Zemanovi věří čtyři Češi z deseti

EXKLUZIVNĚ V LN Z uchazečů o Hrad s prezidentem zatím reálně soupeří jen Horáček a Drahoš

PRAHA V roce 2009 Miloš Zeman, toho času senior v ústraní na Vysočině, vyslovil tři body, kterými podmínil svoji kandidaturu na prezidenta. Stěžejní mezi nimi bylo zavedení přímé volby, aby mohlmandát odvodit nezprostředkovaně od lidí. „Záleželo by na tom, kolik občanů by podepsalo petici za moji kandidaturu, a podle toho bych se rozhodoval. Myslím, že pak by asi nebylo fér se na tyhle lidi vykašlat,“řekl tehdy MF DNES.

Kdyby úhelný kámen spočíval v tom, jak velká je množina lidí, které Zeman nechce zklamat, má úřadující prezident obhajobu postu pojištěnou. V průzkumu agentury Kantar TNS (dříve TNS Aisa), jehož výsledky LN exkluzivně získaly, označilo Zemana za nejdůvěryhodnějšího kandidáta 38,9 procenta respondentů.

Dotazník zkoumal, jak Češi sledují dění kolem prezidentských uchazečů, komu fandí a jestli se vůbec chystají své volební právo využít. Poprvé mezi adepty výzkum zahrnul i Jiřího Drahoše, bý- valého předsedu Akademie věd. Tak jako třetí v řadě oznámil, že se chce o dobytí Hradu pokusit, je zatím i třetí v míře důvěry, již u Čechů vyvolává. Pro textařeMi- chala Horáčka se vyslovilo 18,7 procenta a pro Drahoše 15,1 procenta respondentů.

„Důvěryhodnost je nejvyšší u Miloše Zemana, relevantními konkurenty z tohoto hlediska jsou jen Horáček a Drahoš, jejich výsledky jsou pod dvaceti procenty. Mimo Zemana doplácejí ostatní kandidáti na malé povědomí, jež o nich lidé mají,“komentuje výsledky ředitelka společnosti Kantar TNS Petra Průšová. Z pohledu výsledku v prvním kole voleb roku 2013 je číslo pro Zemana zlepšením, před čtyřmi lety mu v zahajovací fázi zápasu svůj hlas odevzdalo 24,21 procenta lidí.

Zbytek zájemců o prezidentské angažmá na poli voličských sympatií paběrkuje, nejvýš se mezi nimi vyšplhal Marek Hilšer, lékař, učitel a občanský aktivista v jedné osobě. Tomu přináleží důvěra 2,5 procenta dotázaných.

Druhou nejpočetnější skupinu pak představují Češi, které neoslovil nikdo v dosavadní nabídce – téměř čtvrtina dotázaných žádného důvěryhodného kandidáta nevidí a svého favorita teprve vyhlíží.

Na vynoření další důvěryhodné osoby je ještě čas. První kolo voleb se odehraje příští rok v lednu a nejzazší datum, kdy musejí zájemci odevzdat své kandidátní listiny na ministerstvu vnitra, připadá na 14. listopad.

Vyhlížející čtvrtina ovšem není bez personálních nápadů, nějaká jména mezi vysněnými hlavami státu zazněla. Spontánně se respondenti věkově rozprostření od čerstvých držitelů volebního práva až po šedesátníky vyslovili třeba pro návrat Václava Klause, jehož éra hlavy státu patří ještě do doby, kdy o ní rozhodoval Parlament. Hlasem lidu by svoji prezidentskou sílu zkoušel prvně.

Z kolonky částečně prověřených je i hudebník Vladimír Franz, který si už klání se Zemanem vyzkoušel a letos se k němu podle všeho nechystá.

Gott, Jágr, Cimrman

Další dva zmiňovaní vysnění kandidáti patří do klasického ranku, volání po jejich prezidentském angažmá se periodicky objevuje, ale nikdy se nesetkalo s příznivou odezvou – do politické kariéry se nechce pouštět ani hokejista Jaromír Jágr, ani zpěvák Karel Gott.

„Respondenti nemají jasnou představu, vynořují se pravidelně jména již dříve kandidujících, umělců či politiků, jasný nový kandidát hlas lidu zatím nemá. Respondenti jmenovali i některé současné politiky, například premiéra a předsedu ČSSD Bohuslava Sobotku, ministra obrany Martina Stropnického, předsedu hnutí ANO Andreje Babiše či předsedu Strany přímé demokracie Tomia Okamuru,“říká Průšová.

Nikdo z nich ale nepřicházel na jazyk v takové míře, aby to mělo valný význam. „A objevili se i šprýmaři, kteří by rádi na prezidentském křesle viděli dalajlamu či Járu Cimrmana,“dodává ředitelka společnosti Kantar TNS.

Z výsledků průzkumu je zjevné, že kouzlo přímé volby, k níž dává jinak Čechům příležitost jen daleko méně atraktivní výběr senátorů, ještě nevyčpělo. Třiasedmdesát procent respondentů deklaruje vůli věnovat kousek ze svého víkendu odevzdání hlasovacího lístku, přičemž s rezolutním odmítnutím účasti na rozhodování o osazenstvu Pražského hradu přišlo jen šest procent lidí. Podobně jako s avizovanými účastníky akcí vyhlášených na sociálních sítích bývá deklarovaná ochota vyšší než pak skutečnost, ale pořád jde o úctyhodně vysoké číslo. Posledně se s obálkou za plentu vydalo 59,1 procenta Čechů.

O neutuchající atraktivitě souboje o prezidentskou pozici svědčí také míra, s níž respondenti de-

Průzkum přitažlivosti uchazečů o prezidentský úřad si aktuálně nechal vypracovat i Český rozhlas, autorem je agentura Median.

Podle jejich čísel by se k Miloši Zemanovi přiklonilo 37 procent lidí, kdyby se volby konaly nyní.

Na hypotetickém druhém místě je textař Michal Horáček klarují, že sledují dění kolem něj – zajímají se o kandidáty, pídí se po jejich programu či názorech, sledují jejich veřejná vystoupení. Bezmála tři pětiny dotázaných všechno vyjmenované dělají, a to ještě nezačala oficiální, natož pak ostrá část kampaně. Sice i tyto deklarace bývají vyšší než realita, přesto to o zájmu Čechů o přímou volbu něco napovídá.

Zájem a Zemanovo angažmá přetrvávají i při druhé přímé volbě prezidenta, ale pravidla, za nichž se výběr odehraje, jsou nová. Změna dopadá na sběr podpisů pod petici, jíž nezávislý kandidát osvědčuje, že za ním stojí relevantní vzorek společnosti. Stále trvá, že takových lidových podporovatelů musí být alespoň padesát tisíc, ale nově ke svému jménu a adrese musejí lidé připsat číslo občanského průkazu nebo pasu.

Ministerstvo vnitra si od toho slibuje, že se tak oproti roku 2013 sníží počet případů, kdy kolemjdoucí vpisovali do archů falešná jména nebo identity pohádkových postav. Jestli to zabere, nebo i některá čísla průkazek budou vymyšlená, ukáže až praxe.

Vedle sběru padesáti tisíců podpisů mají kandidáti ještě jednodušší možnost – mohou zkusit o své vhodnosti přesvědčit dvacet poslanců nebo deset senátorů. Jedno či druhé stačí, aby „přihláška“do voleb platila. Nikdo z doposud odhalených adeptů snazší cestou jít nehodlá a žádná z politických stran zatím svého koně do závodu nenasadila.

Šance na férovější kampaň

Druhá důležitá novinka se týká férovosti vedení kampaně a dohledu nad ní. Před čtyřmi lety bylo to první nedodržené a to druhé bezzubé. Těsně před druhým kolem volby se vynořily anonymní inzeráty, které tvrdily, že Karel Schwarzenberg (TOP 09) rozdá Sudety Němcům. TýmMiloše Zemana také část sponzorů zveřejnil až po uzavření volebních místností, tedy příliš pozdě na to, aby i to nejproblematičtější jméno mělo sebemenší šanci cokoli zvrátit.

Soud pak sice konstatoval, že se Zeman a lidé kolem něj dopustili v kampani lží, senátní výbor po prověrce účetnictví skončil závěrem, že většina kandidátů v něm má plno chyb a nesprávností, ale to bylo tak všechno, co s tím mohly dělat.

Korektnost a legalitu nynější předvolební kampaně bude střežit nový Úřad pro dohled nad financováním politických stran a hnutí, který může na rozdíl od senátního výboru porušení trestat pokutami, navíc anonymní vedení agitace je rovnou zakázané. Každý, kdo chce mluvit do průběhu kampaně, se musí u úřadu zaregistrovat.