees in Europe – A Synthesis (2007).

Na první, genetické úrovni chtějí vědci identifiko­vat geny, jež dávají kůrovcům schopnost najít oslabené stromy. Tyto poznatky jsou důležité pro pochopení hmyzích smyslů, jak a proč si najdou strom, na němž si chtějí pochutnat. „Feromonové pasti dnes eliminují miliony kůrovců. Kdybychom to dokázali ještě zefektivni­t, mohly by to být desít- ky i stovky milionů... Tato metoda by byla daleko efektivněj­ší,“říká profesor Turčáni.

Lesníci chtějí rovněž zjistit, proč podlehnou i silné stromy s vhodnými geny. Ke sledování podmínek, v nichž a jak smrky rostou (sucho, teplo, klimatické extrémy), mají pomoci také hi-tech přístroje na dvou pokusných plochách a nasazení dronů čili bezpilotní­ch lehkých letounů – oktoptér. A na třetí úrovni budou badatele zajímat všechny tyto projevy v krajině – k ochraně lesů hlavně ve středních polohách by mohly napomoci vhodně rozmístěné bariéry stromů produkujíc­ích odpuzující látky chránící tak celé oblasti a změna dřevinného složení.

To vše bude mít na starosti nový sedmnáctič­lenný tým. Ten se rodí a doplňuje. Z ústavu ekologie lesa při Slovenské akademii věd už přišel Rastislav Jakuš, do výzkumu se mají zapojit i Schlyterov­i někdejší doktorandi: jeden z Pákistánu, druhý z Indie, jenž ale dosud působil na Kentucky State University. Na otázku, zda bylo těžké přilákat je do Prahy, Schlyter odpovídá: „Ano, bylo. I kvůli byrokracii a vízům,“říká. Ministerst­vo školství sice 32 vybraných „excelentní­ch týmů“v ČR, o nichž LN píší, štědře podpořilo z unijních peněz – ovšem štědře na české poměry –, z globálního pohledu však nejsou výplaty až tak báječné.

Peníze jsou na šest let

Finance jsou zajištěny na šest let bádání, nicméně fakulta počítá s tím, že výzkum bude pokračovat i po roce 2023.

„Je to pro nás obrovská šance vytvořit komplexní pracoviště,“věří Turčáni. Za 80 milionů korun se doplní laboratoře pro genetický a dendrochro­nologický výzkum a vzniknou další pro chemickou ekologii hmyzu a fyziologii stromů. Dokladem, že to v Suchdole myslí s excelencí vážně, je též poradní sbor. Sestavě norských, rakouských či švédských vědců předsedá entomolog Bill Hansson, ředitel Ústavu Maxe Plancka pro chemickou ekologii v Jeně. Má skoro deset tisíc citací a navíc: od roku 2014 je viceprezid­entem slavné společnost­i Maxe Plancka. „Jsem rád, že nám navzdory svému vytížení pomáhá,“říká děkan.

genetiky, druhá pak fyziologie stromů a třetí se týká krajiny.

 ?? Zbytky smrkového lesa po napadení kůrovcem v Česku. FOTO MAFRA - LADISLAV NĚMEC ?? Místo činu.
Zbytky smrkového lesa po napadení kůrovcem v Česku. FOTO MAFRA - LADISLAV NĚMEC Místo činu.
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic