Oxford nechtěl Tykačovy miliony
PRAHA/OXFORD Pro podnikatele s puncem kontroverznosti je to tradiční způsob, jak dodat pošramocenému renomé trochu pozitivního lesku. Kus svých peněz darují významné univerzitě, aby se mohli prezentovat jako mecenáši s vizí. Jak informoval Český rozhlas Radiožurnál, do této skupiny se chtěl připojit i uhelný magnát Pavel Tykač. Slovutné vzdělávací instituci v Oxfordu se ale jeho peníze nelíbily.
Jeden z nejbohatších Čechů podle rozhlasové stanice předloni nabídl anglické univerzitě 44,1 milionu korun. Peníze měly napomoci, aby výuka Tykačova rodného jazyka v Oxfordu nezahynula na nedostatek prostředků. Tamní katedra jazyků právě v roce 2015 začala šířit zprávu, že by nutně potřebovala sponzora, jinak jí hrozí zavření. Katedru v 80. letech založil překladatel a bohemista James Naughton, který v únoru 2013 zemřel. Od té doby potíže s financováním nabraly na obrátkách.
Ruština a Švýcaři
Přestože se v Tykačově úmyslu maximálně prolnula nabídka s poptávkou, oxfordská univerzita dar odmítla – proto, že během inkriminovaného jara Tykače zrovna zkoumali švýcarští kriminalisté, kteří mu nadto obstavili účet. Ne že by byli v Oxfordu běžně tak citliví na původ peněz, ale v posled- ních letech se namnožily případy problematických donátorů pro prestižní univerzitu a škola se kvůli tomu musela potýkat s nepříjemnou kritikou.
„Zástupcům univerzity jsme tehdy navrhli dlouhodobý plán na zásadní rozšíření a zkvalitnění výuky češtiny. Jednání byla velmi korektní a vstřícná. Nicméně narazili jsme na několik problémů, které se nám nakonec vyřešit ne- podařilo,“okomentoval pro Český rozhlas mluvčí manželů Tykačových Jan Chudomel.
Jedna okolnost vadila potenciálnímu mecenáši – Oxford chtěl jeho příspěvek vzdělanosti po oddělení slavistiky rozestřít šířeji, vedle výuky češtiny měly podle anglické úvahy Tykačovy peníze pomoci i ruskému jazyku. „Druhým problémem bylo tehdejší vyšetřování některých firem Pavla Tykače, které probíhalo ve Švýcarsku. Toto šetření už bylo mezitím ukončeno s tím, že se žádná podezření nepotvrdila,“doplnil Chudomel.
Univerzita se k vynoření dva roky starého příběhu postavila jako pravý anglický gentleman. Odmítla cokoli komentovat, potvrzovat, vyvracet nebo rozvádět, protože celé jednání považuje za soukromé.
Není Tykač jako Sekyra
Stačilo pár měsíců počkat a mohlo dojít k sepsání darovací smlouvy. Tykačova nabídka se odehrála na jaře 2015 a jeho očištění v prosinci téhož roku. Švýcarské vyšetřování se tehdy zaměřovalo na přelévání Tykačových majetků v rámci alpské země, protože tam doputovaly české obavy, že peníze pocházejí z vytunelovaných CS Fondů. Vrchní státní zastupitelství podnikatele podezíralo z toho, že mezi lety 1996 a 1997 vytáhl z fondů 1,2 miliardy korun. V prosinci 2015 celé trestní stíhání zastavilo.
Ve stejném roce, kdy se rozhodl ke štědrosti Tykač, univerzita odrážela rozhořčené dopisy britských intelektuálů kvůli jinému daru. Nabídku na 75 milionů liber, což odpovídá asi 2,4 miliardy korun, učinil škole už dřív ruský ropný oligarcha Len Blavatnik a škola ji přijala. Miliardář s ukrajinskými kořeny a americ- kým pasem pojal nápad, že pod svým jménem vybuduje při univerzitě nové vzdělávací centrum. Za to se mu už na podzim 2012 dostalo nejvyššího uznání, jímž Oxford své donátory vyznamenává.
Přestože Tykačovo zamýšlené angažmá skončilo nezdarem, neznamená to, že by se v Oxfordu žádný český mecenáš s barvitou minulostí nevyskytoval. Developer Luděk Sekyra tu už v roce 2014, konkrétně v areálu koleje fakulty Harris Manchester College, otevřel studentské centrum Sekyra House. V něm je vedle ubytování i posluchárna Tomáše Halíka, která nese jméno po Sekyrově oblíbeném duchovním.