Mayová chce předčasné volby. Kvůli brexitu
LONDÝN/PRAHA Po roce čeká Brity v červnu opět důležité hlasování. Zatímco loni rozhodli o vystoupení z EU, letos jsou na programu předčasné volby.
Premiérka Theresa Mayová včera překvapivě oznámila, že bude usilovat o rozpuštění parlamentu a o to, aby se nové volby do Dolní sněmovny konaly 8. června.
Již dnes proto chce Mayová předložit poslancům zákon o zkrácení volebního období. Pokud ho podpoří dvě třetiny z nich, volby proběhnou v avizovaném termínu. Mělo by jít o formalitu, neboť již dříve vyslovili podporu předčasným volbám opoziční labouristé, kteří mají spolu s konzervativci potřebnou většinu.
Premiérka své rozhodnutí odůvodnila nutností získat silný mandát pro jednání o brexitu.
„Země se spojuje, ale Westminster tak nečiní,“prohlásila Mayová v narážce na skutečnost, že někteří poslanci stále brexit odmítají, což se projevovalo i při projednávání příslušného zákona v parlamentu před několika týdny.
Bez jednoty ovšem dle premiérky hrozí nejistota a nestabilita. Znovu přitom zopakovala, že ve věci brexitu „není cesty zpět“.
Předseda Evropské rady Donald Tusk v reakci na oznámení Mayové přirovnal situaci okolo brexitu k thrillerům režiséra Alfreda Hitchcocka: „Nejdřív zemětřesení a pak roste napětí,“uvedl šéf unijních summitů na svém twitterovém účtu.
Premiérka teprve koncem března oficiálně oznámila Bruselu záměr vystoupit z Evropské unie. Se zahájením rozhovorů se počítá nejpozději v létě.
Když loni v červenci Mayová přebírala vedení kabinetu po Davidu Cameronovi, předčasné volby vyloučila s odůvodněním, že mandát vlády pochází z řádných voleb v květnu 2015 a je dostatečně silný.
Nyní ovšem vidí příležitost, jak dosáhnout výrazného vítězství. Jedním z důvodů je, že její konzervativci v průzkumech vedou nad labouristy o 21 procent.
Ti naopak musejí počítat se značnými ztrátami, a to i proto, že v některých jejich tradičních volebních obvodech v průmyslových částech Anglie hlasovali jejich příznivci pro odchod z Evropské unie, zatímco příslušní labourističtí poslanci brexit odmítali.
Právě tyto hlasy by ráda ulovila euroskeptická Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP). Ta se ovšem po odchodu jejího lídra Nigela Farage zmítá v permanentních sporech jednotlivých stranických křídel, což odrazovalo i voliče. Když se například letos v únoru ucházel šéf stra- ny Paul Nuttall při doplňovacích volbách o křeslo v zavedeném labouristickém okrsku, neuspěl ani přesto, že tamní voliči loni ze dvou třetin hlasovali pro brexit.
Britská premiérka usiluje o silný a hlavně vlastní mandát pro obtížná jednání o podmínkách odchodu Spojeného království z Evropské unie.
Důvodem může být i Skotsko
Rozhodnutí britské premiérky mohlo být motivováno i snahou udržet na uzdě skotské politiky, kteří chtějí během jednání o brexitu uspořádat referendum o nezávislosti na Spojeném království.
Před dvěma lety dokázali při volbách do Dolní sněmovny drtivě vyhrát, když z 59 křesel získali 56. Již loňské regionální volby ale naznačily, že v regionu roste podpora konzervativců. Ti skončili druzí navzdory tomu, že jsou vnímáni jako anglická, centralistická strana.